Frenštát – tragédie rozumu a šílenství
Tragédie podobné té frenštátské se stávaly, stávají a stávat budou. Šílenec, který otevře kohouty s plynem a vezme sebou na smrt své sousedy, je pro společnost mnohdy neodhadnutelný. Rozumný člověk zpravidla podobné věci nepáchá, nesní o nich, nepřipravuje je...
Člověk méně rozumný volí obvykle dva způsoby: Buď vyhrožuje a pak jednoho dne něco provede (nebo také ne), nebo potichu chystá svůj ďábelský plán a udeří.
Pán z Frenštátu byl prvním případem. Dělal ze života peklo svým sousedům už drahně dlouhou dobu předtím, než vyhodil dům i s jeho nájemníky do povětří. Je tragédií rozumu, že nám v takovou chvíli neříká, co máme dělat.
Ctíme natolik osobní svobodu jedince, že mu dovolíme, aby přešel od výhrůžek k činům. Bylo dost indicií, že frenštátský atentátník není normální. Kdyby dostal přednost rozum a ne nezájem, už by v tom domě dávno nebydlel.
Buďme více ostražití, dívejme se více okolo sebe. Ne ve jménu slídění a pronásledování lidí jen proto, že jsou „jiní“. Ve jménu rozumu a sebezáchovy.