Nesouhlasím s premiérem, nový občanský zákoník by bylo podle mě dobré odložit, říká advokát Petr Kausta

Proč vůbec byl nový občanský zákoník parlamentem přijat?

Je třeba říci, že po revoluci v roce 1989 se o nutnosti rekodifikace civilního práva hodně hovořilo, a to z důvodů, že socialistický občanský zákoník z roku 1964 již naprosto nevyhovoval novým demokratickým poměrům. Na začátku 90. let tak o rekodifikaci civilního práva mezi prvními usiloval pan profesor Knapp z Karlovy univerzity v Praze. K rozhodnutí vlády o započetí prací na novém civilistickém kodexu však došlo až v roce 2001. Parlament pak po dlouhých letech příprav NOZ schválil s platností od 22. 3. 2012 a s účinností od 1. 1. 2014.

Je tedy nový občanský zákoník velkou změnou?

Ano, je převratnou změnou. Nový občanský zákoník (NOZ) především sjednocuje roztříštěnou právní úpravu do jediného kodexu, zejména se tak ruší zákon o rodině, obchodní zákoník, zákon o vlastnictví bytů a další zákony a právní předpisy. Mnoho zákonů a prováděcích předpisů se díky NOZ však zase muselo přijmout nově.

NOZ z civilní právní úpravy odstraňuje formalismus a naopak zavádí smluvní svobodu jednání mezi soukromými subjekty, zvyšuje ochranu práv jednotlivce, a v neposlední řadě navazuje na demokratické principy „První republiky“ a západní Evropy.

Změní se něco podstatného pro řadového občana?

Ano, a dá se říci, že se změní téměř všechno, co dosud platilo. Navíc bude mnoho nového. Jde o revoluční změny, které se dotknou všech občanů.

Nově jsou upraveny například: Účel manželství, obvyklé vybavení domácnosti, rodinný závod, ochrana bydlení rodiny, ochrana proti domácímu násilí, švagrovství, popření otcovství, náhradní mateřství, utajené osvojení, osvojení zletilého, výchovné prostředky, právo na styk s jinými osobami, vydržení, ochrana a uchování držby, právo stavby, správa cizího majetku, odpovědnost, újma a další.

Zcela zásadně je nově upraveno dědictví.

NOZ prý zavedl i nějaké nové právní pojmy?

Ano, například pojem právní jednání, právní osobnost, svéprávnost, rozhradí, přestavek, služebnost, průhon, trust, odkaz, lichva, závdavek, výměnek, výprosa, pacht a mnoho dalších.

Proč ani po mnohaletém čekání na nový občanský zákoník nebylo dost času na seznámení se s ním?

Černý Petr je na straně politiků, vlády a poslanců, protože nepřijali včas prováděcí předpisy k NOZ (mnoho prováděcích předpisů poslanecká sněmovna přijala na poslední jednání v září letošního roku a teprve před několika dny je senát potvrdil), a tak se jednak veřejná správa, odborná veřejnost (soudci, advokáti, notáři) a zejména pak ani obyčejní občané neměli čas seznámit se vším, co s NOZ přichází do praxe.

Obecně bývá doba pro veřejnost na seznámení s tak zásadním a převratným zákonem mnohem delší než jeden a tři čtvrtě roku. Dobu tří let bych já osobně považoval za přiměřenou.

Proslýchá se, že by se měl NOZ už v příštím roce novelizovat?

Ano, také jsem to slyšel od mých kolegů advokátů na advokátním sněmu, který proběhl před několika dny v Praze. Pokud tomu tak je, pak je to podle mě důvod pro odložení účinnosti NOZ alespoň o jeden rok.

Co by podle vás takové odložení, například právě o rok, přineslo?

Pokud je připravena novelizace NOZ, mohla by se uskutečnit. Veřejná správa, odborná veřejnost a občané by tak měli možnost si nastudovat změny, neučit se teď něco, co za půl roku už možná nebude platit. Mohly by se také opravit prováděcí předpisy, které byly přijaty na poslední chvíli a byly ušity horkou jehlou.

Jaká rizika podle vás hrozí, pokud nový občanský zákoník naopak vejde v plánovanou účinnost od 1. ledna příštího roku?

Nepřipravenost všech. Občané nebyli dostatečně státem informováni a proškoleni k NOZ. Stejně tak nebyla dostatečně proškolena veřejná správa, takže hrozí mnoho kolizních situací.

Nesouhlasím s názorem premiéra Rusnoka, který v minulých dnech médiím sdělil, že by bylo vůči občanům nezodpovědné účinnost NOZ odložit. Názor pana premiéra a mnoho dalších odpovědných osob je v tomto směru naprosto mimo objektivní realitu. Podle mého odhadu více než 80% občanů vůbec netuší co je s NOZ v roce 2014 čeká.

Najdete konkrétní příklad, kdy je nový občanský zákoník lepší, zkrátka pro občana přínosnější než ten původní?

Příkladů je určitě mnoho. Stejně tak je však v NOZ mnoho sporných pasáží, které přinesou v praxi problémy.

Pozitivní jsou změny v dědickém právu, například možnost, že zůstavitel ještě za života uzavře s dědici dědickou smlouvu nebo pozitivem je opětovně zavedený institut odkazu v dědictví.

Mezi negativní změny řadím například zrušení institutu absolutní neplatnosti právního úkonu, dále možnost ústního sjednání smluvní pokuty mezi účastníky smluvního vztahu a některé další.

Dotkne se NOZ i rozhodování soudů?

V každém případě ano. Soudy musí respektovat legislativní změny. Stejně tak jako na advokáty a notáře, tak i na soudce v nejširší míře dolehnou změny, resp. nabytí účinnosti NOZ.

Soudy budou těmi, kdo budou vykládat resp. judikovat „nové“ právo. Dále NOZ dává soudům např. silné moderační právo u limitace náhrady újmy, nebo také právo určení výše náhrady podle spravedlivého uvážení soudu. Kvalita práce soudců bude stejně jako kvalita práce advokátů a notářů pro občany klíčová.

Jak tedy Vy osobně hodnotíte NOZ?

Nelze nikdy připravit právní normu tak, aby s ní jednotně souhlasili všichni právníci, resp. vyhovoval všem, navíc pokud jde o civilní kodex dotýkající se všech občanů.

Ale bez ohledu na námitky a výtky, které jsem uvedl v tomto rozhovoru, vnímám NOZ pozitivně. Teprve čas ukáže, jak se NOZ osvědčí v praxi. Myslím si, že v mnohém bude občanům přínosem. Bude však trvat velmi dlouho (v řádu několika let) než si jej občané osvojí. Osobně bych i z těchto důvodů účinnost NOZ odložil na 1.1.2015.

Děkuji za rozhovor.