Aféra s koňským masem. Tak trochu konina…
Jestli je aféra s koňským masem k něčemu prospěšná, pak jen k tomu, že je občas dobré zkontrolovat výrobce, zda dávají do jídla skutečně to, co deklarují na obalu. Ukazuje se, že to vždy nemusí být pravda, nicméně se obávám, že problém bude daleko širší – jestliže se takhle chybuje u masa, jak tomu bude u dalších výrobků, které tvoří řekněme desítky materiálů a přísad? Raději nevědět.
Ale jinak je aféra s koňským masem tak trochu konina. Začala vytřeštěnými reportérkami, které hlásaly národu s patosem naznačujícím konec světa nebo začátek třetí světové války, že „představte si to, jíme možná i koninu!!!“
Když pak jednou veterinář ve studiu takové vytřeštěné reportérce vysvětlil, že konina je poměrně dobře výživné a hlídané maso, sebral jí vítr z plachet a zcela poničil koncept reportáže, která měla být přece o tom, že patrně již brzy všichni pomřeme na nějakou šílenou nemoc z koňského masa...
Aféra ještě stále žije svým vlastním životem, různá řeznictví i velkoobchody a supermarkety dostanou ještě pár stovek tisíc korun na pokutách, pár reportérek a reportérů na nás ještě vytřeští svůj zrak a pak všechno pomalu usne.
Než se objeví nějaká jiná konina…