Jak postupovat v případě darování
Pojmovým znakem darování je jeho bezplatnost, to znamená, že určitá osoba (dárce) věnuje druhé osobě (obdarovanému) svou věc, či soubor věcí, aniž by za ně požadoval nějakou protihodnotu. Pokud by bylo ujednáno, že i dárce bude navzájem obdarován, jedná se o darování jen vzhledem k tomu, oč hodnota plnění jedné strany převyšuje hodnotu plnění druhé strany. K darovací smlouvě je však možné připojit různé podmínky, na jejichž základě obdarovaný dar nabyde, a to rozvazovací i odkládací, např. otec daruje synovi auto za předpokladu, že úspěšně odmaturuje, apod. Darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije, se posuzuje zpravidla jako odkaz. Bylo-li darováno s příkazem, může dárce požadovat splnění příkazu, jen pokud již sám plnil. Darem může být v podstatě cokoliv, a to věc movitá i nemovitá, je však třeba dbát, stejně jako u ostatních právních jednání, na určitá zákonná pravidla, která je třeba dodržet, aby došlo k platnému převodu práv a povinností.
Rady v tomto článku jsou v souladu s novým občanským zákoníkem.
První rada právní poradny
Při darování je potřeba darovanou věc současně obdarovanému předat, jinak musí být darovací smlouva písemná
Darovací smlouva je obvykle smlouvou reálnou, tj. že při jejím uzavření dochází zároveň k odevzdání darované věci obdarovanému. Dárce může dar obdarovanému předat „z ruky do ruky“ nebo např. u darů, u nichž to jejich povaha věci nepřipouští, odevzdáním souvisejícího příslušenství (klíčky od auta, doklad k věci). V těchto případech zákon nevyžaduje pro uzavření darovací smlouvy písemnou formu. Jestliže však zároveň s projevem vůle darovat a přijmout dar nedojde k odevzdání daru, a dárce se s obdarovaným pouze na darování dohodne, je třeba sepsat písemnou smlouvu, která dostatečně identifikuje smluvní strany, specifikuje darovaný předmět, a bude z ní nepochybný úmysl dárce tuto věc obdarovanému bezplatně věnovat a úmysl obdarovaného tuto věc jako dar přijmout.
Podpisy obou smluvních stran jsou pak základním předpokladem platnosti všech písemných smluv.
Vzory souvisejících dokumentů ke stažení
U každého vzoru naleznete návod jak vzor správně vyplnit. Garantujeme platnost vzorů v souladu s aktuální legislativou. Vzory jsou prověřeny praxí advokátní kanceláře.
Druhá rada právní poradny
V případě darování nemovitosti je písemná forma smlouvy nezbytná
Písemná smlouva je nutná, i jestliže je darem nemovitost. Ostatně to je podmínka u veškerého nakládání s nemovitostmi. Smlouva by měla obsahovat všechny shora uvedené náležitosti v případě darování, kdy je samotný dar odevzdáván až později. Mimoto však musí být podpisy dárce a obdarovaného na stejném listu darovací smlouvy a být úředně ověřeny. Samotné vlastnictví darované nemovitosti se nabývá až vkladem do katastru nemovitostí.
Vypracování smlouvy o převodu nemovitosti advokátem
Darovací smlouva na pozemek, darovací smlouva na pozemek a dům, darovací smlouva na byt v osobním vlastnictví, darovací smlouva na družstevní byt.
Třetí rada právní poradny
S přijetím daru se váže povinnost obdarovaného uhradit daň z příjmu
Obdržení daru je považováno za majetkový prospěch na straně obdarovaného, a proto je tento povinen za něj zaplatit daň z příjmu. Nicméně ne všechno darování této dani nutně podléhá. Týká se to zejména darování mezi osobami blízkými, které je od daně zcela osvobozeno, ale také např. příležitostné darování movitého majetku, jehož hodnota nepřesahuje 15.000,- Kč. V ostatních případech činí sazba daně 15%.
Právní poradna online
Získejte odborné právní poradenství za cenu, kterou si můžete dovolit. Dotaz položíte online, odpověď advokátní kanceláře Vám přijde emailem.
Volbou krátkého dotazu, složitějšího dotazu nebo rozsáhlého dotazu s přílohami zvolíte rozsah i cenu odborné odpovědi.
Čtvrtá rada právní poradny
Jestliže má darovaná věc vady, o kterých dárce věděl a obdarovaného na ně neupozornil, je obdarovaný oprávněn věc vrátit
Dárce by měl při darování obdarovaného upozornit na všechny vady darované věci. Týká se to nejen vad, které činí darovaný předmět neupotřebitelným, ale také právních vad, jako jsou na věci váznoucí zástavy, věcná břemena, apod. Jestliže v důsledku vady darovaná věc způsobí obdarovanému škodu, odpovídá za ni dárce navíc podle obecných ustanovení o náhradě škody. Stejně tak je povinen k náhradě škody ten, kdo daruje vědomě cizí věc a obdarovanému to zatají. Pokud má tedy věc vady, o kterých dárce obdarovaného neinformoval a obdarovaný nemá pro ně nadále zájem si věc ponechat, může ji dárci vrátit. Nemůže však po něm požadovat, aby mu vadnou věc opravil, vyměnil za jinou, odstranil právní závady, a to z toho důvodu, že se jedná o bezúplatnou smlouvu. S nadsázkou zde platí staré české přísloví „darovanému koni na zuby nekoukej“. Rovněž nemůže obdarovaný vrátit věc pro vady daru, které se na něm vyskytly později.
Telefonická právní poradna
Vyřešte naléhavý právní problém ihned. Okamžitě vám poradíme, jak ve vaší životní situaci postupovat. Zavolejte zkušeným advokátům na právní linku.
Pátá rada právní poradny
Dárce může požadovat za určitých okolností vrácení daru
Přestože i pro darovací smlouvu platí pravidlo „pacta sunt servanda“, čili smlouvy mají být dodržovány, nemusí úmysl dárce obdarovat obdarovaného v důsledku určitých okolností trvat napořád. Například pokud dárce upadne po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen, může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba. Obdarovaný však není povinen dar vrátit, je-li sám v obdobné nouzi jako dárce. Dále může dárce od darovací smlouvy odstoupit pro nevděk obdarovaného, ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy a dárce mu toto jednání neprominul. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké. Dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru.
V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 23.3.2016:
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů