Jak úspěšně realizovat rozvod manželství

Jak úspěšně realizovat rozvod manželství

Rozvod manželství může být složitý proces, který přesahuje oblast rodinného práva. Dotýká se života manželů a jejich majetkových poměrů, a také dětí, které případně manželé mají. Je dobré pokusit se přistoupit k této životní situaci pokud možno racionálně a nezanedbat právní stránku.

Rady v tomto článku jsou v souladu s novým občanským zákoníkem.

První rada právní poradny

Rozhodnutí podat žalobu o rozvod manželství nejdříve důkladně zvažte

Rozvod manželství by měl být až tím posledním způsobem, jakým by měli manželé řešit vzájemné neshody či problémy v manželském soužití. Zvlášť rozvážně by k rozvodu manželství měli přistupovat zejména manželé, kteří ještě pečují o nezletilé děti. Jsou to právě děti, jichž se rozvod jejich rodičů nejvíce dotkne a mnohdy u nich zanechá i dlouhotrvající a v některých případech i doživotní traumata.

Rozvod manželství, který je jedním ze způsobů zániku manželství, je zakotven v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku.

Je třeba konstatovat, že rozvodem manželství zanikají osobní práva a povinnosti manželů, která pro ně z manželství dle ustanovení § 687 a násl. občanského zákoníku, vyplývají. Na základě těchto zákonných ustanovení mají muž a žena v manželství rovné povinnosti a rovná práva, jsou si navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.

Vzory souvisejících dokumentů ke stažení
 

U každého vzoru naleznete návod jak vzor správně vyplnit. Garantujeme platnost vzorů v souladu s aktuální legislativou. Vzory jsou prověřeny praxí advokátní kanceláře.


Druhá rada právní poradny

Dohodněte se na rodičovské zodpovědnosti k nezletilým dětem pro dobu do i po rozvodu manželství

V případě, že se manželům narodily děti, které nejsou v době rozvodu manželství ještě plně svéprávné, je možné manželství rozvést jen tehdy, není-li to v rozporu se zájmy těchto dětí a zejména pak pokud opatrovnický soud pravomocně rozhodl o rodičovské zodpovědnosti (právech a povinnostech) rodičů k nezletilým dětem pro dobu do ale i po dobu po rozvodu manželství.

V opatrovnickém řízení musí opatrovnický soud rozhodnout o svěření dítěte do péče jednoho rodičů, případně střídavé či společné péče a rovněž určí výši výživného pro nezletilé děti.

Ideální bude vždy stav, kdy se jako rodiče budete schopni na budoucí péči o nezletilé děti dohodnout. V takovém případě soud schválí vaši dohodu, samozřejmě za předpokladu, že nebude odporovat zájmům vašich nezletilých dětí.

Nezapomeňte, že o dětech budete společně v zásadních věcech rozhodovat i v budoucnu, respektive budete muset být schopni spolu komunikovat o mnohých záležitostech týkajících se vašich dětí, proto je v zájmu budoucí komunikace vše řešit dohodou a kompromisy už při rozvodu manželství.

Právní poradna online

Získejte odborné právní poradenství za cenu, kterou si můžete dovolit. Dotaz položíte online, odpověď advokátní kanceláře Vám přijde emailem.

Volbou krátkého dotazu, složitějšího dotazu nebo rozsáhlého dotazu s přílohami zvolíte rozsah i cenu odborné odpovědi.

Více o právní poradně online ⇢


Třetí rada právní poradny

Pokud je rozvod vašeho manželství nevyhnutelný pokuste se s manželem dohodnout na „nesporném rozvodu“, v opačném případě vás jinak čeká rozvod „sporný“

Základní podmínkou pro úspěšný rozvod manželství dle ustanovení § 755 občanského zákoníku je, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

Občanský zákoník umožňuje tzv. rozvod „nesporný“ a rozvod „sporný“. V případě rozvodu „nesporného“ je předpokladem dohoda manželů a současně splnění podmínek taxativně stanovených zákonem, to že:

  • návrhu na rozvod manželství se připojí druhý manžel,
  • ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí,
  • manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil,
  • manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu.

Zjistí-li soud, že jsou splněny všechny shora uvedené zákonné podmínky pro „nesporný“ rozvod manželství, nebude v řízení vůbec zjišťovat příčiny rozvratu manželství a manželství rozvede.

Je zcela jisté, že „nesporný“ rozvod bude soudem vyřízen v poměrně krátké době, oproti rozvodu „spornému“, který bude rozhodně trvat déle. U sporného rozvodu manželství je soud totiž ze zákona povinen zkoumat příčiny prokázaný. Každý z účastníků řízení – manželů, pak musí svá tvrzení ohledně souladnosti, nesouladnosti či rozvratu manželství prokázat (listinami, svědeckými výpověďmi apod.).

Telefonická právní poradna

Vyřešte naléhavý právní problém ihned. Okamžitě vám poradíme, jak ve vaší životní situaci postupovat. Zavolejte zkušeným advokátům na právní linku.

Více o telefonické právní poradně ⇢


Čtvrtá rada právní poradny

Připravte si návrh na vypořádání společného jmění manželů, tj. vypořádání všech aktiv i pasiv v manželství

Zánikem manželství zaniká i společné jmění manželů. Zanikne-li manželství, měli by rozvedení manželé vypořádat společné jmění manželů, v opačném případě by po uplynutí tří let od právní moci rozvodu manželství, nastane zákonná fikce vypořádání společného jmění manželů.

Zákon stanoví, že nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak, jsou podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění stejné, přičemž, každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek a to, co druhý manžel vynaložil ze svého výhradního majetku na společný majetek.

Občanský zákoník stanoví, že při vypořádání společného jmění manželů je nutno přihlédnout především k potřebám nezletilých dětí, dále k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost a dále k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

Dohoda o vypořádání vyžaduje písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva, s tím, že podpisy manželů musí být úředně ověřeny v případě, kdy se dohoda předkládá soudu u rozvodu manželství dle ust. § 757 občanského zákoníku a v případě, že se vypořádávají nemovitosti. Jestliže do společného jmění manželů náleží též nemovitost, nabývá dohoda účinnosti, ve vztahu k nemovitostem, vkladem do katastru nemovitostí.


Pátá rada právní poradny

Vyřešte do budoucna práva a povinnosti společného bydlení

Zanikne-li manželství rozvodem, a manželé mají k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo, a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a popřípadě zároveň rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu práva; přitom přihlédne zejména k tomu, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali, jakož i ke stanovisku pronajímatele, půjčitele nebo jiné osoby v obdobném postavení. Rozvedený manžel, který má dům nebo byt opustit, má právo tam bydlet, dokud mu druhý manžel nezajistí náhradní bydlení, ledaže mu v soudním řízení náhrada nebyla přiznána; v tomto případě má právo v domě nebo bytě bydlet nejdéle jeden rok. Byla-li mu však svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali za trvání manželství, nebo o dítě nezaopatřené, které s ním žije, může soud na návrh tohoto manžela založit v jeho prospěch právo bydlení.

Pokud manželé nemají k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, popřípadě společné právo, a manželé, popřípadě rozvedení manželé se nedohodnou o dalším bydlení manžela, který má v domě nebo bytě pouze právo bydlet, popřípadě jiné právo, které je slabší než právo druhého manžela, rozhodne soud na návrh manžela, který má k domu nebo bytu právo vlastnické nebo jiné věcné právo, popřípadě výhradní právo nájemní nebo jiné závazkové právo, o povinnosti druhého manžela se vystěhovat.

Za předpokladu, že manželé měli v domě nebo bytě právo bydlet, s tím, že jedno právo bylo odvozeno od druhého, má právo žádat vystěhování toho z rozvedených manželů, který měl jen právo odvozené, ten, kdo má k domu nebo bytu věcné nebo závazkové právo, od kterého bylo právo druhého z manželů bydlet přímo odvozeno.


V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 9.3.2016:
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník