Jakým způsobem lze uplatnit mzdové nároky neuhrazené ze strany zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti?

Poradna zdarma, rada prvá

Kdo má právo na uspokojení nevyplacených mzdových nároků Úřadem práce?

Zaměstnanec má nárok na úhradu mzdových nároků nevyplacených jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti, ze strany Úřadu práce. Zaměstnavatel je v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců, a to dnem následujícím po dni, na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo po dni, kdy byl na něho podán insolvenční návrh u příslušného soudu v České republice, nebo u nadnárodního zaměstnavatele také dnem, kdy byl prohlášen za platebně neschopného u příslušného orgánu v jiném členském státě Evropské unie.

Nárok na uspokojení mzdových nároků Úřadem práce má rovněž zaměstnanec nadnárodního zaměstnavatele v případě, že v rozhodném období tento zaměstnanec nadnárodního zaměstnavatele vykonával práci v České republice.

Nárok na uspokojení mzdových nároků Úřadem práce naopak nemají zaměstnanci, kteří byli v rozhodném období zároveň statutárním orgánem zaměstnavatele nebo členem jeho statutárního orgánu a měli u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast. Tito zaměstnanci si však mzdové nároky mohou uplatnit u insolvenčního správce zaměstnavatele jako pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (viz. rada pátá).

Poradna zdarma, rada druhá

Jaké mzdové nároky lze požadovat u Úřadu práce a kdo o jejich přiznání rozhoduje?

Mzdové nároky, které může uspokojit Úřad práce, jsou mzda (plat), její náhrady a odstupné, které náleží zaměstnanci z pracovního poměru nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Mzdové nároky musí vzniknout zaměstnanci v rozhodném období.

Rozhodným obdobím pro uplatnění mzdových nároků je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci.

O nároku rozhoduje Úřad práce prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž obvodu má:
- sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou,
- místo podnikání zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, nebo v jehož obvodu je umístěna organizační složka nadnárodního zaměstnavatele, který nemá sídlo na území České republiky nebo
- bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a který nemá místo podnikání.

Informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce, vyvěsí Úřad práce na své úřední desce současně s informací o lhůtě, do které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit.

Poradna zdarma, rada třetí

Uplatněte své mzdové nároky včas!

Zaměstnanec může mzdové nároky uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících ode dne, kdy jsou informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky, zveřejněny úřední desce Úřadu práce ČR. Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí. Nárok na uspokojení mzdových nároků ze strany Úřadu práce zaniká, není-li uplatněn v uvedených lhůtách. Zaměstnanci však zůstává zachováno právo na uplatnění mzdových nároků u soudu.

Zaměstnanec může o uspokojení svých mzdových nároků požádat kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce. V písemné žádosti musí zaměstnanec uvést zejména své jméno, rodné číslo nebo datum narození, adresu bydliště, označení zaměstnavatele, sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště, výši uplatňovaných mzdových nároků, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, kalendářní měsíce rozhodného období, za které uplatňuje mzdové nároky, a způsob jejich výplaty, případně označení účtu u peněžního ústavu, na který by částka odpovídající výši mzdových nároků měla být bezhotovostně převedena, a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody. Součástí žádosti by měly být také doklady prokazující výši uplatňovaných mzdových nároků. Zaměstnanec je povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Žádost o uspokojení mzdových nároků je k dispozici na internetových stránkách Úřadu práce České republiky.

Poradna zdarma, rada čtvrtá

V jaké výši a kdy budou mzdové nároky vyplaceny?

Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 kalendářní měsíce rozhodného období. Po uspokojení alespoň části uplatněných mzdových nároků může Úřad práce prostřednictvím jeho krajské pobočky uspokojit další mzdové nároky téhož zaměstnance uplatněné vůči témuž zaměstnavateli až po uplynutí kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž uplynulo 12 měsíců od posledního měsíce, za který byl mzdový nárok žadatele Úřadem práce České republiky uspokojen.

Celková výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci nesmí překročit za 1 měsíc jeden a půl násobek rozhodné částky. Pro období od 1. května 2018 do 30. dubna 2019 je rozhodná částka stanovena na 29 504 Kč. Jednomu zaměstnanci tak může být vyplacena maximálně částka ve výši 44 256 Kč.

Souhlasí-li výše mzdových nároků a doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky, s písemným vykázáním dlužných mzdových nároků provedeným zaměstnavatelem nebo insolvenčním správcem, úřad práce do 10 dnů od předložení tohoto vykázání zaměstnavatelem nebo správcem oznámí zaměstnanci termín, způsob jejich uspokojení a údaj o období, za které mzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě. Nesouhlasí-li tvrzení zaměstnance s údaji zaměstnavatele, rozhodne úřad práce o vyplacení mzdových nároků pouze v prokázané výši a za nesporná období.

Upozornění: V případě, že zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, je povinen je vrátit Úřadu práce do 3 týdnů ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděl, a to včetně úroků z prodlení.

Poradna zdarma, rada pátá

Neuspokojené mzdové nároky uplatňujte u insolvenčního správce!

Pokud Úřad práce neuspokojí mzdové nároky v uplatňované výši nebo mzdové nároky zcela nepřizná, může je zaměstnanec uplatnit spolu s dalšími peněžitými pohledávkami, které má vůči zaměstnavateli, v insolvenčním řízení. Pracovněprávní pohledávky zaměstnanců jsou v insolvenčním řízení považovány za pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou a pokud to stav insolvenčního řízení umožňuje, uspokojují se v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku. Zaměstnanec mzdové nároky nemusí přihlašovat, postačí, když je uplatní mzdové nároky přímo u insolvenčního správce zaměstnavatele, a to neformálním způsobem.

Vzory pro insolvenční návrh a oddlužení:
uplatnění mzdových nároků vůči zaměstnavateli v úpadku.

Pokud zaměstnanec svou pohledávku v insolvenčním řízení vůbec neuplatní, bude insolvenční správce vycházet z údajů uvedených v účetnictví zaměstnavatele.

Pro uspokojení pracovněprávních nároků zaměstnance v insolvenčním řízení je však potřeba upozornit, že pokud nepostačuje výtěžek zpeněžení majetkové podstaty, pohledávka zaměstnance nemusí být uspokojena v plné výši. Může se rovněž stát, že nebude uspokojena vůbec.

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů platných ke dni 11.5.2018:

Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)