Bez peněz do autoservisu nelez

Petr mu ale drze odpověděl, že jen tak rychle peníze mít nebude a Eduard si na zaplacení a vyzvednutí auta bude muset ještě počkat. Začínající podnikatel Eduard nevěděl, jak by měl v takovém případě postupovat, a proto se obrátil na internetovou právní poradnu www.pravnilinka.cz s prosbou o radu.

RADA PRO EDUARDA BORŮVKU

• Mezi stranami byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla oprava automobilu. (§ 2586 a násl.).
• Pan Borůvka má vedle zadržovacího práva k automobilu pana Maliny také právo, po předchozím vyrozumění o dokončení opravy a poskytnutí dodatečné lhůty, ne kratší než jeden měsíc, automobil pana Maliny vhodným způsobem prodat (§ 2609 odst. 1, věta prvá).
• Pan Borůvka může automobil prodat na účet pana Maliny s tím, že má právo na započtení nákladů na opravu vozidla a další účelně vynaložené náklady, např. náklady na garážování a parkování automobilu (§ 2609 odst. 1, věta druhá), s tím že zbývající částku po odečtení nákladů na opravu a dalších nákladů je pan Borůvka panu Malinovi povinen vydat.

KDE V NOZ PRÁVNÍ ÚPRAVU SMLOUVY O DÍLO NALEZNETE?

§ 2586 - 2635 v části čtvrté, hlavě druhé, dílu osmém Zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

SLOVO PRÁVNÍKA - ADVOKÁTA MGR. PETRA KAUSTY

Tento článek jste si mohli přečíst
také v Deníku.
 

Smlouva o dílo je vedle kupní smlouvy jeden z nejužívanějších smluvních typů a má v občanském zákoníku nezastupitelné místo. Největší novinkou, kterou přináší nový občanský zákoník v rámci smlouvy o dílo, je odstranění dvoukolejnosti úpravy, kdy dílo bylo upraveno jak v občanském zákoníku, tak i v zákoníku obchodním. NOZ unifikoval úpravu díla do celkového počtu 50 paragrafů (§ 2586-2635). Obecně lze říci, že úprava díla odpovídá dosavadnímu pojetí, které nabízel obchodní zákoník. NOZ ale několik novinek přináší.
První z nich je institut svépomocného prodeje upraveného v § 2609. Právo svépomocného prodeje představuje poměrně velkou výhodu pro zhotovitele, který je v případě prodlení objednatele s převzetím díla, oprávněn věc vhodným způsobem prodat. S tímto právem je však současně spojena odpovědnost zhotovitele, týkající se vyrozumívající povinnosti vůči objednateli o zamyšleném prodeji. Zároveň je zhotoviteli uložena povinnost věc podat vhodným způsobem, tedy za co nejvyšší cenu.
Zákon přiznává právo věc prodat i bez předchozího vyrozumění a to za předpokladu, že se po dobu delší než 6 měsíců objednatel nehlásí proto, že je neznámý nebo nesnadno dosažitelný. Obě lhůty nemusí být striktně dodrženy v případě, kdy to odporuje povaze věci (např. věc podléhá rychlé zkáze). Další novinky jsou v oblasti ceny, dokončení díla, neboči u díla, jehož předmětem je stavba.

CO JE NOVÉHO V OBLASTI SMLOUVY O DÍLO?

Cena díla

Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení anebo je-li určena odhadem. Zákon ovšem umožňuje si cenu díla vůbec nestanovit. Pokud není vědomě stanovena cena, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných podmínek. Toto ustanovení není příliš šťastné, když pomyslíme, že u některých druhů děl je téměř nemožné určit jejich obvyklou cenu. Dalším problémem, který vyvstává, je fakt, že každý objednatel poskytuje své služby za jiný honorář, a proto je těžké stanovit obvyklou cenu. Tato neurčitost ceny díla bude mít jistě za následek častý vznik sporů, ve většině případů až s dohrou u soudu.
Právo na zaplacení díla vzniká provedením díla. Pokud je však dílo přejímáno po částech, vznikne zhotoviteli právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení. Dříve bylo přejímání díla spjato s právem požadovat přiměřenou zálohu, dnes už rovnou část ceny za dílo. To platí i v případě, kdy je dílo prováděno se značnými náklady.

Překročení ceny díla, pokud byla stanovena odhadem

Pokud při provádění díla zhotovitel zjistí, že cenu určenou odhadem bude potřeba podstatně překročit, musí zhotovitel tuto skutečnost oznámit objednateli bez zbytečného odkladu. Nově již není stanovena povinná písemná forma, proto postačí pouhé ústní vyrozumění. Zároveň však zákon ukládá povinnost zhotoviteli překročení ceny určenou odhadem odůvodnit. Pokud tyto povinnosti zhotovitel neučiní, nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně.

Dokončení a převzetí díla

Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel si převezme dílo buď s výhradami, nebo bez výhrad. Pokud objednatel, který při předání díla neučinil výhrady nad dílem, namítne u soudu práva z vad, soud mu jeho práva nepřizná, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas (jedná se tedy o promlčení). To však platí pouze pro vady zjevné (viditelné, poznatelné). Práva z vadného plnění zůstávají i nadále, pokud jde o vady skryté (24 měsíců ode dne převzetí). Zákon už nestanoví, jakým způsobem se výhrada učiní, nicméně nelze doporučit nic jiného, než trvat na předávacím protokolu nebo na jiném dokumentu, který prokazatelně zachytí okamžik předání díla a jeho náležité předvedení.
Práva z vad musí být uplatněna bez zbytečného odkladu poté, kdy objednatel zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla. Pokud tak neučiní, soud objednateli práva z vad nepřizná, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas. (Jedná se o promlčení, nikoli o zánik práva, jak jej upravoval předchozí občanský zákoník.)

Stavba

V souvislosti s úpravou stavby jako předmětu díla, bychom zmínili tři novinky, které zákon přináší. První z nich je právo objednatele stavby požadovat po zhotoviteli průběžné vyúčtování, a to za předpokladu, že cena stavby byla určena s odkazem na skutečný rozsah práce a její hodnotu nebo hodnotu použitých věcí a výši dalších nákladů. Toto právo tedy automaticky nepřísluší objednateli stavby, u které byla cena určena s odkazem na rozpočet.
Druhá novinka jde ve prospěch zhotovitele, když zákon stanovuje nemožnost odmítnutí převzetí stavby objednatelem pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jiným nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. V předchozí úpravě, pokud objednatel odmítl převzetí stavby, dostával se zhotovitel do prodlení, se kterým bylo spojeno mnoho nepříznivých následku (placení smluvních pokut apod.).
Poslední důležitá novinka v této oblasti se dotýká osob, které se podílely na stavbě (nikoli sám zhotovitel). Hovoříme o osobách, které vykonávaly nad stavbou dozor, dodaly chybnou stavební dokumentaci nebo se jednalo o subdodavatele zhotovitele. Nově může objednatel uplatňovat práva z vad i vůči těmto osobám, a ne přímo po zhotoviteli. Zhotovitel je pak s tím, co sám dodal, zavázán se subdodavateli společně a nerozdílně.

NEZAPOMEŇTE

• Před uplatněním institutu svépomocného prodeje musí zhotovitel dbát na řádné vyrozumění objednatele o zamyšleném prodeji.
• Svépomocně prodávající zhotovitel je povinen věc prodat vhodným způsobem.
• Vedle svépomocného prodeje, lze věc, pro kterou vznikl dluh, zadržet, dokud objednatel cenu díla nezaplatí nebo neposkytne jinou dostatečnou jistotu. Nově lze zadržet věc i před splatnosti dluhu (např. prohlásí-li dlužník, že dluh nesplní - § 1395 odst. 2 písm. b).
• Pokud objednatel převezme dílo bez výhrad, oslabuje se mu potom právo pro uplatnění tzv. zjevných vad.

DOPORUČENÍ Z PRAXE

• Než převezmete objednané dílo, vyžádejte si písemný předávací protokol, který zajistí vyšší právní jistotu pro pozdější uplatňování práv z vad.
• Nelze než doporučit, si cenu díla ujednat dostatečně určitě. Skutečnost, že zákon umožňuje si vědomě cenu nesjednat, povede ve většině případů k dalším sporům.
• Výtěžek ze svépomocného prodeje je zhotovitel povinen vydat objednateli. Pokud je objednatel těžko dosažitelný, doporučujeme výtěžek složit do soudní úschovy (§ 1953).

SLOVNÍK PRÁVNÍCH POJMŮ

Svépomocný prodej – právo zhotovitele, za předpokladu splnění zákonných podmínek, věc prodat.