Je-li zaměstnanec postižen povodní, má nárok na pracovní volno
Povodně čas od času sužují i Českou republiku, přičemž v mnoha městech v případě povodní naprosto selhává doprava a lidé zůstávají uvězněni ve svých domovech. Většina z nás však musí chodit do zaměstnání. Jak ovšem řešit situace, kdy máte zcela zatopený dům či nemáte možnost se do zaměstnání dopravit? I na tyto případy pamatuje zákoník práce, a proto dnes naše bezplatné právní rady zaměříme na to, kdy je zaměstnavatel povinen omluvit Vaši nepřítomnost v práci.
Poradna zdarma, rada první
V případě, že se zaměstnanec není schopen kvůli povodním dopravit do zaměstnání, musí mu zaměstnavatel poskytnout pracovní volno
Jestliže se zaměstnanec není schopen dopravit do zaměstnání z důvodu záplav, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnance. Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých překážek v práci uvádí, že pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytuje na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem. V těchto případech se také zaměstnanec se zaměstnavatelem může domluvit, že si zameškaný čas v zaměstnání nadpracuje, aby tak nepřišel o nárok na mzdu či plat.
Poradna zdarma, rada druhá
Nárok na volno, má zaměstnanec i tehdy, jestliže musí odstraňovat následky povodní na svém majetku
Pakliže zaměstnanec musí zabezpečit svůj majetek před působením povodní či již musí odstraňovat vzniklé škody, jedná se o jinou důležitou osobní překážku v práci týkající se jeho osoby dle § 199 zákoníku práce, a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu pracovní volno bez náhrady mzdy. I zde se však může zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnout, že práci vykoná jindy. Jestliže zaměstnanec musí odstraňovat škody vzniklé živelnou pohromou z toho důvodu, že jeho majetek ohrožuje životy či majetek jiných či například z hygienických důvodů, jedná se o překážku práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu. Zaměstnavatel musí zaměstnanci z tohoto důvodu poskytnout pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. Nárok na náhradu mzdy nebo platu má zaměstnanec pouze tehdy, stanoví-li tak vnitřní právní předpis či se zaměstnavatelem na tom dohodne.
Poradna zdarma, rada třetí
Pracovní volno musí dostat i ti zaměstnanci, kteří odklízejí škody způsobené povodní ve veřejném zájmu
Zákoník práce vyjmenovává překážky práci na straně zaměstnance z důvodu výkonu občanské povinnosti. Demonstrativně uvádí, že o výkon občanských povinností jde zejména u svědků, tlumočníků, soudních znalců a jiných osob předvolaných k jednání u soudu, správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku, při poskytnutí první pomoci, při opatřeních proti infekčnímu onemocnění, při poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, při živelních událostech, nebo v obdobných mimořádných případech a dále v případech, kdy je fyzická osoba povinna podle právních předpisů osobní pomoc poskytnout. V těchto případech zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu, a to bez náhrady mzdy nebo platu, nestanoví-li zvláštní právní předpisy něco jiného, nebo není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak. Zvláštní úprava platí například pro členy jednotek sboru dobrovolných hasičů obce, kterým přísluší za účast během zásahu, v době, ze které jim plynou příjmy z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti, náhrada ušlého výdělku od obce, a to za každou započatou hodinu této doby.
Poradna zdarma, rada čtvrtá
V případě, že zaměstnavatel není schopen zaměstnanci poskytovat v důsledku živelní pohromy sjednanou práci, náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu nejméně ve výši 60% průměrného výdělku
Zaměstnavatel může převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána, jestliže to je třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků, a to na nezbytně nutnou dobu. Jestliže zaměstnavatel zaměstnance na jinou práci nepřevede, a zaměstnanec nemůže v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí konat práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. Pokud záplavy zapříčiní přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami, jde o prostoj, a nebyl-li zaměstnanec převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku.
Poradna zdarma, rada pátá
Zaměstnanec by měl zaměstnavateli svou nepřítomnost v práci co nejdříve oznámit
Obecně platí, že je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu, přičemž překážku v práci je zaměstnanec povinen zaměstnavateli vždy prokázat.
V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 8. 8. 2014:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých překážek v práci