Průšvih na devět
Jakkoli jsme my Češi proslulí tím, že si i ze sebevětší tragédie umíme udělat legraci, současná alkoholová aféra vzala úsměv ze rtů i těm největším srandistům. Jistě, pár parodií a pokusů o vtip se na sociálních sítích najde.
Například glosa, že koncert pro postižené nemůže připravit nikdo jiný než pěvecké duo Bílá Hůlka nebo fór s obcí Metylovice, kde musí obecní úřad sundat na vjezdu do vsi cedule, aby nepropagoval zakázanou látku... Ale pokusy o to, vystřelit si z aféry, která stála život zatím pětadvacet lidí a mnohé další zmrzačila, jsou spíše křečovité. Proč? No protože jsme národem pijáků, jakkoli nechci generalizovat. Kdo z vás, vážení čtenáři, si v minulých dnech nedal štamprli a nepřevaloval alkohol v ústech s pocitem: Co to vlastně piju? Probudím se zítra, uvidím? Ale není nic lehčího než prostě tvrdý alkohol načas vysadit. Mnozí štamgasti to, soudě podle reakcí hostinských, dělají a zvyšuje se spotřeba piva a vína. Jenomže prohibice, ať si ministr zdravotnictví tvrdí co chce, nepostihuje výrobce pančovaného alkoholu, ale spíše ty ostatní. Spotřebitele, poctivé výrobce alkoholu, obchodníky, hostinské... Pokud se shodneme na tom, že podnikání s alkoholem, a teď mám na mysli to oficiální, je poctivá živnost jako každá jiná, pak tady stát, i když ve snaze zabránit dalším tragédiím, škodí a působí nenávratné ztráty. Policie už ví, kdo má na svědomí výrobu jedovatého koktejlu. Zdá se tedy, že konec prohibice je otázkou hodin. Náprava systému, v němž už nesmí docházet k tak velkým ztrátám kvůli pančování alkoholu, a vyrovnání škod živnostníkům, výrobcům i obchodům, však potrvá ještě řadu měsíců. Smrad z metylalkoholové aféry tak ještě jen tak nevyvane.