Překážky v práci

Poradna zdarma, rada první

Základní překážky, pro které nemůže vykonávat svou práci zaměstnanec, stanoví zákoník práce

Zásadně je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti či nařízené karantény, po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené a po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti. Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu. Okruh důležitých překážek včetně rozsahu pracovního volna a případů, ve kterých přísluší náhrada mzdy nebo platu stanoví vládní nařízení č. 590/2006 Sb.

Poradna zdarma, rada druhá

Zaměstnanec je uvolněn ze zaměstnání i v případě, že se účastní školení nezbytných pro řádný výkon jeho práce

Při účasti na školení, studiu nebo jiné formy přípravy, v nichž má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, má zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Kromě toho zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele v těchto případech nepřísluší, není-li dohodnuto nebo zákonem, příp. vnitřním předpisem stanoveno jinak.

Poradna zdarma, rada třetí

Při vyšetření nebo ošetření u lékaře má zaměstnanec právo nejen na pracovní volno, ale i náhradu mzdy nebo platu

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se zaměstnanci poskytne na nezbytně nutnou dobu, je-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší pouze ve výši, na jakou by měl zaměstnanec nárok, kdy by navštívil příslušné zdravotnické zařízení.

Poradna zdarma, rada čtvrtá

Nárok na pracovní volno má zaměstnanec i tehdy, jestliže k lékaři doprovází svého rodinného příslušníka

Pracovní volno se zaměstnanci poskytuje i k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení, a to na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den. Pracovní volno je možné poskytnout jen jednomu z rodinných příslušníků, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy nebo platu se zaměstnanci poskytuje, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance. Jestliže má zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, náhrada mzdy nebo platu mu nepřísluší. Kromě toho má zaměstnanec právo na pracovní volno k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem, a to s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce. Pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy nebo platu.

Poradna zdarma, rada pátá

Jestliže nemůže zaměstnavatel přidělovat zaměstnanci práci, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele

Nemůže-li zaměstnanec konat práci:

• pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku
• v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku

Upraví-li zaměstnavatel a odborová organizace výši poskytované náhrady mzdy, která přísluší zaměstnanci, musí náhrada mzdy činit nejméně 60 % průměrného výdělku. Pokud nepůsobí u zaměstnavatele odborová organizace, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem. Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. To však neplatí, bylo-li uplatněno konto pracovní doby. O jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele, jde také tehdy, jestliže zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách (částečná nezaměstnanost).

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 16.12.2015:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Nařízení vlády č. 590/2006, kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých překážek v práci