Kdy je dlužník v prodlení

Kdy je dlužník v prodlení

Novomanželé Malinovi si do svého bytu plánovali koupit novou kuchyňskou linku, neboť původní kuchyňská linka v bytě, do kterého se nastěhovali, již byla v havarijním stavu. Pan Malina domluvil schůzku s jednatelem místní společnosti KuchLin s.r.o., která se specializovala na výrobu kuchyňských linek. Jednání bylo úspěšné a na jeho závěru manželé podepisovali smlouvu o dílo. Nechali si vyrobit linku v zeleno hnědo bílé kombinaci s vestavěnými spotřebiči na výslovné přání paní Malinové. Manželé byli nadšeni už kvůli tomu, že firma o zakázky nemá nouzi a i přesto jim slíbila linku na míru vyhotovit do třech týdnů. Na radu známého si vymínili ve smlouvě ujednání o smluvní pokutě, kdy v případě prodlení ze strany zhotovitele (společnosti KuchLin s.r.o.) se stanovuje smluvní pokuta ve výši 0,1% z ceny díla, a to za každý den prodlení s dodáním díla.

Tento byť detail smlouvy nabýval rychle na významu, protože ani po čtrnácti dnech se u manželů neukázala žádná povolaná osoba, která by vyměřila prostory kuchyně. Až po necelých třech týdnech je navštívil zaměstnanec firmy, který prohlásil, že toho mají teď hodně a že kuchyň bude až za tři týdny. To se paní Malinové nelíbilo a prohlásila, že tak dlouho na kuchyň čekat nebude a že od nich radši nic nechce. Následně se manželé s problémem obrátili na internetovou právní poradnu www.pravnilinka.cz.

RADA PRO MANŽELÉ MALINOVI

  • Manželé mají právo trvat na dodání linky, pokud již však firmě nedůvěřují, mohou od smlouvy o dílo. Odstoupení od smlouvy musí písemně oznámit a doručit firmě bez zbytečného odkladu, poté co se o prodlení dozvěděli. Společnost KuchLin s.r.o. porušila svou smluvní povinnost podstatným způsobem, protože již při uzavření smlouvy věděla nebo vědět musela, že nezhotoví kuchyňskou linku včas (§ 1977, § 2002 OZ).
  • Dále mají manželé právo požadovat zaplacení smluvní pokuty, kterou si sjednali ve smlouvě (§ 2048 OZ).

 

KDE V NOZ PRÁVNÍ ÚPRAVU PRODLENÍ DLUŽNÍKA A VĚŘITELE?

§ 1968 - 1979 v části čtvrté, hlavě prvé., dílu sedmém zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

SLOVO PRÁVNÍKA - ADVOKÁTA MGR. PETRA KAUSTY

Tento článek jste si mohli přečíst
také v Deníku.
 

Určitě se každý z vás dostal za svůj život do prodlení. Nevrátili jste kamarádovi kšiltovku, odevzdali jste knihy do knihovny po půl roce, i když jste je měli mít doma jen dva měsíce nebo jste si půjčili peníze a neměli jste na splátky.

Právní úprava prodlení částečně vychází z bývalého obchodního zákoníku. Prodlení bychom mohli definovat jako okamžik, ve kterém se dlužník ocitne po uplynutí splatnosti. Dlužník například otálí se splněním, zmešká nebo se zdrží plnění. Dle dikce zákona je dlužník v prodlení, neplní-li řádně a včas. Řádně znamená plnění bez vad, tedy plnění, které splňuje požadavky stanovené jak v zákoně, tak ve smlouvě. Ve většině případů je dlužník ze svého prodlení odpovědný. Zákon ale pamatuje na situace, kdy dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Příkladem může být situace, kdy zákazník odmítá přijmout vyhotovený nábytek na míru, v takovém případě nemůže být zhotovitel odpovědný za prodlení. Obecně prodlení nemá žádný vliv na trvání dluhu, to znamená, že i po vzniku prodlení dluh trvá a dlužník je povinen plnit. Jedinou výjimkou z uvedeného pravidla je fixní závazek a vliv vnějších okolností, kdy dojde k následné nemožnosti plnění. Typickým příkladem fixního závazku je dodání svatební kytice. Je logické, že věřitel nemůže mít zájem na opožděném dodání, neboť svatba se kvůli kytici odkládat asi nebude. Opožděním závazek zaniká.

JAKÁ PRÁVA MÁ VĚŘITEL V PŘÍPADĚ PRODLENÍ DLUŽNÍKA?

S prodlením přichází i specifické postihující následky jako přechod nebezpečí škody na věci (pouze nepeněžité plnění), povinnost zaplatit úroky z prodlení (pouze peněžité plnění) nebo smluvní pokutu, povinnost k náhradě škody, právo odstoupit od smlouvy, právo požadovat plnění po ručiteli či právo zpeněžit zástavu atd.

Právo odstoupení od smlouvy

Prodlení se splněním zakládá také právo na odstoupení od smlouvy. Zákon nově rozlišuje, zdali prodlení má za následek podstatné či nepodstatné porušení smluvní povinnosti. O podstatné porušení jde tehdy, pokud strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo vědět musela, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by takovéto porušení předvídala. V ostatních případech se má za to, že jde o porušení nepodstatné. Při nepodstatném porušení může druhá strana odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečně přiměřené lhůtě. Dodatečně přiměřená lhůta je základní podmínkou pro odstoupení. Pokud dojde k marnému uplynutí lhůty, má právo věřitel odstoupit od smlouvy. Přiměřenost se posuzuje v závislosti na věcné povaze plnění. Jiná lhůta bude u dodání umyvadla a jiná u rekonstrukce koupelny. Pokud ovšem věřitel poskytne nepřiměřeně krátkou dodatečnou lhůtu k plnění a odstoupí, nastávají účinky odstoupení až po marném uplynutí doby, která se považuje za přiměřenou. Oznámí-li věřitel dlužníkovi, že mu určuje dodatečnou lhůtu k plnění a že mu ji již neprodlouží, platí, že marným uplynutím této lhůty od smlouvy odstoupil.

Smluvní pokuta

Smluvní pokuta je jeden ze způsobů utvrzení závazku a pro její uplatnění musí být vždy sjednána. Může být ujednána jako jednorázové plnění př. 1000 Kč nebo povinnost zaplatit peněžitou sankci v podobě procenta z plnění například za každý den prodlení. Zakládá povinnost dlužníka zaplatit smluvní pokutu pro případ, že řádně a včas nesplní smluvní povinnost. Nově zákon nepředepisuje písemnou formu, postačí forma ústní. V některých případech je smluvní pokuta vyloučena, a to v případě nájmu bytu nebo domu.

Úroky z prodlení

Věřitel je může požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu (např. zápůjčka či úvěr). Jejich cílem je preventivní působení na dlužníka a jejich výhoda spočívá v tom, že nastupují automaticky ze zákona ex lege, bez nutnosti sjednání. Tak např. z dlužné částky 100 000 Kč má věřitel právo na zaplacení částky 661 Kč jako zákonného úroku z prodlení za 30 dní po lhůtě splatnosti. Nyní se pohybuje zákonná úroková sazba ve výši 8,5% ročně, je ovšem možné si smluvně stanovit i jinou výši.

Právo žalovat dlužníka u soudu

Jednou z nejčastějších možností při prodlení je žalovat dlužníka u civilního soudu. Místně příslušný soud je obecný soud žalovaného, obvykle tam, kde má trvalé bydliště, kde se zdržuje nebo kde pracuje. Od 1. ledna 2013 je povinností věřitele zaslat dlužníkovi na adresu pro doručování tzv. předžalobní výzvu, a to alespoň 7 dní před podáním žaloby, pokud v případě úspěchu ve věci bude chtít nárokovat náhradu nákladů řízení. S pravomocným a vykonatelným rozsudkem se poté může věřitel obrátit na soudního exekutora, který může vymoci žalovanou částku.

NEZAPOMEŇTE

  • Když budete oznamovat dlužníkovi odstoupení od smlouvy při nepodstatném porušení smluvních povinností, nezapomeňte také oznámit dodatečně přiměřenou lhůtu k plnění, popřípadě, že už ji neprodloužíte.
  • Nezapomeňte si ujednat smluvní pokutu, můžete její zaplacení jako věřitel požadovat bez zřetele k tomu, zda vznikla škoda.
  • Pokud je dlužník v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, máte jako věřitel vždy nárok na zaplacení úroků z prodlení.
  • Podáním žaloby vzniká poplatková povinnost. Pokud žalujete do peněžité částky 20 000 Kč je soudní poplatek 1 000 Kč. Pokud je částka vyšší jak 20 000 Kč do 40 000 000 Kč, soudní poplatek je 5% z této částky.

 

SLOVNÍK PRÁVNÍCH POJMŮ

Zhotovitel – osoba, která se zaváže, že něco zhotoví, vyrobí, namaluje atd.
Fixní závazek – závazek, ze kterého je zřejmý jeho účel a přesně sjednaný termín plnění př. objednávka svatební kytice