Nájemní a sérioví vrazi, psychicky narušení devianti… amnestie, nebo obnovíme trest smrti?
Trest smrti je trestem absolutním. Lze uložit tehdy, pokud platné trestní právo za konkrétním trestný čin trest smrti uložit umožňuje.
Je zcela nepochybné, že vzhledem ke své definitivnosti - nemožnosti nápravy po jeho vykonání - se jedná o trest velmi diskutovaný, který rozděluje společnost na dva tábory.
Zastánci trestu smrti tvrdí, že trest smrti:
- odstraší případné pachatele od páchání trestných činů, za které lze trest smrti uložit, zejména za vraždu,
- zabrání recidivě odsouzeného v jeho další trestní činnosti,
- je odpovídající a spravedlivou odplatou, tj. smrt za smrt,
- je definitivní a popravený dále nepředstavuje další hrozbu pro společnost,
- nestojí společnost finanční prostředky na jeho ostrahu a náklady spojené s vězněním,
Odpůrci trestu smrti tvrdí, že trest smrti:
- je nemorální a je obráceně vraždou ze strany státu na odsouzeném,
- je nevratný a hrozí riziko justičního omylu,
- je pouhým aktem msty a nikoli trestem demokratické společnosti,
- neprokázal svůj odstrašující účinek na potencionální pachatele vybraných trestných činů,
Ve většině evropských a jihoamerických států byl trest smrti postupně v 19. a 20. století rušen. Země, které trest smrti i nadálé praktikují jsou například i některé státy ve Spojených státech amerických, Čínská lidová republika a z evropských zemí pak pouze Bělorusko.
V Československu bylo po roce 1918 převzato trestní právo z Rakouska - Uherska, kde byl trest smrti zachován a uplatňován pouze za některé trestné činy. Po roce 1920 pak bylo možno trest smrti uložit pouze při stanném právu nebo u doživotně odsouzeného, který opětovně spáchal trestný čin, pro nějž byl odsouzen.
Během let 1939 až 1945 byl trest smrti často využíván, kdy v pankrácké věznici bylo popraveno přes 1000 osob. Během let 1946 až 1949 byl trest smrti udělován hojně, především podle tzv. retribučních dekretů a ve 40. a 50. letech zneužila komunistická diktatura trestu smrti k celé řadě justičních vražd, například případy Milady Horákové a Rudolfa Slánského.
Během let 1939 až 1945 byla poprava vykonávána na gilotině v pankrácké věznici.
Od roku 1949 byly popravy prováděny oběšením. Poprava oběšením vykonávána na tzv. popravčím prkně, poměrně bolestivou metodou, zděděnou ještě z dob Rakouska-Uherska. Odsouzenec byl přiveden k vysokému prknu, na krk mu byla nasazena oprátka a v podpaží byl připoután řemenem, pomocí kterého ho kat vytáhl vzhůru. Poté řemen uvolnil a odsouzenec zůstal viset pouze na oprátce a pomalu se uškrtil. Někdy pomocníci kata pomocí druhého provazu tahali za odsouzencovy nohy, aby urychlili strangulaci.
V 50. letech byla u několika poprav použita metoda tzv. trhacího stolu (hlava odsouzence byla připoutána k jedné části stolu, tělo k druhé, prudkým odtržením mu byl zlomen vaz).
Od roku 1955 byla v Československu používána o něco humánnější tzv. metoda short drop - krátkého pádu, při kterém byla oprátka umístěna na hák visící ve zdi, pod nímž bylo umístěno propadlo. Katovi pomocníci vložili odsouzenci oprátku na krk a kat propadlo uvolnil. Propadliště bylo asi osmdesát centimetrů hluboké. Při této metodě mohlo dojít k okamžité smrti zlomením vazu, ale i k několikaminutovému škrcení.
Trest smrti podle zákona nemohl být uložen těhotné ženě a osobě, které v době spáchání zločinu nebylo 18 let. Trest smrti byl ukládán v případě, že již nebyla naděje, že by uvěznění do 15 let přineslo nápravu. Trest smrti byl také ukládán v případě, že bylo potřeba ochránit společnost. Poprava mohla proběhnout jen po prošetření případu Nejvyšším soudem ČSSR, po jeho schválení rozsudku a po zamítnutí všech žádostí o milost. U popravy musel být přítomen předseda trestního senátu, prokurátor, ředitel věznice a lékař.
Po roce 1990 byl u nás trest smrti zrušen a od roku 1991 byl také výslovně zakázán ústavně, v čl. 6 Listiny základních práv a svobod.
Podle posledního průzkumu z října roku 2005 se 57 % občanů české republiky vyslovilo pro existenci trestu smrti, proti bylo 30 % a 13 % se neumělo rozhodnout.
Trest smrti stále vyvolává polemiky ve společnosti.
A co vy, jaký máte názor na trest smrti, jste pro, proti nebo dosud nemáte názor. Za jaký trestný čin byste trest smrti uložili, nebo naopak jaké tresty byste jako alternativu za trest smrti navrhli.
Napište nám na Facebook do komentáře svůj názor ve tvaru:
PRO + uveďte svůj názor proč
PROTI + uveďte svůj názor proč
NEVÍM + uveďte svůj názor proč
Pro zobrazení tohoto článku na Facebooku Právní linky klikněte zde.
Průběžné výsledky diskuze zobrazíte kliknutím zde.
Nebo svůj názor napište zde do komentáře pod článkem.