Právo na práci? Ne, ale aspoň na šanci

Právo na práci? Ne, ale aspoň na šanci

Patnáct procent uchazečů o práci se už setkalo s diskriminací kvůli svému věku. Ačkoli zákony již několik let stanoví, že nikdo nesmí být odmítnut jen kvůli věku, praxe je stále jiná. „Hledáme někoho do mladého kolektivu“ – takhle zní nenápadná narážka na to, že firma by ráda někoho pod třicet a padesátník asi moc šancí mít nebude.

Doby, kdy tady měl každý právo na práci, se už nevrátí. A je to dobře, protože kdo nechce dělat, toho ani socialistický zákon nepřinutí. Ale právo na šanci, to je něco jiného. Proč by měl být padesátiletý zaměstnanec horší než o dvacet let mladší kolega? Jistě, jsou pro i proti: starší uchazeči o práci mohou mít špatné pracovní návyky, kdežto mladšího si firma může vychovat… Ale na druhou stranu: kdo může nabídnout zkušenosti, loajalitu, časovou flexibilitu – děti už jsou odrostlé a zaměstnanec může věnovat své práci více času...

Naše populace stárne, stále více zaměstnavatelů bude stát před rozhodnutím, zda přijmout staršího, nebo mladého zaměstnance. Myslím, že alespoň šanci by měl dostat ten i ten. Předem diskriminovat někoho jen proto, že má už více než pět křížků, je nesmysl.