Nečinnost žalované strany v soudním řízení může vést k vydání rozsudků pro uznání nebo pro zmeškání
Rozsudek patří mezi soudní rozhodnutí, jimiž je meritorně rozhodováno o věci samé. Rozsudkem tak může soud uplatňovaný nárok žalobci přiznat nebo naopak žalobu zamítnout či nárok žalobci přiznat pouze částečně a ve zbylé části ho zamítnout. Vedle standardního rozsudku rozlišuje právní úprava mezi dalšími dvěma zvláštními typy rozsudků, které často využívají zákonných fikcí, aby zrychlily celý proces soudního řízení, a to rozsudek pro uznání a rozsudek pro zmeškání. V tomto článku si blíže rozebereme, za jakých podmínek je možné tyto druhy rozsudků vydat.
Bezplatná poradna, rada první
Soud nezjišťuje skutkový stav, jestliže žalovaný v průběhu řízená nárok žalobce uzná
Uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem pro uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (například ve věcech, které lze zahájit i bez návrhu nebo ve věcech osobního stavu). Pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.
Bezplatná poradna, rada druhá
Rozsudek pro uznání lze vydat, aniž by žalovaný nárok uznal
Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal. Má se za to, že žalovaný nárok uznal, jestliže se bez vážného důvodu na výzvu soudu včas nevyjádří k nároku, který je proti němu žalobou uplatňován a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání. Stejně tak, pokud se žalovaný nedostaví k přípravnému jednání, ačkoliv byl řádně a včas předvolán nejméně 20 dnů předem a řádně mu byla doručena žaloba, aniž by se včas a z důležitého důvodu omluvil, má se, s výjimkou věcí, v nichž nelze uzavřít a schválit smír, za to, že uznává nárok, který je proti němu uplatňován žalobou. O tomto následku musí být žalovaný ve výzvě nebo v předvolání k jednání poučen. Výše uvedené se neuplatní pouze v případech, ve kterých jsou splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.
Bezplatná poradna, rada třetí
Pakliže se žalovaný bez omluvy nedostaví k soudnímu jednání, může soud za splnění dalších předpokladů vydat rozsudek pro zmeškání
Zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Je-li v jedné věci několik žalovaných, kteří mají takové společné povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny, lze rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jen tehdy, nedostaví-li se k jednání všichni řádně obeslaní žalovaní. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír, nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.
Bezplatná poradna, rada čtvrtá
Proti rozsudku pro zmeškání se může žalovaný z omluvitelných důvodů bránit návrhem na jeho zrušení
Zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání. Pokud žalovaný kromě návrhu na zrušení rozsudku soudu prvního stupně z důvodů omluvitelného zameškání podal proti rozsudku i odvolání a návrhu na zrušení rozsudku bylo pravomocným usnesením vyhověno, k odvolání se nepřihlíží.
Bezplatná poradna, rada pátá
Proti rozsudku pro uznání či rozsudku pro zmeškání lze podat odvolání pouze z omezených důvodů
V odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání mohou být odvolacím důvodem pouze ty skutečnosti, které mají prokázat, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát nebo skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání. Žádné další odvolací důvody nejsou přípustné.
V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů účinných ke dni 3. 10. 2016:
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád