Soud může určit výživné i pouze domnělému otci
Je pochopitelné, že ženy, které očekávají dítě s mužem, za něhož nejsou provdány, se mohou mnohdy ocitnout v nelehké situaci. Proto občanský zákoník stanoví, že otec dítěte, za kterého není matka dítěte provdána, je povinen matce přispívat přiměřeně na úhradu výživy po dobu dvou let od narození dítěte, jakož i na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. V dnešním pěti radách zdarma si blíže rozebereme, co všechno tyto nároky obsahují.
Prvá rada právní poradny
Úhradu na svou výživu může neprovdaná matka požadovat po povinném maximálně po dobu dvou let od narození dítěte
Občanský zákoník limituje právo neprovdané matky na přiznání výživného pro její osobu po dobu nejvýše dvou let od narození dítěte. Doba poskytování výživného však závisí na skutečných potřebách matky a dalších relevantních skutečnostech, to znamená, že právo na úhradu výživy neprovdané matky může být přiznáno i na kratší dobu než dva roky (nikoliv však na dobu delší).
Druhá rada právní poradny
Za výdaj související s těhotenstvím může být považováno například i jízdné na pravidelné lékařské prohlídky
Občanský zákoník rovněž nespecifikuje, co je možné podřadit pod náklady spojené s těhotenstvím a porodem. Za náklady spojené s těhotenstvím se ovšem obvykle požadují náklady na pořízení těhotenských oděvů, léků, speciálního druhu výživy, ale i náklady vynaložené na jízdné za ošetřujícím lékařem či jiné podobné výdaje, pokud byly vynaloženy účelně. Náklady spojené s porodem mohou být zejména poplatky za pobyt v nemocnici, lékařský zákrok a nezbytný zákrok. Za výdaje spojené s porodem nelze ovšem považovat například náklady na obstarání výbavy pro dítě, jelikož se podle soudní praxe jedná o nároky dítěte, které by měly být hrazeny v rámci plnění vyživovací povinnosti rodičů k dítěti.
Třetí rada právní poradny
Pokud muž odmítá neprovdané ženě plnit výživné a další náklady spojené s těhotenstvím a porodem, může žena podat žalobu k soudu
V případě, že se žena s otcem dítěte na hrazení výživného a nákladů spojených s těhotenstvím a porodem nedohodnou, může se domoci svých nároků u soudu. Žalobu je oprávněna podat žena, jejíž těhotenství skončilo porodem (a to i tehdy, nenarodilo-li se dítě živé) proti muži, jehož otcovství bylo určeno společným souhlasným prohlášením nebo rozhodnutím soudu. Vzhledem k tomu, že se jedná o nároky neprovdané matky, nelze řízení zahájit proti manželovi matky nebo vůči jinému muži pokud manželovi matky svědčí zákonná domněnka otcovství. V žalobě musí matka dítěte zejména uvést, čeho se domáhá, v jaké výši požaduje jednotlivé nároky, apod., přičemž soud je jejím návrhem vázán. Rovněž musí k žalobě připojit důkazy, jako je rodný list dítěte, doklady o zaplacení účelně vynaložených nákladů, atp. Výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i zpětně, nejdéle však dva roky ode dne porodu.
Čtvrtá rada právní poradny
V případě, že nedojde k dobrovolnému určení otcovství, lze žalobu na přiznání nároků neprovdané matky podat i před narozením dítěte
Pokud nedojde k určení otcovství dobrovolně ještě před porodem, poskytuje zákon neprovdané matce ochranu v tom smyslu, že jí umožňuje podat žalobu i vůči pravděpodobnému otci, a to především proto, aby se neocitla bez finančních prostředků. Oproti standardnímu řízení o přiznání nároků neprovdané matky je k podání žaloby aktivně legitimována těhotná žena, to znamená, že žalobu je nutné podat před narozením dítěte. Soud pak může na návrh matky uložit domnělému otci povinnost, aby předem složil peněžní prostředky, jak na výživu pro ženu po dobu dvou let, tak i na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.
Pátá rada právní poradny
Otci dítěte lze uložit i povinnost složit předem výživné pro nenarozené dítě
Pravděpodobnému otci lze kromě předběžného opatření, které mu ukládá povinnost složit předem určenou částku na výživu neprovdané matky a další náklady související s porodem a těhotenství, současně uložit i povinnost poskytnout předem finanční prostředky určené na výživu dítěte. Předem složené výživné pro nezletilé dítě lze podle zákona poskytnout po dobu, po kterou by matce náležela mateřská dovolená, tedy na 28 týdnů, resp. 37 týdnů, porodila-li žena zároveň dvě nebo více dětí. Matka by samozřejmě měla současně s žalobou na určení výživného podat i žalobu na určení otcovství.
V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů účinných ke dni 12. prosince 2017:
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník