Následky zániku manželství

Poradna zdarma, rada první

Po rozvodu manželství si lze vzít zpět své dřívější příjmení. 

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.

Poradna zdarma, rada druhá

Bývalý manžel po Vás může požadovat výživné rozvedeného manžela.

Není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů. Při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud v úvahu, jak dlouho manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda:

• si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka,
• si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem,
• se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost,
• se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo
• je dán jiný obdobně závažný důvod.

Manželé by se měli na výživném dohodnout. Lze se také domluvit na poskytnutí jednorázového odbytného, čímž právo rozvedeného manžela na výživné zaniká. V případě, že se rozvedení manželé o výživném nedohodnou, rozhodne o vyživovací povinnosti soud.

Za splnění zákonných podmínek lze přiznat také výživné rozvedeného manžela v rozsahu stejné životní úrovně jako za trvání manželství. Manžel, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, může navrhnout, aby soud stanovil vyživovací povinnost bývalého manžela i v takovém rozsahu, který zajistí, aby rozvedení manželé měli v zásadě stejnou životní úroveň. Právo rozvedeného manžela na výživné lze v tomto případě považovat za důvodné jen po dobu okolnostem přiměřenou, nejdéle však po dobu tří let od rozvodu.

Poradna zdarma, rada třetí

V případě zániku manželství smrtí manžela zůstává pozůstalému manželovi v určitých případech zachováno právo bydlení.

Pokud dojde k úmrtí manžela a manželé měli společné nájemní právo k domu nebo bytu, zůstane nájemcem pozůstalý manžel. Zaniklo-li manželství smrtí manžela, který měl k domu nebo bytu, v němž se nacházela rodinná domácnost manželů, výhradní právo umožňující v domě nebo bytě bydlet, a bylo-li to jiné právo než závazkové (typicky vlastnické právo), zatímco druhý manžel měl v domě nebo bytě právo bydlení, zanikne tomuto manželu právo bydlení, pokud výhradní právo zemřelého manžela přešlo na jinou osobu než na pozůstalého manžela. Právo bydlení však zůstává zachováno v případě, že na pozůstalém manželovi nelze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil. 

Poradna zdarma, rada čtvrtá

Zákon nově upravuje také právo bydlení po rozvodu manželství.

Pokud manželé měli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo, a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností konkrétního případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a popřípadě zároveň rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu práva. Soud přihlédne zejména k tomu, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, jakož i ke stanovisku pronajímatele, půjčitele nebo jiné osoby v obdobném postavení.
 
Jestliže manželé neměli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, popřípadě společné právo, a nedohodnou-li se o dalším bydlení manžela, který má v domě nebo bytě pouze právo bydlet, popřípadě jiné právo, které je slabší než právo druhého manžela, rozhodne soud na návrh manžela, který má k domu nebo bytu právo vlastnické nebo jiné věcné právo, popřípadě výhradní právo nájemní nebo jiné závazkové právo, o povinnosti druhého manžela se vystěhovat.
 
Pokud manželé měli v domě nebo bytě právo bydlet s tím, že jedno právo bylo odvozeno od druhého, má právo žádat vystěhování toho z rozvedených manželů, který měl jen právo odvozené, ten, kdo má k domu nebo bytu věcné nebo závazkové právo, od kterého bylo právo druhého z manželů bydlet přímo odvozeno. Právo bydlení jednoho z manželů je tedy odvozeno od práva bydlení druhého z manželů. Typickým příkladem je nastěhování manžela do domu, v němž žije manžel u svých rodičů. 

 Poradna zdarma, rada pátá

Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

Rodiče se mohou na péči o dítě dohodnout. Soud dohodu schválí, pokud je v souladu se zájmy dítěte. Nedohodnou-li se, rozhodne o výkonu rodičovské odpovědnosti soud, přičemž může svěřit dítě do péče jednoho z rodičů, nebo do střídavé péče, anebo do společné péče.

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 7.7.2016:
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník