Zástavní právo

Rady v tomto článku jsou v souladu s novým občanským zákoníkem.

Bezplatná poradna, rada první

Zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou.

Zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou, v ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno, zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje. Zástava může být určena jednotlivě, nebo jiným způsobem tak, aby ji bylo možné určit kdykoli v době trvání zástavního práva. Písemná forma zástavní smlouvy se vyžaduje v případě, není-li movitá věc jako zástava odevzdána zástavnímu věřiteli, nebo osobě třetí, aby ji pro zástavního věřitele opatrovala. Zástavní smlouva vyžaduje formu veřejné listiny, je-li zástavou závod nebo jiná věc hromadná, nemovitá věc, která nepodléhá zápisu do veřejného seznamu, nebo má-li zástavní právo k movité věci vzniknout zápisem do rejstříku zástav. Zástavní právo k movité věci vznikne odevzdáním zástavnímu věřiteli. Požádá-li o to zástavce, vydá mu věřitel zástavní list, v němž zástavu popíše tak, aby byla od jiných věcí dostatečně odlišena. Odevzdání movité věci lze nahradit znamením tak, že se věc označí jako zastavená. Vzniklo-li zástavní právo označením, lze se jej dovolat vůči třetí osobě, pokud nebyla v dobré víře; jinak se má za to, že věc označená nebyla. Určí-li tak zástavní smlouva, vznikne zástavní právo k movité věci zápisem do rejstříku zástav. Zástavní právo k věci zapsané ve veřejném seznamu vzniká zápisem v tomto seznamu a zástavní právo k nemovité věci nezapisované do veřejného seznamu, k závodu a movité věci hromadné vznikne zápisem do rejstříku zástav.

Vypracování zástavní smlouvy k nemovitosti advokátem
Zástavní smlouva na pozemek, Zástavní smlouva na pozemek a dům, Zástavní smlouva na byt v osobním vlastnictví.

Bezplatná poradna, rada druhá

Některé ujednaní v zástavní smlouvě jsou zakázána.

Dokud zajištěný dluh nedospěje, zakazuje se ujednat, že:

• zástavní věřitel se nebude domáhat uspokojení ze zástavy,
• věřitel může zástavu zpeněžit libovolným způsobem nebo si ji za libovolnou, anebo předem určenou cenu může ponechat nebo
• věřitel může brát ze zástavy plody nebo užitky

Dále se zakazují ujednání, podle kterých dlužník nebo zástavce nesmí zástavu vyplatit. Je-li pak zástavcem nebo zástavním dlužníkem spotřebitel nebo člověk, který je malým nebo středním podnikatelem, nepřihlíží se k ujednání, které stanoví, že věřitel může zástavu zpeněžit libovolným způsobem nebo si ji za libovolnou, anebo předem určenou cenu může ponechat, ať již k němu došlo před dospělostí zajištěného dluhu nebo i poté, co zajištěný dluh dospěl.

Bezplatná poradna, rada třetí

Zástavní věřitel má k zástavě specifická práva ale i povinnosti.

Zástavní věřitel, jemuž byla zástava odevzdána, je oprávněn ji mít u sebe po celou dobu trvání zástavního práva. Je povinen pečovat o ni jako řádný hospodář a má proti zástavci právo na náhradu nákladů s tím spojených jako poctivý držitel. Zástavní věřitel může zástavu užívat jen se souhlasem zástavního dlužníka a způsobem pro zástavního dlužníka neškodným, je-li zástavní věřitel v dobré víře, že zástavce je zástavním dlužníkem, postačí souhlas zástavce. Není-li jiného ujednání, započte se prospěch ze zástavy na náhradu nákladů podle spojených s péčí o zástavu. Byla-li zastavená věc odevzdána třetí osobě k opatrování, nesmí tato osoba zástavu užívat nebo umožnit její užití jinému, ani ji odevzdat jiné osobě, učiní-li tak, odpovídá i za náhodu, která by zástavu u ní nebyla postihla. Je-li zástava přenechána k užívání jinému bez souhlasu zástavního věřitele, nemá to vůči zástavnímu věřiteli právní účinky. To neplatí, ujednají-li strany, že souhlasu není třeba. Zástavní dlužník se zdrží všeho, čím se zástava zhoršuje na úkor zástavního věřitele. Stane-li se činem zástavního dlužníka dostatečná jistota zástavního věřitele nedostatečnou nebo sníží-li se nedostatečná jistota, zástavní dlužník ji přiměřeně doplní.

Bezplatná poradna, rada čtvrtá

Pokud dlužník svůj dluh zajištěný zástavou řádně a včas nesplní, je věřitel oprávněn uspokojit se ze zástavy.

Jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona. Zástavní věřitel má vůči zástavci právo na náhradu nutných nákladů vynaložených při výkonu zástavního práva. Bylo-li ujednáno, že zástavní věřitel může zástavu prodat jiným způsobem než ve veřejné dražbě, zavazuje to i právního nástupce zástavního dlužníka. Zástavní dlužník upozorní při převodu zástavy nabyvatele na věřitelovo právo prodat zástavu takovým způsobem. Ujedná-li se, že zástavní věřitel může zástavu prodat jiným způsobem než ve veřejné dražbě, je povinen postupovat při prodeji s odbornou péčí v zájmu svém i v zájmu zástavního dlužníka tak, aby zástavu prodal za cenu, za kterou lze srovnatelnou věc obvykle prodat za srovnatelných okolností na daném místě a v daném čase. Poruší-li zástavní věřitel tuto povinnost, nedotýká se to práv třetích osob nabytých v dobré víře. Ujedná-li se, jak zástavní věřitel zástavu zpeněží, může věřitel kdykoli během výkonu zástavního práva jeho způsob změnit tak, že zástavu prodá ve veřejné dražbě nebo že ji zpeněží podle jiného zákona. Změnu způsobu výkonu zástavního práva věřitel zástavnímu dlužníkovi včas v písemné formě oznámí.

Bezplatná poradna, rada pátá

Zástavní právo je nutné rozlišovat od zadržovacího práva.

Zadržovací právo je institut, na jehož základě jen ten, kdo je povinen vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, zadržet tuto věc k zajištění své splatného dluhu osoby, , jíž by jinak měl věc vydat. Zajistit zadržovacím právem lze i nesplatný dluh, nezajistí-li dlužník dluh jinak, ač jej podle smlouvy nebo podle zákona zajistit měl, prohlásí-li dlužník, že dluh nesplní, nebo stane-li se jinak zřejmým, že dlužník dluh nesplní následkem okolnosti, která u něho nastala a která věřiteli nebyla ani nemohla být známa při vzniku dluhu. Zadržet cizí věc však nesmí ten, kdo ji má u sebe neprávem, zejména zmocnil-li se jí násilně nebo lstí, a ani ten, komu bylo uloženo, aby s ní naložil způsobem neslučitelným s výkonem zadržovacího práva, to ale neplatí, měl-li věc u sebe v době zahájení insolvenčního řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka. Kdo zadržel cizí věc, vyrozumí dlužníka o jejím zadržení a jeho důvodu. Má-li věřitel věc u sebe na základě smlouvy uzavřené v písemné formě, vyžaduje i vyrozumění písemnou formu. Věřiteli, který zajistil svou pohledávku zadržovacím právem, náleží z výtěžku zpeněžení zadržené věci přednostní uspokojení před jiným věřitelem, a to i věřitelem zástavním.

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů účinných ke dni
6. 10. 2016:
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník