Jak má správně postupovat věřitel se zajištěnou pohledávkou v insolvenčním řízení?
Máte vůči dlužníku pohledávku zajištěnou jeho majetkem a v insolvenčním řízení zjištěn jeho úpadek a na majetek prohlášen konkurz nebo povoleno oddlužení? Insolvenční zákon stanoví pro uplatňování a uspokojení zajištěných pohledávek jiný režim než pro ostatní pohledávky. Jak v tomto případě postupovat Vám poradíme v těchto pěti radách naší právní poradny zdarma.
Poradna zdarma, rada první
Svou pohledávku přihlaste řádně a včas na daném formuláři soudu
Zajištění věřitelé uplatňují své pohledávky přihláškou pohledávky podanou na formuláři ve dvojím vyhotovení u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. V přihlášce se musí zajištěný věřitel dovolat svého zajištění, uvést okolnosti, které je osvědčují, a připojit listiny, které se toho týkají. V případě, že věřitel nepřihlásí svou pohledávku do insolvenčního řízení, jeho pohledávka nemůže být uspokojena v insolvenčním řízení. V konkurzu zpeněžením předmětu zajištění zaniká zajištění pohledávky věřitele i v případě, že nepodal přihlášku své pohledávky.
Poradna zdarma, rada druhá
Prostřednictvím insolvenčního správce dohlížejte nad správou zajištěné věci
Zajištění věřitelé udílí pokyny insolvenčnímu správci směřující k řádně správě věcí, práva, pohledávek či jiných majetkových hodnot, která slouží k zajištění pohledávky. Těmito pokyny je insolvenční správce vázán. Může je odmítnout pouze tehdy, pokud má za to, že nesměřují k řádné správě. V takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání. Je-li zajištěných věřitelů ve vztahu k dotčenému majetku více, mohou pokyny insolvenčnímu správci udělit pouze společně. Náklady spojené s provedením pokynu nese zajištění věřitel ze svého.
Poradna zdarma, rada třetí
Rozhodujte o způsobu zpeněžení zajištěné věci
V případě zpeněžení majetku dlužníka sloužícího k zajištění pohledávky je insolvenční správce opět vázán pokyny zajištěného věřitele. Může je odmítnout pouze tehdy, pokud má za to, že lze předmět zajištění zpeněžit výhodněji. V takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání. Je-li zajištěných věřitelů ve vztahu k dotčenému majetku více, mohou pokyny insolvenčnímu správci udělit pouze společně. Nejčastější způsob zpeněžení je prodej majetku mimo dražbu, méně často je využívána veřejná dražba. Zajištěný věřitel si může stanovit nejen podmínky prodeje, například minimální cenu, za kterou má být předmět zpeněžení prodán, ale dobu vhodnou pro prodej (podstatné u prodeje nemovitostí).
Poradna zdarma, rada čtvrtá
Uspokojte svou pohledávku přednostně
Zajištěný věřitel má právo na přednostní uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zajištěného majetku zpravidla ještě před rozvrhem v konkurzu či v průběhu oddlužení. Zajištěný věřitel se uspokojuje v rozsahu zajištění, a to podle pořadí, v jakém vznikl právní důvod zajištění, pokud se zajištění věřitelé nedohodnou písemně jinak. Neuspokojená část pohledávek zajištěných věřitelů se v konkurzu považuje za pohledávku přihlášenou a uspokojuje se poměrně v rozvrhu s ostatními pohledávkami věřitelů. V případě oddlužení se zajištění věřitelé mohou uspokojit pouze z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění. Zajištěnému věřiteli vydá insolvenční správce výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce. Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % z výtěžku zpeněžení a náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Ve větším rozsahu může náklady insolvenční správce odečíst pouze se souhlasem zajištěného věřitele. Jelikož ve vztahu k zajištěnému majetku má hlavní slovo zajištěný věřitelem, může snadno kontrolovat a případně korigovat náklady spojené jak se správou, tak se zpeněžením.
Poradna zdarma, rada pátá
Zachovejte si právo domáhat se úhrady své pohledávky i po skončení insolvenčního řízení a osvobození dlužníka
Pokud dlužník v oddlužení splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, osvobodí soud dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, v rozsahu v němž nebyly uspokojeny. Při tomto osvobození však zajištěnému věřiteli, který po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře nepožádal o zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zůstává zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení zajištěného majetku. Zajištěný věřitel tak není povinen insolvenčnímu správci udělit pokyn ke zpeněžení v průběhu oddlužení plněním splátkového kalendáře. Lze tak posečkat s prodejem na lepší situaci na trhu. Jak bylo uvedeno výše, v oddlužení se zajištění věřitelé se uspokojují pouze z výtěžku zpeněžení. Zajištěný věřitel však může zvážit s ohledem na hodnotu předmětu zajištění, zda některou ze svých pohledávek nepřihlásit jako nezajištěnou. V takovém případě by se pohledávka uspokojovala v oddlužení plněním splátkového kalendáře poměrně spolu s ostatními nezajištěnými pohledávkami.
Vzory pro insolvenční návrh a oddlužení:
insolvenční návrh, fyzická osoba podnikatel,
uplatnění mzdových nároků vůči zaměstnavateli v úpadku,
prohlášení dlužníka o dluzích, fyzická osoba nepodnikatel, příloha insolvenčního návrhu,
seznam závazků, fyzická osoba nepodnikatel, příloha insolvenčního návrhu,
seznam závazků, právnická i fyzická osoba podnikatel, příloha insolvenčního návrhu,
seznam majetku, fyzická osoba nepodnikatel, příloha insolvenčního návrhu,
seznam majetku, práv. nebo fyz. osoba podnikatel, příloha insolvenčního návrhu,
seznam zaměstnanců, fyzická osoba nepodnikatel, příloha insolvenčního návrhu,
seznam zaměstnanců, právnická i fyzická osoba podnikatel, příloha insolvenčního návrhu,
seznam zaměstnanců, právnická i fyzická osoba nepodnikatel bez zaměstnanců, příloha insolvenčního návrhu,
smlouva o důchodu při oddlužení.
V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů:
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)