Výměnek a důchod – možná forma zaopatření ve stáří

Malinovi měli z návratu syna radost, neboť měli se synem velmi dobrý vztah a byli rádi, že jim syn bude pomáhat a že na dům již nebudou sami. Jirka si brzy v nedalekém městě našel práci a rodičům sdělil, že jim bude pomáhat jak finančně tak i fyzicky starostí o dům. S ohledem na svůj pokročilý věk se manželé Malinovi rozhodli na syna převést vlastnické právo k rodinnému domu s tím, že chtěli mít do budoucna jistotu, že budou moci v domě dožít a že jim syn bude kdykoli nápomocen. S prosbou o pomoc, jak tuto situaci právně vyřešit, se Malinovi obrátili na internetovou právní poradnu www.pravnilinka.cz.

RADA PRO RODINU MALINOVÝCH

• Manželé Malinovi mohou ve prospěch syna Jirky zřídit tzv. výměnek ve formě reálného břemene, který zaručí to, že syn Jirka nabude vlastnické právo k rodinnému domu, a oproti tomu bude povinován do konce života rodičů strpět jejich bydlení v témže domě (výměnek se zapíše do katastru nemovitostí spolu s vlastnickým právem, nebo i dříve – tzv. budoucí výměnek) - § 2708.
• Výměnek nemusí zaručovat pouze právo bydlení rodičů v domě, ale může také zaručovat povinnost Jirky pečovat pomocnými úkony o rodiče, kteří to nezbytně potřebují ve stáří, v nemoci, při úrazu nebo v jiné podobné nouzi, a to i tehdy, není-li to výslovně ujednáno - § 2709.
• Ve výměnku si Malinovi mohou sjednat i povinnost Jirky přispívat jim konkrétní peněžní částkou tzv. důchodem - § 2701.
• Malinovi si mohou výměnek zřídit jak na dobu určitou, tak třeba i doživotně - § 2707 odst. 1.
• Výměnek vyhrazený manželům se nezkracuje smrtí jednoho z nich - § 2712.

KDE V NOZ PRÁVNÍ ÚPRAVU ZAOPATŘOVACÍCH SMLUV NALEZNETE?

§ 2701 - 2715 v části čtvrté, hlavě druhé, dílu dvanáctém Zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

SLOVO PRÁVNÍKA - ADVOKÁTA MGR. PETRA KAUSTY

Tento článek jste si mohli přečíst
také v Deníku.
 

Podstatou výměnku je právo původního vlastníka na určitě zaopatření v souvislosti s převodem jeho nemovité věci na nabyvatele. Nabyvatel se pak zavazuje toto zaopatření poskytnout. Institut výměnku předchozí občanský zákoník neznal a neupravoval, nicméně nejde o úplnou novinku. Jistou podobu výměnku obsahoval občanský zákoník z roku 1950. Výměnek podle nové právní úpravy může být zřízen jako obligace (tj. působí pouze mezi stranami smlouvy) nebo jako věcné právo, které lze zapsat do katastru nemovitostí (pokud nabyvatel rodinného domu převede vlastnické právo na třetí osobu, tak tato je výměnkem zatížena a je povinna poskytovat stejné zaopatření, jaké by byl povinován poskytovat nabyvatel).

O výměnku

Výměnek může být zřízen na dobu určitou (např. 5 let) nebo třeba doživotně. Samotné plnění nabyvatele může mít různou povahu. Plnění může mít naturální podobu – strava, tekutiny, plody z úrody nebo se může jednat o pomocné úkony (např. dovážet jídlo, zavést k lékaři, vyzvednout léky apod.). Takto zaopatřen nemusí být pouze původní vlastník, ale kterákoli třetí osoba (např. bratr původního vlastníka rodinného domu). Samotná práva z výměnku nelze postoupit na jinou osobu, ani nemůžou být předmětem dědictví (již splatné plnění však postoupit lze). Nabyvatelů nemovité věci, která je zatížena výměnkem může být i více, v takovém případě jsou vůči původním vlastníkům všichni nabyvatelé zavázání společně a nerozdílně. Pokud dojde ke zkáze nemovité věci, ve které bylo vyhrazeno výměnkáři bydlení, opatří osoba zavázaná z výměnku výměnkáři na vlastní náklad vhodné náhradní bydlení.

