Rozhodčí řízení

Rozhodčí řízení

Určitě se již většina z Vás setkala někdy s termínem rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je alternativní formou řešení sporů oproti soudnímu řízení a mezi jeho výhody patří zejména jeho rychlost, nižší náklady, neveřejnost a bezformálnost. Podstatné je, že rozhodnutí rozhodce, které se nazývá rozhodčím nálezem má povahu rozhodnutí soudu a je plnohodnotným exekučním titulem. Co se týče osoby rozhodce, tak tou může být v podstatě kterákoli zletilá, bezúhonná osoba, která je občanem České republiky a je plně svéprávná. Zákon tedy neklade na osobu rozhodce žádné formální požadavky ohledně dosaženého vzdělání atp. Spory v rozhodčím řízení mohou rozhodovat také stálé rozhodčí soudy, které jsou zřízeny zákonem. Některé prvky rozhodčího řízení jsou shodné s prvky řízení soudního, některé aspekty rozhodčího řízení jsou však specifické pouze pro tento typ rozhodování sporů. Níže se na některé z nich zaměříme.

S účinností od 1.12.2016 byla možnost uzavření rozhodčí smlouvy se spotřebitelem vyloučena, avšak rozhodčí smlouvy uzavřené před tímto datem se posuzují podle právních předpisů účinných v době jejich uzavření. Více se dozvíte v našem článku „Rozhodčí doložka ve spotřebitelských smlouvách“.


První rada právní poradny

Rozhodčí řízení namísto řízení soudního lze sjednat prostřednictvím rozhodčí smlouvy nebo rozhodčí doložky

Jestliže chtějí smluvní strany závazkového vztahu pro případ sporu vyloučit pravomoc soudu, a spory řešit prostřednictvím rozhodce, mohou tak učinit pomocí rozhodčí smlouvy nebo rozhodčí doložky, obě z nich vyžadují písemnou formu. Rozhodčí smlouva se může se týkat jednotlivého již vzniklého sporu – tzv. smlouva o rozhodci. Jestliže se má týkat všech sporů, které by v budoucnu mohly vzniknout z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů, jedná se o rozhodčí doložku. Rozhodčí smlouva váže také právní nástupce stran, pokud si to strany ve smlouvě výslovně nevyloučí.


Druhá rada právní poradny

Osobu rozhodce si mohou strany zvolit samy nebo rozhodčím řízením pověřit stálý rozhodčí soud

Rozhodčí smlouva by měla zpravidla stanovit počet i osoby rozhodců anebo stanovit způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být určeny. Rozhodce může být určen i stranami dohodnutou osobou. Konečný počet rozhodců musí být vždy lichý. Rozhodcem může být tedy jedna osoba, tři osoby, pět osob, atd. Pokud rozhodčí smlouva neobsahuje ustanovení o rozhodcích, jmenuje každá ze stran jednoho rozhodce a tito rozhodci volí předsedajícího rozhodce.


Třetí rada právní poradny

Nezapomeňte, že před rozhodci nelze řešit všechny právní spory

Působnost rozhodců je dána pouze v případě majetkových sporů, o nichž lze uzavřít smír, s výjimkou sporů ze smluv, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel, sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu. Dále nelze v rozhodčím řízení rozhodovat v řízeních, které lze zahájit i bez návrhu a ve věcech osobního stavu (rozvod manželství, řízení o prohlášení mrtvého, o omezení svéprávnosti, apod.), neboť v těchto věcech nelze uzavřít na základě zákona smír. Jak již bylo výše řečeno, rozhodčí řízení je přípustné pouze v majetkových sporech, nelze tedy před rozhodci projednávat např. neplatnost výpovědi ze zaměstnaneckého poměru, atd. Z pracovněprávních sporů je však možné v rozhodčím řízení řešit spory o náhradu škodu, neboť se jedná právě o spor majetkový.


Čtvrtá rada právní poradny

K provedení procesních úkonů, které nejsou oprávněni provádět sami rozhodci, je možné požádat soud

Obecně se na řízení před rozhodci přiměřeně použijí ustanovení občanského soudního řádu, přičemž se strany mohou dohodnout na postupu, kterým mají rozhodci vést řízení. Otázky řízení mohou být rozhodnuty předsedajícím rozhodcem, jestliže k tomu byl zmocněn stranami nebo všemi rozhodci.

Rozhodčí řízení se zahajuje žalobou a je zahájeno dnem, kdy žaloba došla stálému rozhodčímu soudu nebo určenému rozhodci. Podání žaloby má tytéž právní účinky, jako kdyby byla v této věci podána žaloba u soudu. Rozhodci však mají pravomoc vyslýchat svědky, znalce a strany, jen když se k nim dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď. Také jiné důkazy mohou provádět jen tehdy, jsou-li jim poskytnuty. Proto procesní úkony, které nemohou rozhodci sami provést, provede na jejich dožádání soud, přičemž soud je povinen dožádání vyhovět, pokud nejde o procesní úkon podle zákona nepřípustný. Soud přitom učiní všechna rozhodnutí, která jsou k provedení dožádání potřebná.


Pátá rada právní poradny

Rozhodčí nález lze za určitých podmínek přezkoumat soudem

Soud na návrh kterékoliv strany zruší rozhodčí nález, jen jestliže

  • byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu
  • rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje
  • ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem
  • rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců
  • straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat
  • rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému
  • se zjistí, že jsou dány důvody, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení

Návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem musí být podán do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá. Podání návrhu nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodčího nálezu. Na žádost povinného může však soud vykonatelnost rozhodčího nálezu odložit, jestliže by neprodleným výkonem rozhodčího nálezu hrozila závažná újma nebo jestliže je z návrhu na zrušení rozhodčího nálezu možné usuzovat, že je důvodný.


V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 15.5.2018:
Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonů rozhodčích nálezů