Změny závazku - převzetí majetku, postoupení smlouvy, narovnání a další
Krásná zákoutí podhůří Beskyd lákají kdekoho. Jedno z těchto přírodou zalitých míst nabízela i vesnička Netolickov, kde se naskytla panu Václavu Borůvkovi jedinečná příležitost v podobě koupi pozemku. V tomto nádherném kraji nedotčeném civilizací se rozhodl postavit chatu, ve které by trávil chvíle odpočinku. Momentálně splácel hypotéku vážící se k rodinnému domu. I přes tuto skutečnost si byl z výplaty schopen ušetřit dostatečné množství finančních prostředků, a z tohoto důvodu koupi pozemku uskutečnil rovněž na splátky. Obrátil se s prosbou na kamaráda pana Jahodu, o kterém věděl, že mu zapůjčí bez problému peníze. Nicméně Pan Jahoda požadoval zapsání zástavního práva k pozemku do katastru nemovitostí, k němuž také došlo. Dohodli se na výši splátek a další měsíce Václav pravidelně zasílal sjednané splátky na Jahodův účet. Rok se s rokem sešel a Václav se ocitl bez práce a přestal panu Jahodovi splácet zápůjčku. Doufal, že za pár týdnů si najde nové zaměstnání. Práce ale nepřicházela a pan Jahoda se začal zajímat o své peníze. V této svízelné situaci Václava napadlo, že celý svůj majetek převede na syna.
Domníval se, že když majetek nevlastní, tak není již nikomu nic dlužen a pan Jahoda po něm nemůže nic požadovat. Pan Jahoda byl z Václavova jednání rozhořčený, protože mu zapůjčil peníze z přátelství a nečekal od něj žádný podraz. S dotazem, jak by mohl vymáhat pohledávku po panu Borůvkovi, kontaktoval internetovou právní poradnu www.pravnilinka.cz
RADA PRO PANA JAHODU
- Nově je připuštěno převzetí veškerého majetku nebo jeho poměrné části. Pokud je majetek zatížen dluhy, je i nadále převodce majetku za dluhy odpovědný, a to společně a nerozdílně s novým nabyvatelem. Toto ustanovení má chránit věřitele před zbavováním se dlužníkova majetku (§ 1893).
- Z uvedeného vyplývá, že pan Jahoda může požadovat splnění dluhu jak po panu Borůvkovi, tak po jeho synovi.
- Pokud by byla již dlužná částka soudem přiznaná, může se pan Jahoda domáhat vyslovení neúčinnosti převodu majetku, který byl dluhem zatížen (§ 589 odst. 1).
KDE V NOZ NALEZNEME PRÁVNÍ ÚPRAVU ZMĚNY ZÁVAZKŮ?
§ 1879-1900 v části čtvrtá, hlavě první, dílu šestém zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
SLOVO PRÁVNÍKA - ADVOKÁTA MGR. PETRA KAUSTY
také v Deníku.
Již poněkolikáté je zmiňováno, že občanský zákoník přinesl ucelené systematické uspořádání, které pro změny závazků platí dvojnásob. Ke změně závazků může dojít z několika důvodů. Příkladem může být prodlení jednoho ze subjektů či vadné plnění. V díle šestém je upravena změna závazků právním jednáním osob. Ke změně závazku může dojít co do osob, nebo jeho obsahu. Změna závazku v osobě dlužníka obsahuje instituty jako převzetí dluhu, přistoupení k dluhu, převzetí majetku a postoupení smlouvy. Změna v obsahu závazku čítá tři instituty prostou dohodu, novaci a narovnání.
Ve výše uvedeném příběhu pana Jahody se jedná o změnu závazku v osobě dlužníka. Převzetí majetku je obnoveným institutem, který je nyní výslovně v zákoně uveden. Důvodem jeho obnovy jsou narůstající případy, kdy dlužník záměrně převádí majetek na jinou osobu, aby se vyhnul splnění dluhů. Jeho podstatou je, že zcizitel (převodce) ztrácí vlastnické právo k majetku, nicméně neztrácí postavení dlužníka z dluhů, které s majetkem souvisí. Na druhé straně nabyvatel je taktéž odpovědný za dluhy vážící se k majetku, pokud při uzavření smlouvy o jejich existenci věděl nebo vědět musel. Nabyvatel se stává společně a nerozdílně se zcizitelem dlužníkem z dluhů, avšak není povinen plnit více, než kolik činí hodnota majetku, jehož takto nabyl. Ve výše uvedeném případě pan Borůvka převedl majetek na svého syna. Syn se považuje podle § 22 OZ za osobou blízkou, pro niž je speciální právní úprava. Osobu blízkou totiž zákon znevýhodňuje, jelikož se stává dlužníkem z dluhů bez omezení na hodnotu majetku, jehož takto nabyla. To neplatí, prokáže-li, že o určitém dluhu nevěděla, ani vědět nemusela. Nicméně u převodu nemovité věci to bude velmi obtížné až nemožné. Pozemek je předmětem evidence katastru nemovitostí a zástavní právo je z katastru taktéž zjevné. Pokud by se dohodl pan Borůvka (zcizitel) se synem (nabyvatelem), že za dluhy neodpovídá, je toto ujednání vůči panu Jahodovi (věřiteli) neúčinné. V neposlední řadě je vhodné zmínit, že institut převzetí majetku se neuplatní u přeměny právnické osoby ani u zcizení závodu nebo jeho pobočky.
CO NOVÉHO PŘINÁŠÍ OBČANSKÝ ZÁKONÍK?
Postoupení smlouvy
Postoupení smlouvy je zcela novým institutem v občanském zákoníku. Předcházející úprava znala pouze postoupení cestovní smlouvy, popřípadě smlouvy s obchodním zástupcem. Dříve bylo možné převést pouze práva (pohledávky) nebo povinnosti (dluhy). Nyní zákon výslovně dovoluje převod všech práv a povinností. Postoupení smlouvy vychází z toho, že závazek vyjadřuje hospodářskou hodnotu, která může být zobchodována. Postoupení nesmí vylučovat povaha smlouvy, například smlouva o namalování portrétu. Lze postoupit smlouvu s účinky k tomu, co ještě nebylo splněno. Dále je nutný souhlas postoupené strany a od vyjádřeného souhlasu je smlouva vůči ní účinná. Poustoupit smlouvu lze ústně, ale v případě postoupení smlouvy věcného práva k nemovitosti se vyžaduje písemná forma.
Postoupení souboru pohledávek
Nejdůležitějším přínosem je postoupení souboru pohledávek tzv. globální cese. Může se jednat o pohledávky současné nebo budoucí. Podmínkou platnosti smlouvy je dostatečné určení převáděných pohledávek, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.
Změna závazků v obsahu
Změna závazků v obsahu může být činěna prostou dohodou, novací nebo narovnáním. Prostá dohoda dává důraz především na vůli stran si dohodnout práva a povinnosti. Dále zákon upravuje speciální případy dohod. Novace znamená, že se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Narovnání má nahradit původní závazek novým tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Novinkou je zde úprava zajištění, kde se stanoví, že pokud zajištění poskytuje třetí osoba, která k novaci ani k narovnání nepřistoupila, je zavázána nejvýše v rozsahu původního závazku. Třetí osobě zůstávají jí i nadále zachovány všechny námitky, které mohla proti pohledávce uplatnit, kdyby k novaci nebo k narovnání nebylo došlo.
NEZAPOMEŇTE
- Mezi další způsoby, jakými lze změnit závazek, co do jeho subjektu, patří instituty převzetí dluhu a přistoupení k dluhu. Rozdíl mezi instituty převzetím dluhu a přistoupením k dluhu je zásadní jak pro věřitele, tak pro dlužníka. Převzetí dluhu je ujednání mezi dlužníkem a tím, kdo jeho dluh přejímá. Přejímatel tak vstupuje do postavení dosavadního dlužníka. K převzetí dluhu je zapotřebí souhlasu věřitele. Výhodnějším institutem pro věřitele je přistoupení k dluhu. Důvodem je, že nový dlužník se stává dlužníkem vedle původního dlužníka a jsou spolu zavázáni společně a nerozdílně.
- Je vhodné také upozornit na odlišnosti mezi převzetím dluhu a ručením. Převzetím dluhu přejímatel rovnou vstupuje do postavení dlužníka, zatímco ručitel ručí za splnění dlužníkovy povinnosti a pro případ, že ji nesplní, je na něm, aby plnil.
SLOVNÍK PRÁVNÍCH POJMŮ
Zcizitel – osoba, která převádí své vlastnické právo.
Nabyvatel – osoba, která nabývá vlastnické právo, stává se novým vlastníkem převáděné věci.
Zavázáni společně a nerozdílně – neboli pasivní solidarita. Věřitel může žalovat jen jednoho nebo všechny dlužníky pro celou dlužnou částku.