Určování otcovství
V českém právu platí odjakživa zásada „mater sempre certa est“, neboli matka dítěte je žena, která dítě porodila (a to i v případě náhradního mateřství, kdy se žena dohodne s jinou ženou, že v sobě odnosí její embryo – tzv. surrogátní dohody jsou v české právní úpravě zakázány). U otce samozřejmě tento princip uplatnit nelze, a proto s ohledem na nejlepší zájem dítěte, které má právo mít oba rodiče, stanoví zákon o rodině tzv. zákonné domněnky, podle nichž se určuje otec dítěte.
Rady v tomto článku jsou v souladu s novým občanským zákoníkem.
Poradna zdarma, rada první
První domněnkou je, že otcem dítěte je manžel matky
Narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, anebo poté, co byl manžel matky prohlášen za nezvěstného, má se za to, že otcem je manžel matky. Narodí-li se dítě ženě znovu provdané, má se za to, že otcem je manžel pozdější, i když se dítě narodilo před uplynutím třístého dne poté, co předchozí manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné. Je však zřejmé, že tato domněnka, podle níž je otcem dítěte vždy manžel matky v reálném světě příliš nefunguje, proto je jak manželovi tak matce, dána možnost otcovství popřít - za jakých předpokladů tak lze učinit se dozvíte níže.
Poradna zdarma, rada druhá
U nesezdaných rodičů lze otcovství určit na základě jejich souhlasného prohlášení
Pokud se dítě nenarodí v manželství, má se za to, že otcem je muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů učiněným osobně před matričním úřadem nebo soudem. Toto prohlášení lze učinit i k ještě nenarozenému dítěti, je-li již počato. Prohlášení nezletilého rodiče, který není plně svéprávný, musí být učiněno vždy před soudem. Nemůže-li matka pro duševní poruchu posoudit význam svého prohlášení nebo je-li opatření jejího prohlášení spojeno s těžko překonatelnou překážkou, není možné určit otcovství souhlasným prohlášením. Souhlasné prohlášení lze učinit i tehdy narodí-li se dítě v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství a třístým dnem po rozvodu manželství, a manžel, popřípadě bývalý manžel matky prohlásí, že není otcem dítěte, zatímco jiný muž prohlásí, že je otcem dítěte, má se za to, že otcem je tento muž, připojí-li se matka k oběma prohlášením. Prohlášení manžela matky dítěte, popřípadě jejího bývalého manžela, muže, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matky dítěte se činí v řízení před soudem, zahájeném na návrh některého z nich; návrh lze podat nejpozději do uplynutí jednoho roku od narození dítěte. K takovémuto způsobu určení otcovství ovšem nemůže dojít dříve, dokud nenabude právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství.
Poradna zdarma, rada třetí
Pokud se dítě nenarodí v manželství a jeho otcovství nebylo určeno ani souhlasným prohlášením rodičů, je možné požádat o určení otcovství soud
Nedošlo-li k určení otcovství podle předchozích ustanovení, může dítě, matka i muž, který o sobě tvrdí, že je otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud. Za otce se pak považuje muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než sto šedesát a více než tři sta dní, ledaže jeho otcovství vylučují závažné okolnosti. Není-li domnělý otec naživu, podává se návrh na určení otcovství proti opatrovníkovi, kterého soud ustanovil. Narodí-li se dítě, které je počato umělým oplodněním, ženě neprovdané, má se za to, že otcem dítěte je muž, který dal k umělému oplodnění souhlas.
Poradna zdarma, rada čtvrtá
Zákonné domněnky otcovství lze vyvrátit žalobou na popření otcovství
Manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce, popřít své otcovství u soudu, nejpozději však do šesti let od narození dítěte. Otcovství popírá vůči dítěti a matce, jsou-li oba naživu, a nežije-li jeden z nich, vůči druhému; není-li naživu žádný z nich, manžel toto právo nemá. Narodí-li se dítě mezi stošedesátým dnem od uzavření manželství a třístým dnem po jeho zániku nebo prohlášení za neplatné, lze otcovství popřít, jen je-li vyloučeno, aby manžel matky byl otcem dítěte. Narodí-li se dítě před stošedesátým dnem od uzavření manželství, postačí k tomu, aby se nemělo za to, že otcem dítěte je manžel matky, popře-li své otcovství. To neplatí, souložil-li manžel matky s matkou dítěte v době, od níž do narození dítěte neprošlo méně než sto šedesát a více než tři sta dní, nebo věděl-li při uzavření manželství, že je těhotná. Otcovství dále nelze popřít k dítěti narozenému v době mezi stošedesátým dnem a třístým dnem od umělého oplodnění provedeného se souhlasem manžela matky, nebo se souhlasem jiného muže, když matka není vdaná, bez ohledu na to, jaké genetické látky bylo použito. To neplatí pouze, otěhotněla-li matka dítěte jinak.
Popřel-li pozdější manžel své otcovství k dítěti matky znovu provdané, počíná šestiměsíční lhůta k popření otcovství dřívějšího manžela dnem následujícím poté, kdy se dozvěděl o rozhodnutí. Matka může do šesti měsíců od narození dítěte popřít, že otcem dítěte je její manžel. Muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, může otcovství k dítěti popřít, jen je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte. Může tak učinit do šesti měsíců ode dne, kdy bylo takto otcovství určeno; dojde-li k určení otcovství před narozením dítěte, neskončí lhůta dříve než šest měsíců po jeho narození. Ve stejné lhůtě může popřít, že otcem dítěte je muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů matka dítěte.
Poradna zdarma, rada pátá
V odůvodněných případech může soud rozhodnout o prominutí zmeškání lhůty k popření otcovství
Je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. Vyžaduje-li to zřejmý zájem dítěte a mají-li být naplněna ustanovení zaručující základní lidská práva, může soud i bez návrhu zahájit řízení o popření otcovství, bylo-li otcovství určeno souhlasným prohlášením rodičů, ale otec dítěte takto určený nemůže být jeho otcem. Soud zpravidla současně pozastaví výkon rodičovské odpovědnosti.
V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 11.5.2016:
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník