Zajištění dluhu – ručitelský závazek, zástava a další zajištění
Jahoda toužil po založení společnosti s ručením omezeným, když jeho podnikatelský záměr spočíval v prodeji cukrářských výrobků - muffinů v České republice, v čemž spatřoval velký potenciál. Jelikož neměl k dispozici dostatek finančních prostředků, obrátil se na svého souseda pana Malinu, který mu zapůjčil finanční částku ve výši 200 000 Kč, o čemž sepsali Smlouvu o zápůjčce s úrokem z peněžitého dluhu ve výši 10 % ročně.
Pan Jahoda působil na své okolí velmi seriozním dojmem a v ostatních lidech budil dojem, že je velmi spolehlivý. Přesto si pan Malina vyžádal i ručitelské prohlášení, které podepsala matka pana Jahody. Svoji vizi o prodeji amerických dezertů se snažil pan Jahoda naplnit za každou cenu. Bohužel mu doba nepřála a lidé zdaleka muffinům nefandili. Business místo toho, aby se rozjížděl, tak upadal. Pan Jahoda na to reagoval tak, že prodal dům a odstěhoval se daleko za oceán, kde lidé čokoládové dortíky milují.
Tyto nepříjemné zprávy se dozvěděl Malina až od matky pana Jahody, která se mimo jiné sdělila, že ať od ní, jako ručitele, žádné peníze nečeká, že musí nejprve vyzvat a žalovat jejího syna, a to se mu zajisté nepovede. Dále dodala, že pan Malina má stejně peněz dost a pár tisícovek mu scházet určitě nebude. Na to se pan Malina rozčílil a ujistil ji, že vše zaplatí do poslední koruny i s úroky. S prosbou o pomoc se obrátil na internetovou právní poradnu www.pravnilinka.cz.
RADA PRO PANA MALINU
- Pan Malina má právo požadovat splnění na paní Jahodové (ručiteli). Výzva dlužníka není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo jeli nepochybné, že dlužník dluh nesplní (§ 2021 odst. 1).
KDE V NOZ PRÁVNÍ ÚPRAVU ZAJIŠTĚNÍ A UTVRZENÍ DLUHU NALEZNETE?
§ 1309 - 1394 v části třetí, hlavě druhé, dílu pátém č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
§ 2010 - 2054 v části třetí, hlavě druhé, dílu osmém č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
SLOVO PRÁVNÍKA - ADVOKÁTA MGR. PETRA KAUSTY
také v Deníku.
Předcházející právní úprava znala pouze zajištění závazku. Nyní občanský zákoník rozlišuje mezi zajištěním a utvrzením závazku. Zajištění je vymezeno jako zavázání se věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Zajistit závazek lze tedy tím, že se jiný za dlužníka zaručí (ručitel) nebo že bude ve prospěch věřitele zřízena dostatečná majetková jistota (dům, auto). Zajištění se dělí na osobní a věcné. V rámci osobního zajištění nalezneme instituty jako ručení či finanční záruka. Věcné zajištění je poměrně širší a zahrnuje například zástavní právo nebo zajišťovací převod práva. Zajišťovací funkce představuje nové možnosti uspokojení a vyšší míru uspokojení na rozdíl od utvrzení, které nabízí jiné výhody. Dluh lze utvrdit ujednáním smluvní pokuty nebo uznáním dluhu. Projevem utvrzovací funkce je i závdavek, ujednání úroků z prodlení nebo ujednání o zákazu zcizení či zatížení věci.
CO NOVÉHO PŘINESL OBČANSKÝ ZÁKONÍK?
Zakázaná ujednání v zástavních smlouvách
Nejčastějším zajišťovacím institutem bude i nadále zřízení zástavního práva. Úprava zástavního práva přináší některé dílčí změny, jakož i začlenění nových institutů, které dosavadní občanský zákoník neznal. Ke změnám došlo v oblasti ochrany zástavního dlužníka, kdy je věřitel oprávněn zástavu zpeněžit libovolným způsobem (ne tedy jen přes veřejnou dražbu) nebo si ji za libovolnou, anebo předem určenou cenu ponechat (tzv. propadná zástava, která byla doposud zakázána). Takové oprávnění má však věřitel od okamžiku, kdy zajištěný dluh dospěje, do té doby jsou tato ujednání zakázána. Z uvedeného vyplývá, že ochrana stran zástavní smlouvy se štěpí v okamžiku, kdy zajištěný dluh dospěje. Před tímto okamžikem je více chráněn zástavní dlužník a naopak po tomto okamžiku je více chráněn zástavní věřitel, neboť věřitel nemá peníze a dlužník je se splněním dluhu v prodlení.
Zajišťovací převod práva
Právní úprava zajišťovacího převodu práva se objevila v našem právním řádu zákoníkem mezinárodního obchodu z roku 1963. Dosavadní občanský zákoník, zák. č. 40/1964 Sb., znal institut zajišťovacího převodu práva, který byl upraven pouze jedním paragrafem. Nyní jsme se díky četným případům z praxe dočkali rozšíření. Podstatou tohoto institutu je dočasný převod vlastnického práva dlužníka popřípadě třetí osoby za účelem zajištění věřitelovy pohledávky. Zákon stanoví vyvratitelnou právní domněnku, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou. To znamená, že po splnění dluhu dochází k automatickému obnovení práv u původního subjekt. Vlastnické právo k objektu přejde bez dalšího z věřitele zpět na dlužníka či třetí osobu. Strany si mohou ujednat i tzv. fiduciární převod, kdy je nezbytné právní jednání věřitele, kterým se převede zajištěný předmět zpět na dlužníka. Pokud dlužník svůj dluh nesplní, stává se převod práva nepodmíněným. Věřitel se stane vlastníkem. Tímto okamžikem současně dochází k zániku dluhu. V případech převodu nemovitostí se zajišťovací převod práva zapisuje do katastru nemovitostí.
Dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů
Dohoda o srážkách ze mzdy se přejímá z dosavadní právní úpravy v občanském zákoníku, zák. č. 40/1964 Sb., a zákoníku práce, zák. č. 262/2006 Sb. Institut šlo využít pouze při zajištění pohledávek na výživném dle zákona o rodině. Jedná se o dohodu mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy, platu, z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady mzdy nebo platu. Novinkou je zde nutnost předchozího souhlasu zaměstnavatele. Náklady spojené s placením srážek nese plátce mzdy nebo platu. Má-li však plátce mzdy nebo platu plnit současně podle několika dohod o srážkách ze mzdy nebo platu, jdou náklady s placením srážek podle druhé a další dohody k tíži dlužníka.
NEZAPOMEŇTE
- Zástavní smlouva vyžaduje formu notářského zápisu pouze v případech:
- Je-li zástavou závod nebo jiná hromadná věc
- Je-li zástavou nemovitá věc, která nepodléhá zápisu do katastru nemovitostí, nebo
- Má-li zástavní právo k movité věci vzniknout zápisem do rejstříku zástav
- Zákon připouští ujednat si mezi stranami zákaz zatížení, který vylučuje do budoucna zřízení zástavního práva nebo jiné formy zajištění. Tento zákaz má účinky pouze mezi stranami. Vůči třetím osobám má zákaz zatížení účinky tehdy, pokud je zapsán do rejstříku zástav nebo do katastru nemovitostí.
- Zastavit lze i cizí věc, a to se souhlasem vlastníka. Zákon však chrání zástavní věřitele, dal-li zástavce jako zástavu cizí movitou věc bez souhlasu vlastníka. Zástavní věřitel však musí být v dobré víře, že zástavce je oprávněn věc zastavit. Dobrá víra se předpokládá a opak musí dovolávající strana prokázat.
SLOVNÍK PRÁVNÍCH POJMŮ
Zástavní dlužník – osoba, která má ve vlastnictví zastavenou věc. Nemusí se jednat přímo o zástavce (tedy o osobu, která zřídila ve prospěch zástavního věřitele zástavní právo). Nejčastěji však bude zástavce tatáž osoba jako zástavní dlužník.
Zástavní věřitel – osoba, která má pohledávku vůči dlužníku.
Zástava – věc, na niž bylo zřízeno zástavní právo (např. pozemek, auto). Zastavit lze každou věc, s níž lze obchodovat. Zastavit lze třeba i pohledávku, kterou lze postoupit jinému.
Ručitel – osoba, která věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní.