Nahrazení péče rodičů jinými formami rodinné péče

Nahrazení péče rodičů jinými formami rodinné péče

Pečovat o dítě by měli primárně jeho rodiče, mohou však nastat situace, kdy rodiče tuto péči z nějakého důvodu vykonávat nemohou nebo ji vykonávat nechtějí. Tyto případy pak řeší zákon o rodině, který stanoví, kdo se bude o dítě starat namísto rodičů. Kromě osvojení, což je nejzásadnější změnou v osobě pečující o dítě, zná zákon další typy náhradní péče o dítě, které se využívají často v případech dočasné nemožnosti rodiče vykonávat svou rodičovskou zodpovědnost.

Rady v tomto článku jsou v souladu s novým občanským zákoníkem.


Poradna zdarma, rada první

Jestliže výkon rodičovské zodpovědnosti obou rodičů pozastaven, ustanoví soud dítěti poručníka

Nemá-li dítě rodiče, který by k němu vykonával rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu, jmenuje soud dítěti poručníka. Soud jmenuje dítěti poručníka neprodleně poté, kdy zjistí, že jde o dítě, jemuž je třeba poručníka jmenovat. Není-li to v rozporu se zájmy dítěte, jmenuje soud poručníkem toho, koho naznačili rodiče, ledaže tato osoba poručenství odmítne. Jinak soud jmenuje poručníkem některou z osob příbuzných nebo blízkých dítěti nebo jeho rodině, ledaže rodič takovou osobu výslovně vyloučil. Není-li takové osoby, jmenuje soud poručníkem jiného vhodného člověka. Fyzická osoba, kterou soud jmenoval, může své jmenování do funkce poručníka odmítnout, soud pak jmenuje jinou osobu.

 

Poradna zdarma, rada druhá

Poručník spravuje majetek dítěte, nemá však k němu vyživovací povinnost

Poručník má vůči dítěti zásadně všechny povinnosti a práva jako rodič, ale nemá k dítěti vyživovací povinnost. S ohledem na osobu poručníka nebo poměry dítěte, jakož i s ohledem na to, z jakého důvodu rodiče nemají všechny povinnosti a práva, může být výjimečně okruh povinností a práv poručníka vymezen jinak. Každé rozhodnutí poručníka v nikoli běžné záležitosti týkající se dítěte musí být schváleno soudem. K právnímu jednání poručníka, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží. Poručník podává soudu pravidelně zprávy o osobě dítěte a o jeho vývoji a předkládá účty ze správy jeho jmění, a to alespoň jednou za rok, neurčí-li soud období kratší. Soud může poručníka zprostit povinnosti podávat podrobné vyúčtování spravovaného jmění, nepřesahují-li výnosy majetku pravděpodobné náklady na zachování majetku a na výchovu a výživu dítěte. Poručenství zaniká, nabude-li alespoň jeden z rodičů poručence rodičovskou odpovědnost, popřípadě nabude-li schopnost ji vykonávat. Poručenství rovněž zaniká, nabude-li dítě svéprávnosti, nebo je-li osvojeno. Po skončení výkonu funkce poručníka postoupí ten, kdo funkci vykonával, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do šesti měsíců, soudu všechno, co měl z důvodu své funkce u sebe, a předloží mu závěrečnou zprávu o výkonu poručenské funkce; její součástí je závěrečný účet ze správy jmění dítěte.

 

Poradna zdarma, rada třetí

Pokud to vyžaduje zájem dítěte, může soud rozhodnout o jeho svěření do pěstounské péče

Nemůže-li o dítě osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, může soud svěřit dítě do osobní péče pěstounovi. Pěstoun musí skýtat záruky řádné péče, mít bydliště na území České republiky a musí souhlasit se svěřením dítěte do pěstounské péče. Ujme-li se osobní péče o dítě osoba příbuzná nebo dítěti blízká, dá jí soud přednost před jinou osobou, ledaže to není v souladu se zájmy dítěte. Pěstounská péče má přednost před péčí o dítě v ústavní výchově, přičemž soud může svěřit dítě do pěstounské péče i na přechodnou dobu. Dítě může být svěřeno do společné pěstounské péče společným pěstounům, pokud jsou manželé. Soud může dítě svěřit zájemcům o pěstounskou péči do předpěstounské péče; její délku stanoví se zřetelem k okolnostem případu. Nad průběhem a úspěšností předpěstounské péče vykonává dohled. Rodič může požadovat dítě zpět do své osobní péče. Soud návrhu vyhoví, pokud je to v souladu se zájmy dítěte.

 

Poradna zdarma, rada čtvrtá

Pěstoun vykonává vůči dítěti přiměřená práva a povinnosti rodičů, zastupovat ho však smí pouze v běžných záležitostech

Pěstoun je povinen a oprávněn o dítě osobně pečovat, při výchově dítěte pak vykonává přiměřeně povinnosti a práva rodičů. Je povinen a oprávněn rozhodovat jen o běžných záležitostech dítěte, v těchto záležitostech dítě zastupovat a spravovat jeho jmění. Má povinnost informovat rodiče dítěte o jeho podstatných záležitostech a povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými. Má povinnost umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, ledaže soud stanoví jinak. Vyžadují-li to okolnosti, stanoví další povinnosti a práva pěstouna soud. Dítě svěřené do pěstounské péče pomáhá podle svých možností a schopností v pěstounově domácnosti; má-li vlastní příjem, přispívá i na úhradu společných potřeb rodiny. Pěstounská péče zaniká nejpozději plnou svéprávnosti dítěte, jinak jeho zletilostí.

 

Poradna zdarma, rada pátá

V zákoně předvídaných případech lze dítěti ustanovit opatrovníka

Soud jmenuje dítěti opatrovníka, hrozí-li střet zájmů dítěte na straně jedné a jiné osoby na straně druhé, nehájí-li zákonný zástupce dostatečně zájmy dítěte, nebo je-li toho v zájmu dítěte zapotřebí z jiného důvodu. Dříve než opatrovník přistoupí v zastoupení dítěte k právnímu jednání, k jehož provedení byl jmenován, zjistí stanovisko rodiče, popřípadě poručníka, je-li to možné, i stanovisko dítěte, a je-li to vhodné, rovněž stanoviska dalších osob. Opatrovníka lze jmenovat i pro správu jmění dítěte, jež odpovídá za řádné plnění své funkce soudu a podléhá jeho stálému dozoru. V rozhodnutí o jmenování opatrovníkem pro správu jmění soud vymezí rozsah jmění, které bude tento opatrovník spravovat; rovněž zpravidla určí, jakým způsobem má s jednotlivými částmi jmění nakládat, popřípadě, jaký způsob nakládání se mu zakazuje. Opatrovník pro správu jmění postupuje při výkonu své funkce s péčí řádného hospodáře a nesmí podstupovat nepřiměřená rizika.


V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 20.6.2016:
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník