Předsmluvní odpovědnost

Předsmluvní odpovědnost

Každý může vést jednání o smlouvě svobodně a není tak povinen uzavřít smlouvu, pokud o ní není plně přesvědčen, nicméně i jednání směřující k uzavření smlouvy musí být stranami vedeno v souladu s principem poctivosti. Občanský zákoník výslovně upravuje nepoctivé jednání při uzavírání smluv a zavádí předsmluvní odpovědnost stran za škodu způsobenou tímto nepoctivým jednáním.

Poradna zdarma, rada první

Předstíraný úmysl uzavřít smlouvu

Zahájí-li někdo jednání o smlouvě nebo v takovém jednání pokračuje, aniž by měl úmysl smlouvu uzavřít, odpovídá za škodu tímto jednáním „naoko“ způsobenou. Za nepoctivé jednání není považováno jednání, kdy má strana zájem smlouvu uzavřít, avšak neví s kým a porovnává tak co do příznivosti různé nabídky. Nepoctivým jednáním není rovněž situace, kdy strana započne jednání o uzavření smlouvy a od počátku neví, zda smlouvu uzavře. Nepoctivým jednáním tedy je takové jednání, kdy strana pouze úmyslně předstírá zájem uzavřít smlouvu, takové jednání vyvolá či v něm pokračuje, ale ve skutečnosti zájem o uzavření smlouvy nemá. V případě sporu je však nutné prokázat, že druhé straně chyběl úmysl, coby vnitřní psychický stav mysli, uzavřít smlouvu, což s sebou přináší nemalé obtíže.

Poradna zdarma, rada druhá

Neuzavření smlouvy na poslední chvíli

Dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod. Právo na náhradu škody takto způsobené může tedy vzniknout za předpokladu, že druhá strana důvodně očekávala uzavření smlouvy, jednání o uzavření smlouvy však bylo druhou stranou ukončeno a chyběl zde spravedlivý důvod pro toto ukončení. 

Důvodné očekávání je výsledkem vyjednávání o uzavření smlouvy, kdy se strany již vzájemně dohodly na obsahu smlouvy. O důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy se může jednat pouze v případě, že toto očekávání vyvolala nepoctivě jednající strana. Dalším předpokladem tohoto nepoctivého jednání je, že zde chybí spravedlivý důvod pro ukončení jednání o uzavření smlouvy, přičemž tento spravedlivý důvod musí být posuzován objektivně. Spravedlivým důvodem není ku příkladu změna situace na trhu či výhodnější konkurenční nabídka.

Strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.

Poradna zdarma, rada třetí

Nesplnění informační povinnosti

Při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít. Tato obecná informační povinnost při sjednávání smlouvy by se měla vztahovat jak na okolnosti skutkové tak na právní, které jsou nebo musí být stranám známy. Zamlčí-li jedna smluvní strana druhé smluvní straně informace, které by ji od uzavření smlouvy odradily, pak nese odpovědnost za toto své nepoctivé jednání. V praxi nicméně nastává problém s prokázáním, že by při splnění informační povinnosti druhé strany došlo k uzavření smlouvy.

Poradna zdarma, rada čtvrtá

Porušení ochrany důvěrných informací

Poskytnou-li si strany při jednání o smlouvě údaje a sdělení, má každá ze stran právo vést o nich záznamy, i když smlouva nebude uzavřena. Údaje a sdělení, které si strany poskytnou při jednání o smlouvě, nejsou obecně chráněny. Zákon v tomto případě nestanovuje povinnost ochrany důvěrnosti takto získaných informací, přičemž strany tyto údaje mohou použít dle své potřeby

Jiná situace však nastává, jedná-li se o důvěrný údaj či sdělení. Získá-li strana při jednání o smlouvě o druhé straně důvěrný údaj nebo sdělení, dbá, aby nebyly zneužity, nebo aby nedošlo k jejich prozrazení bez zákonného důvodu. Poruší-li strana tuto povinnost a obohatí-li se tím, vydá druhé straně to, oč se obohatila. Ne vždy nicméně dojde k obohacení druhé strany, v takovém případě však nepoctivá strana odpovídá za škodu, kterou svým jednáním druhé straně způsobila. Důvěrné údaje nebo sdělení jsou takové informace, kdy je z prohlášení druhé strany nebo z okolností jednání o smlouvě zřejmé, že tyto nesmí být druhou stranou zneužity či prozrazeny. Důvěrným údajem nebo sdělením není informace, kterou druhá smluvní strana již má k dispozici nebo jedná-li se o informaci běžně dostupnou.

Poradna zdarma, rada pátá

Náhrada škody

Náhrada nepoctivým jednáním způsobené škody by měla pojmout jak skutečnou škodu vzniklou spolehnutím se na uzavření smlouvy, tedy především nákladů spojených s vyjednávacím procesem, tak rovněž ušlý zisk. Určení výše škody však bude vždy individuální a bude záležet na rozhodovací praxi soudů, jak tuto otázku posoudí. Poruší-li nepoctivá strana povinnost ochrany důvěrných informací, má druhá strana nárok na vydání toho, oč se nepoctivá strana obohatila.

 

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů účinných ke dni 11.08.2016

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník