Krátká poznámka k Benešovým dekretům
V rámci druhého kola prezidentské kampaně se opětovně otevřela otázka tzv. Benešových dekretů. V jedné z debat zmínil prezidentský kandidát Karel Schwarzenberg, že tyto jsou právně vyhaslé. Dále pak dodal, že „odsun německé menšiny z Československa v roce 1945 je z dnešního pohledu porušením lidských práv a kdyby se posuzoval dnes, asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta ocitla v Haagu.“
Karel Schwarzenberg si zkusil zaspekulovat, jak by se k dané věci stavělo současné právo.
Nicméně obecně by mělo platit, že na činy a události, které se udály v minulosti, není možné nahlížet dle současného pohledu na věc, nýbrž právě očima té dané doby.
Je zřejmé, že to, co nastalo po vydání těchto dekretů v souvislosti s odsunem německé menšiny, je nutné morálně odsoudit. Proto jsem hrdý na to, že prezident Václav Havel našel s odstupem 50 let dostatečnou odvahu a v rámci sebereflexe našeho národa se za nás všechny německým občanům omluvil. Musím však dodat, že jenom stěží však můžeme učinit objektivní rozbor tehdejších událostí dnešním pohledem. Jsem tedy toho názoru, že bychom už měli nechat Benešovy dekrety spát a poučit se z chyb a křivd, které v minulosti napáchaly.
Autorem článku pro web Právní linka je advokát Mgr. Tomáš Krásný z advokátní kanceláře Kausta & partneři.
Specializace: trestní právo, přestupky, odpovědnost za vady a škodu, exekuce