Náhrada škody – náhrada za zranění či usmrcení zvířete

Operace devítiletého německého ovčáka stála bezmála 16 tis. Kč. Tuto částku, jakož i náklady na další nezbytnou péči, Cyril po Zbyškovi nekompromisně požadoval. Zbyšek však namítal, že je cena operace přemrštěná, dokonce i mnohem vyšší, než je Maxova opravdová cena. Zbyšek připustil, že by nahradil pouze částku ve výši 4.000 Kč. To se však Cyrilovi nelíbilo a s prosbou o pomoc, jak tuto situaci právně vyřešit, se obrátil na internetovou právní poradnu www.pravnilinka.cz.

RADA PRO CYRILA MALINU

• Pan Cyril je po Zbyškovi oprávněn žádat náhradu celé operace , a to včetně dalších účelně vynaložených nákladů na péči o Maxe (§ 2970).
• Argument Zbyška ohledně toho, že samotná cena operace mnohokrát převyšuje cenu Maxe, je nedůvodný.

 

KDE V NOZ PRÁVNÍ ÚPRAVU ZÁVAZKŮ Z DELIKTU NALEZNETE?

§ 2894 - 2971 v části čtvrté, hlavě třetí, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

SLOVO PRÁVNÍKA - ADVOKÁTA MGR. PETRA KAUSTY

Nový občanský zákoník chápe zvíře trochu jinak, než tomu bylo za předchozí právní úpravy. Živé zvíře totiž věcí není a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze. Živé zvíře má tedy zvláštní význam a v některých případech se mu poskytuje vyšší míra ochrany. Jedním takovým případem je institut náhrady při poranění zvířete. Při poranění zvířete je povinen škůdce nahradit účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete. Zákon dokonce poskytuje majiteli zvířete právo požadovat po škůdci přiměřenou zálohu na pokrytí části nákladů. O účelně vynaložené náklady jde i tehdy, pokud náklady na péči o zdraví podstatně převyšují cenu zvířete.

Nový občanský zákoník pracuje s pojmem újma, která může být z povahy věci buď majetková (došlo ke snížení ceny majetku) nebo nemajetková (způsobná újma nemá majetkovou povahu, nedošlo tedy ke snížení ceny majetku poškozeného – např. zásah do zdraví, svobody nebo cti člověka).

JAK SE HRADÍ ŠKODA NA VĚCI?

Jak se škoda nahrazuje?

Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu (např. opravou rozbitého fotoaparátu, výměnou skleněné výlohy). Pokud není možné uvést věc do předešlého stavu, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

Co se hradí?

Hradí se skutečná škoda, tedy to, oč se majetek poškozeného způsobením škody snížil. Mimo náhradu skutečné škody, může poškozený také požadovat ušlý zisk, tedy to, co poškozenému ušlo, nebýt způsobené škody.

Jak se určuje výše škody?

Při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v okamžiku jejího poškození. Při určování výše škody se zohlední také to, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Pokud škůdce poškodí věc ze svévole nebo škodolibosti, musí poškozenému nahradit také cenu zvláštní obliby, i když je skutečná cena podstatně nižší.

Co když nemá újma majetkovou povahu?

Tehdy hovoříme o nemajetkové újmě (např. urážka na cti, újma za narušení dovolené). Nemajetková újma se odčiňuje přiměřeným zadostiučiněním, které může mít různou podobu. Může jít o omluvu, stažení tisku z oběhu apod. Zadostiučinění může být poskytnuto i v penězích, pokud jiný způsob skutečně a dostatečně nezajistí odčinění způsobené újmy.

Co když se poškozený přičinil ke vzniku škody?

V některých případech se sám poškozený přičiní k tomu, že mu je škůdcem způsobena škoda. V takovém případě se povinnost škůdce nahradit škodu poměrně sníží. Podílejí se však okolnosti, které jdou k tíži poškozeného či škůdce, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

Co když je škoda způsobena několika osobami?

Pokud škodu způsobí více škůdců, jsou povinni jí nahradit společně a nerozdílně (tedy jeden za všechny a všichni za jednoho). Soud však může v některých případech rozhodnout, že škůdce nahradí škodu podle své účasti na škodlivém následku. Pokud jsou škůdci zavázáni nahradit škodu společně a nerozdílně, vypořádají se mezi sebou podle účastí na způsobení vzniklé škody. Škodu společně a nerozdílně nahradí také škůdci, kteří se dopustili samostatných protiprávních činů, z nichž každý mohl způsobit škodlivý následek s pravděpodobností blížící se jistotě, a nelze-li určit, která osoba škodu způsobila (hovoříme o situaci, kdy např. tři fotbaloví chuligáni házejí na projíždějící autobus kameny, přičemž jeden z kamenů zasáhne hlavu poškozeného, aniž bychom věděli, kdo z útočníků ze do poškozeného trefil).

Okolnosti vylučují protiprávnost

Stejně jako právo trestní, tak i občanský zákoník upravuje situace, ve které někdo způsobí škodu, avšak není povinen k její náhradě. Jedná se o institut krajní nouze a nutné obrany.

Nutná obrana - Ten, kdo odvrací bezprostředně hrozící (útok poštvaného psa svým majitelem) nebo trvající protiprávní útok, není povinen k náhradě škody, pokud způsobí útočníkovi újmu. Obrana však nesmí být zcela zjevně nepřiměřená, zejména vzhledem k závažnosti újmy útočníka způsobené odvracením útoku.

Krajní nouze – Ten, kdo odvrací od sebe nebo od jiného přímo hrozící nebezpeční újmy, není povinen k náhradě újmy tím způsobené, nebylo-li za daných okolností možné odvrátit nebezpeční jinak nebo nezpůsobí-li následek zjevně stejně závažný nebo ještě závažnější než újma, která hrozila (Typickým příkladem krajní nouze je v parném létě uzamčené dítě v autě, kdy náhodný kolemjdoucí rozbije boční sklo, aby dítě před hrozící smrtí vysvobodil). Kdo odvracel hrozící újmu, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů a na náhradu újmy, kterou přitom utrpěl, i proti tomu, v jehož zájmu jednal.

 

NEZAPOMEŇTE

• Při určení výše škody se vychází z její obvyklé ceny.
• Při poranění zvířete se hradí účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zvíře.
• Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (tzv. ušlý zisk).