Důchod

Důchodem se rozumí pravidelná peněžitá dávka, která je poskytována plátcem příjemci. Tento smluvní typ již předchozí občanský zákoník znal (§ 842-844). Samotný důchod bude jistě často spojen s výměnkem. Důchod může být stanoven různými způsoby, např. jako pevná částka peněžitá částka, nebo proměnlivá v závislosti na zhodnocení peněz, nebo tak, že příjemců je více a v případě, že jeden z nich zemře, navyšuje se v tomto rozsahu dávka na ostatní příjemce.

Důchod může být zřízen na dobu určitou, neurčitou nebo po dobu života příjemce důchodu. Zaváže-li se plátce k placení důchodu na dobu života nějaké osoby nebo na dobu delší než pět let, vyžaduje smlouva písemnou formu. Právo na důchod nelze postoupit jinému. Pohledávku splatné dávky však postoupit lze.

Pokud si strany důchodu nestanoví něco jiného, je důchod splatný měsíčně dopředu. Zemře-li osoba, na dobu jejíhož života byl důchod ujednán, zaplatí plátce dávku, která za života oné osoby již dospěla. Bylo-li však ujednáno, že důchod je splatný pozadu, zaplatí plátce dávku připadající na dobu, po kterou ona osoba byla ještě naživu. Stejně jako výměnek, tak i důchod lze zřídit ve prospěch třetí osoby.

Pokud je důchod zřízen bezúplatně, může si plátce vyhradit, že důchod nelze postihnout exekucí ani v rámci insolvenčního řízení. Taková výhrada je účinná vůči třetím osobám i vůči orgánům veřejné moci, avšak jen do výše, kterou příjemce vzhledem ke svým poměrům pro své zaopatření nutně potřebuje.

NEZAPOMEŇTE

• Výměnek může být zřízen i na základě soudního rozhodnutí, typicky se bude jednat o případy, kdy je předmětem rozhodnutí vypořádání podílového spoluvlastnictví.
• Změní-li se poměry tou měrou, že na osobě zavázané k výměnku nelze spravedlivě požadovat, aby setrvala u naturálního plnění, a nedohodnou-li se strany, může soud na návrh osoby zavázané k výměnku rozhodnout, že se naturální výměnek zcela nebo zčásti nahradí peněžitým důchodem.
• Výměnek vyhrazený manželům se nezkracuje smrtí jednoho z nich.

DOPORUČENÍ Z PRAXE

• Zákon až na výjimky nepředepisuje pro zaopatřovací smlouvy písemnou formu, nicméně s ohledem na důkazní sílu písemné smlouvy v okamžiku sporu, nelze, než důrazně doporučit písemnou formu zachovat.
• Odůvodňují-li to okolnosti případu u důchodu, může se příjemce důchodu obrátit na soud, aby nařídil prodej části plátcova majetku a použití výtěžku z jeho prodeje k placení důchodu po přiměřenou dobu do budoucna.
• Pokud si to strany stanoví, tak dávky z důchodu (bezúplatného) jsou nepostižitelné exekucí nebo v insolvenčním řízení.

SLOVNÍK PRÁVNÍCH POJMŮ

Výměnkář – osoba, která je oprávněná z výměnku (nejčastěji původní vlastník nemovité věci, který zřizuje výměnek k tíži nabyvatele nemovité věci).
Důchod – nejedná se o důchod poskytovaný státem, nýbrž plátcem, tj. osobou, která se smluvně zavázala platit důchod příjemce důchodu.