Jak postupovat při uzavírání zápůjčky

Jak postupovat při uzavírání zápůjčky

Rozhodli jste se, že někomu zapůjčíte dočasně své finanční prostředky či sami o zápůjčku usilujete? Vyplatí se sepsat kvalitní smlouvu, na jejímž základě budou práva a povinnosti obou smluvních stran jasně dána, a v případě nejasností či sporů budou mít svá tvrzení o co opřít. Smluvní strany smlouvy o zápůjčce se podle nového občanského zákoníku nazývají zapůjčitel a vydlužitel, přičemž podstatou tohoto právního vztahu je to, že zapůjčitel přenechá vydlužiteli zastupitelnou věc a vydlužitel se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věc stejného druhu. Zapůjčit lze tak v podstatě jakékoliv zastupitelné a nahraditelné věci, jako je mouka, cukr, peníze, apod. Pokud se zapůjčuje věc určená individuálně, jedná se o nájem nebo smlouvu o výpůjčce či výprose, jestliže je smlouva bezúplatná.

Rady v tomto článku jsou v souladu s novým občanským zákoníkem.


První rada právní poradny

Vždy trvejte na písemné formě smlouvy, i když k zápůjčce dochází mezi rodinou či známými

Zákon nevyžaduje pro smlouvu o zápůjčce písemnou formu, tudíž je platná i pouhá ústní dohoda o poskytnutí zápůjčky. V případě ústní dohody je však velmi obtížné pro obě strany prokázat, že k odevzdání zápůjčky skutečně došlo – vydlužitel tak může rozporovat, že žádné plnění neobdržel či naopak zapůjčitel může tvrdit, že vydlužiteli zapůjčil více, než tomu bylo skutečně. Předejít těmto situacím lze snadno, když všechny právní úkony, ke kterým dochází v souvislosti se zápůjčkou, písemně zachytíte. Smlouva o zápůjčce by měla obsahovat přesnou specifikaci předmětu zápůjčky a její množství, dobu splatnosti a případnou výši smluvních úroků a úroků z prodlení a sankce v případě prodlení vydlužitele s jejím splácením. Nezapomeňte na datum a podpisy, které by měly být v nejlepším případě úředně ověřeny.

Vzory smluv o zápůjčce
smlouva o půjčce neúročené bez splátek,
smlouva o půjčce neúročené se splátkami,
smlouva o půjčce úročené bez splátek,
smlouva o půjčce úročené se splátkami.

Pokud dochází k odevzdání předmětu zápůjčky vydlužiteli později než při samotném uzavírání smlouvy, měl by vydlužitel podepsat potvrzení, o tom, že zápůjčku opravdu převzal a stejně tak při následném vrácení zápůjčky zapůjčiteli, by měl vydlužitel trvat na tom, ať mu tuto skutečnost zapůjčitel potvrdí.

 


Druhá rada právní poradny

Neurčuje-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy

Obvykle při uzavírání smlouvy o zápůjčce bývá dohodnuta rovněž doba, do kdy má být zápůjčka vrácena. Jestliže tomu tak není, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy, přičemž není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel pak zápůjčku splatit i bez výpovědi. Dobu vrácení předmětu zápůjčky lze dohodnout i tak, že ji určí vydlužitel. V tomto případě není zapůjčitel oprávněn požadovat vrácení zápůjčky dřív než se tak sám rozhodne vydlužitel, pokud však tak neučiní v přiměřené době, může se zapůjčitel domáhat stanovení splatnosti dluhu prostřednictvím soudu, který ji určí podle okolností případu.


Třetí rada právní poradny

V případě prodlení vydlužitele s vrácením zápůjčky vzniká zapůjčiteli nárok na úrok z prodlení

Jestliže vydlužitel svůj dluh neuhradí řádně a včas, dostává se do prodlení a zapůjčitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, je oprávněn požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže vydlužitel není za prodlení odpovědný. Neujednají si smluvní strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výši výše úroků z prodlení určených nařízením vlády č. 351/2013 Sb., které stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Od úroku z prodlení je vždy nutné důsledně rozlišovat smluvní pokutu.


Čtvrtá rada právní poradny

Smlouvu o zápůjčce lze zajistit mnoha právními prostředky

Včasné a řádné splacení zápůjčky vydlužitelem si zapůjčitel může pojistit několika zajišťovacími způsoby, a to i současně. Mezi první z nich patří smluvní pokuta, kterou si mohou strany sjednat ve smlouvě v určité výši nebo určením způsobu, jak se výše smluvní pokuty určí, přičemž zapůjčitel může požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje vydlužitele povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Výše smluvní pokuty by měla být vždy přiměřená k předmětu zápůjčky, neboť nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh vydlužitele snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. Další z možností zajištění zápůjčky může být ručení za dlužníka jinou osobou nebo uzavřením zástavní smlouvy k nemovitým i movitým věcem vydlužitele. Velmi časté je také zajištění závazku prostřednictvím směnky.

Vzory směnek
Směnka cizí, směnka vlastní.


Pátá rada právní poradny

Pro smlouvy o úvěru a spotřebitelské úvěry platí oproti běžným smlouvám o zápůjčce specifické podmínky

Od zápůjčky je nutné odlišovat smlouvu o úvěru či spotřebitelský úvěr. Smlouvou o úvěru se pak úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. O spotřebitelský úvěr se jedná, pokud byl uzavřen mezi spotřebitelem, tedy osobou, která mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Spotřebitelský úvěr může být určený k pokrytí konkrétní záležitosti, a v tomto případě je nutné jej čerpat pouze na tuto vymezenou záležitost, či může být neúčelový a jeho využití sloužit pouze na úvaze dlužníka. V praxi se jedná především o spotřebitelské úvěry k nákupu dražších spotřebičů či určených k pokrytí rekonstrukcí domů, apod. Spotřebitelské úvěry upravuje zákon č. 145/2010 Sb., který pro poskytování spotřebitelských úvěru stanoví některá zvláštní pravidla, jež mají za úkol chránit spotřebitele. Pro běžné i spotřebitelské úvěry je však charakteristická úročnost a na rozdíl od smlouvy o zápůjčce mohou být předmětem úvěru pouze peníze.



V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 24.2.2016:
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník