Zajištění dluhu

Zajištění dluhu

Při vzniku jakéhokoliv závazku bývá častou praxi smluvních stran splnění dluhu zajistit některým ze zajišťovacích prostředků, kterých současná právní úprava nabízí nespočet. Každý z nich má jiné výhody a věřitel by měl zvolit vždy ten, který nejlépe zaručí, že jeho pohledávka bude dlužníkem skutečně řádně splněna. Proto je v případě nesolventního dlužníka jistější variantou zvolit zajištění závazku např. formou ručení třetí osobou nebo uzavřením zástavní smlouvy, než sjednání smluvní pokuty, apod. V následujících řádcích se tedy zaměříme na nejčastější zajišťovací prostředky závazků a jejich podrobnější popis.

Rady v tomto článku jsou v souladu s novým občanským zákoníkem.


První rada právní poradny

Pokud si není věřitel jistý majetkovými poměry dlužníka, je vhodné zajistit závazek ručením za dlužníka jinou osobu.

Účastníci závazkového vztahu si mohou sjednat pro případ porušení povinnosti smluvní pokutu a účastník, který tuto povinnost poruší, je zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti škoda nevznikne. Zákon pro sjednání smluvní pokuty nevyžaduje písemnou formu, musí však být určena její výše, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí. Výše smluvní pokuty může být stanovena pevnou sazbou, procentuální částkou, či může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém, záleží jen na dohodě účastníků. Nevyplývá-li z ujednání o smluvní pokutě něco jiného, je dlužník zavázán plnit povinnost, jejíž splnění bylo zajištěno smluvní pokutou, i po jejím zaplacení. Je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.


Druhá rada právní poradny

Pokud si není věřitel jistý majetkovými poměry dlužníka, je vhodné zajistit závazek ručením za dlužníka jinou osobu

Jednou z dalších forem zajištění závazku výhodných pro věřitele, je ručení za dlužníka třetí osobou. Věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy však není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní. Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu a platný dluh dlužníka, přičemž ručení lze poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu. Platnosti ručení však nebrání, je-li závazek dlužníka neplatný pro nedostatek jeho způsobilosti zavazovat se k povinnostem, pokud o tom ručitel při převzetí ručitelského závazku věděl nebo vědět musel. Ručitel může vůči věřiteli uplatnit všechny námitky, které má proti věřiteli dlužník a uznání dluhu dlužníkem je účinné vůči ručiteli jen vysloví-li s tím ručitel souhlas.


Třetí rada právní poradny

Dohoda o srážkách ze mzdy není určena jen výlučně pro zajištění dluhu, kdy je věřitelem zaměstnavatel.

Dluh lze zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu, z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady mzdy nebo platu ve výši nepřesahující jejich polovinu. Nejde-li o srážky k uspokojení práva zaměstnavatele, je ovšem třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele. Proti plátci mzdy nebo platu nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena. Náklady spojené s placením srážek nese plátce mzdy nebo platu, má-li však plátce mzdy nebo platu plnit současně podle několika dohod o srážkách ze mzdy nebo platu, jdou náklady s placením srážek podle druhé a další dohody k tíži dlužníka.


Čtvrtá rada právní poradny

Zajistit závazek lze i pomocí zajišťovacího převodu práva.

Poměrně spolehlivým zajišťovacím prostředkem bývá zajišťovací převod práva. Jeho podstata spočívá v tom, že dlužník dočasně převede na věřitele své právo, obvykle vlastnické. Má se pak za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn. Týká-li se zajišťovací převod práva věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zajištění zápisem do tohoto seznamu, do veřejného seznamu se zapíše i dočasná povaha zajišťovacího převodu práva. Pomine-li důvod trvání zajišťovacího převodu práva, umožní věřitel osobě, která zajištění poskytla, výkon práva v předešlém rozsahu. Zároveň jí vydá vše, co z převedeného práva získal nebo co k němu přibylo, proti náhradě nákladů, které v souvislosti s výkonem zajišťovacího převodu práva účelně vynaložil. Není-li pak zajištěný dluh splněn, stane se převod práva nepodmíněným a dlužník předá věřiteli vše, co je nutné k plnému výkonu převedeného práva. Jestliže obvyklá cena jistoty zřejmě převyšuje výši zajištěného dluhu, vyplatí věřitel osobě, která jistotu poskytla, částku odpovídající rozdílu, přitom si započte náklady, které v souvislosti s výkonem zajišťovacího převodu práva účelně vynaložil. Neobsahuje-li smlouva o zajišťovacím převodu práva údaj o výši dluhu a hodnověrné ocenění práva převedeného k zajištění, je na věřiteli, aby dokázal, že obvyklá cena jistoty výši zajištěného dluhu zřejmě nepřevyšuje.


Pátá rada právní poradny

Výhodnější postavení získá věřitel i v případě písemného uznání dluhu dlužníkem.

Věřitel může zlepšit své procesní postavení v případném soudním řízení, jestliže dlužník svůj závazek vůči němu uzná. Uznání musí být písemné a dluh být specifikován co do důvodu i výše. Uznáním dluhu se uplatní právní domněnka, že dluh v době uznání trval a důkazní břemeno o vyvracení této domněnky leží na dlužníkovi. Placení úroků se pak považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí a plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Uznáním dluhu dochází také k přerušení doposud běžící promlčecí doby a začíná běžet promlčecí doba nová, desetiletá, přičemž určí-li dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby, věřiteli se tak prodlužuje doba, po kterou může svou pohledávku úspěšně vymáhat. Uznání závazku může být pro věřitele ještě výhodnější, pokud bude opatřeno doložkou přímé vykonatelnosti prostřednictvím notářského zápisu. Věřitel pak v případě nesplnění dluhu dlužníkem může vymáhat jeho úhradu přímo pomocí nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, aniž by se musel s dlužníkem dlouhodobě soudit.

Vzory dokumentů o dluhu:
vzor Uznání dluhu,
vzor Uznání dluhu s dohodou o splátkách,
vzor Výzva k zaplacení dluhu z půjčky.


V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů účinných ke dni 4. 11. 2016::
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník