Péče o dítě po rozvodu manželství

Otec si však i proti vůli matky dítě nechává po mnohem delší dobu, než je uvedené období. S prosbou o pomoc, jak tuto situaci vyřešit, se paní Malinová obrátila na internetovou právní poradnu www.pravnilinka.cz.

RADA PRO PANÍ MALINOVOU

• Soudem schválená dohoda o úpravě poměrů k nezletilému dítěti je titulem pro výkon rozhodnutí (§ 501 ZŘS).
• Paní Malinová má právo podat návrh na výkon rozhodnutí pro nesplnění povinností vyplývajících z dohody. Návrh je potřeba podat okresnímu soudu, v jehož obvodu má nezletilý své bydliště (resp. soudu, který již ve věci péči o nezletilé, rozhodoval).
• Soud je povinen ještě před nařízením výkonu rozhodnutí vyzvat otce, aby dohodu řádně plnil a poučit ho o možnostech výkonu rozhodnutí uložením pokut (až 50.000 Kč) nebo odnětím dítěte.
• Pokud pan Malina neplní schválenou dohodu ani po výzvě, uloží mu soud pokutu, kterou lze nařídit i opětovně. Výše jednotlivé pokuty nesmí přesahovat 50.000 Kč. Pokuty připadají státu a lze je použít pro náhradu vynaložených a prokazatelných nákladů, slouží-li k uspokojení nezbytných potřeb dítěte (§ 502 ve spojení s § 507 odst. 1 ZŘS).
• Je-li to účelné, může soud nařídit panu Malinovi setkání s mediátorem v rozsahu 3 hodin nebo nařídit, aby byl styk prováděn pod dohledem orgánu sociálně právní ochrany dětí či nařídit setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie (§ 503 ZŘS).
• Ve výjimečných případech může soud nařídit výkon rozhodnutí odnětím dítěte (§ 504 ZŘS).

KDE PRÁVNÍ ÚPRAVU SPOLEČNÉHO JMĚNÍ NALEZNETE?

§ 887 – 891; § 906 – 908; § 953 - 957 v části druhé, hlavě druhé, dílu druhém, oddílu třetím a pododdílu třetím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
§ 466 – 477 v části druhé, hlavy páté, dílu prvém, oddílu pátého, pododdílu druhého zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále ZŘS)
§ 500 – 510 v části druhé, hlavy páté, dílu druhém, oddílu druhém, pododdílu druhého zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále ZŘS)

SLOVO PRÁVNÍKA - ADVOKÁTA MGR. PETRA KAUSTY

Tento článek jste si mohli přečíst
také v Deníku.
 

Rozvod manželství je životní změnou, která se může negativně dotknout celé rodiny. Největší újmu nenese manžel, který přijde o majetek, ale dítě, jehož vývoj je na základě rozvodové a porozvodové situace mnohdy závažně ohrožen. Úprava poměrů k nezletilému dítěti je podmínkou pro rozvod manželství. Nový občanský zákoník setrvává na dosavadních formách péče o nezletilé dítě, i když jejich obsah mírně mění. Mezi formy péče patří:

• výlučná péče jednoho z rodičů
• střídavá péče
• společná péče
• péče osobou odlišnou od rodičů

Podstatou porozvodové péče je, s kým bude nezletilé dítě po rozvodu žít ve společné domácnosti a zároveň, kdo z rodičů bude rozhodovat o běžných záležitostech dítěte. O tom, v jaké formě osobní péče dítě bude, rozhoduje primárně dohoda rodičů. Dohodu rodičů schvaluje soud rozsudkem a neschválí jí tehdy, pokud je v rozporu se zájmem dítěte. Pokud nejsou manželé s to se dohodnout, rozhoduje o formě osobní péče soud. Soud rozhoduje se zřetelem k souhlasnému stanovisku rodičů, ale také vezme v úvahu vztah nezletilého dítěte k sourozencům a dalším osobám. Při rozhodování je nejdůležitější zájem dítěte. Za tímto účelem bere ohled na osobnost dítěte, citovou orientaci, zázemí, výchovné schopnosti rodičů, očekávanou stálost výchovného prostředí, kdo z rodičů o dítě dosud řádně pečoval a dbal na řádnou výchovu, jakož i u kterého z rodičů má dítě lepší předpoklady zdravého a úspěšného vývoje. Určit nejlepší formu osobní péče je velmi složitá záležitost, ani jedna z forem nemůže nahradit dosavadní péči obou rodičů. Každý případ je do jisté míry individuální, proto nelze s určitostí říci, která z forem je nejlepší.

FORMY PÉČE O DÍTĚ PO ROZVODU MANŽELSTVÍ

1. Výlučná péče jednoho z rodičů

Rozhodnutím o výlučné péči jednoho z rodičů se dítě svěřuje do péče matky nebo otce s tím, že druhý rodič má právo na styk s dítětem. Styk lze výjimečně omezit nebo přímo zakázat. Primárně je na dohodě rodičů, jakým způsobem se druhý rodič bude s dítětem stýkat. Nedohodnou-li se rodiče, nebo vyžaduje-li to zájem na výchově dítěte a poměry v rodině, soud styk rodiče upraví, případně určí i místo styku.

2. Střídává péče

Střídává péče je založena na tom, že dítě žije po určité období s každým z rodičů (např. dny v týdnu, liché týdny, měsíce apod. – intervaly nemusí být shodné). Výhodou střídavé péče je, že dítě je po stejnou dobu u obou rodičů a dále v tom, že oba rodiče se vyváženě podílejí na výchově a vývoji dítěte. Důležité je, aby oba rodiče spolu ve výchově a péči co nejvíce kooperovali. Nicméně i přes nesouhlas jednoho z rodičů, může soud nařídit střídavou péči, neboť soud sleduje především zájmy nezletilých dětí. Naproti tomu se jistou nevýhodou střídavé péče může být nestálost výchovného prostředí, která se může projevit v dalším osobním vývoji dítěte. Obzvlášť citlivá je střídavá péče u dítěte školního věku. Pokud rodiče dítěti nevytvoří stále zázemí, může to v dítěti vzbuzovat pocit, že nikam nepatří. Dohodu rodičů o střídavé péči může soud schválit nebo neschválit jako celek, nikoli jen její část, s dodatky nebo podmínkami apod.

3. Společná péče

Rozhodnutí o společné péči znamená, že poměry k nezletilému dítěti, případně vyživovací povinnosti, nejsou určeny. Jedná se o nevykonatelné rozhodnutí. Společnou péči bychom doporučili tehdy, jedná-li se o spíše starší nezletilé dítě, které již nesdílí s rodiči společnou domácnost, anebo tam, kde i po rozvodu rodiče žijí ve společné domácnosti a jsou schopni spolu komunikovat a dohodnout se. Novinkou je, že o společné péči nemůže již rozhodnout soud, ten může pouze schválit dohodu o společné péči. Jinými slovy řečeno: se společnou péči musí oba rodiče souhlasit.

4. Péče osobou odlišnou od rodičů

Další novinkou je výslovné právo soudu o tom, že může nezletilé dítě svěřit do péče jiné osoby, je-li to potřebné v zájmu dítěte. Půjde o výjimečné a zpravidla dočasné situace. Může se jednat o příbuzného, osobu blízkou. Mezi další formy péče patří pěstounská péče či ústavní výchova.

NEZAPOMEŇTE

• Místně příslušným soudem pro úpravu poměrů k nezletilému dítěti, je okresní soud, v jehož obvodu má dítě bydliště (§ 4 ve spojení s § 467 ZŘS).
• Účastníky řízení jsou rodiče a nezletilé dítě, které je v řízení zastoupené tzv. kolizním opatrovníkem. Tím je zpravidla orgán sociálně právní ochrany dětí (§ 469 odst. 1 ZŘS).
• Řízení lze zahájit na návrh rodičů, ale také i bez návrhu, např. na základě podnětu orgánu sociálně právní ochrany dětí (§ 468 ZŘS).

DOPORUČENÍ Z PRAXE

• Ještě před rozvodem manželství doporučujeme rozvodovou situaci řešit pomocí odborníků. Rozvodové poradenství poskytují různá mediační centra, psychologové, advokáti apod. Poradenská nebo mediační pomoc rozvádějícím rodinám může pozitivně přispět k rozhodování o tak zásadních otázkách, jako s kým a jakým způsobem bude pečováno o nezletilé dítě po rozvodu manželství.
• Dobře zvažte, jaká forma osobní péče bude pro vaše dítě nejvhodnější, neboť neuváženým rozhodnutím ublížíte zejména samotnému dítěti, které ve většině případů za rozvod nemůže.