Promlčení dluhů a jiných závazků

Rady v tomto článku jsou v souladu s novým občanským zákoníkem.

První rada právní poradny

Dávejte si pozor, zda Váš závazek nebo pohledávka již nejsou promlčeny

Nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem (například právo vlastnické, právo domáhat se rozdělení společné věci, právo na zřízení nezbytné cesty a či právo na vykoupení reálného břemene).

Jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, je obecná promlčecí doba tříletá a běží od doby, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu. V některých zákonem stanovených případech bývá promlčecí doba kratší nebo delší. (například právo požadovat, aby soud určil na základě smlouvy o smlouvě budoucí obsah budoucí smlouvy, se promlčí za jeden rok od posledního dne lhůty, kdy měla být budoucí smlouva uzavřena a oproti tomu jedná-li se o životní pojištění, promlčí se právo na pojistné plnění za deset let). Jestliže v průběhu promlčecí doby věřitel učiní právní úkon k zahájení nebo uplatnění svého práva v soudním řízení a v řízení řádně pokračuje, dochází ke stavění promlčecí lhůty, a promlčecí doba po dobu řízení neběží.

Vzory souvisejících dokumentů ke stažení
 

• Uznání dluhu
• Uznání dluhu s dohodou o splátkách
• Výzva k zaplacení dluhu z půjčky uzavřené před 1.1.2014
• Výzva k zaplacení dluhu ze zápůjčky uzavřené po 31.12.2013 podle NOZ

U každého vzoru naleznete návod jak vzor správně vyplnit. Garantujeme platnost vzorů v souladu s aktuální legislativou. Vzory jsou prověřeny praxí advokátní kanceláře.

Druhá rada právní poradny

Promlčení se musí dlužník nejdříve dovolat

Základním předpokladem je, aby dlužník promlčení závazku v soudním řízení namítl, soud totiž k promlčení nepřihlíží z úřední povinnosti a nezkoumá sám v každém konkrétním případě, jestli došlo k promlčení. Námitka promlčení je tedy zcela v dispozici dlužníka a jen na něm záleží, zda si je této skutečnosti vědom a argument promlčení uplatní. Jestliže se dlužník promlčení dovolá, samotné právo věřitele nezanikne, bude však existovat pouze jako naturální obligace a nárok mu nebude přiznán. To však neznamená, že by poté dlužník nemohl svůj dluh splnit, jeho splnění již ale není soudně vynutitelné. Pokud dlužník oprávněně věřiteli promlčení namítne ještě před zahájením soudního sporu, je pro věřitele zbytečné soudní řízení vůbec začínat, neboť je zřejmé, že soud jeho nároku nevyhoví.

Právní poradna online

Získejte odborné právní poradenství za cenu, kterou si můžete dovolit. Dotaz položíte online, odpověď advokátní kanceláře Vám přijde emailem.

Volbou krátkého dotazu, složitějšího dotazu nebo rozsáhlého dotazu s přílohami zvolíte rozsah i cenu odborné odpovědi.

Více o právní poradně online ⇢

Třetí rada právní poradny

Strany si mohou sjednat odlišnou promlčecí dobu, než stanoví zákon

Smluvní strany závazkového vztahu si mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu počítanou ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, než jakou stanoví zákon, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let. Je-li ovšem kratší nebo delší lhůta ujednána v neprospěch slabší strany, nepřihlíží se k ujednání. Nepřihlíží se ani k ujednání kratší promlčecí lhůty, jde-li o právo na plnění vyplývající z újmy na svobodě, životě nebo zdraví nebo o právo vzniklé z úmyslného porušení povinnosti. Dále pak platí, že uzná-li dlužník svůj dluh co do důvodu a výše, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby. Uzná-li dlužník promlčený dluh, nárok se obnoví a počne běžet nová promlčecí lhůta ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.

Telefonická právní poradna

Vyřešte naléhavý právní problém ihned. Okamžitě vám poradíme, jak ve vaší životní situaci postupovat. Zavolejte zkušeným advokátům na právní linku.

Více o telefonické právní poradně ⇢

Čtvrtá rada právní poradny

U práva na náhradu škody a práva na vydání bezdůvodného obohacení se pro promlčecí dobu uplatňují zvláštní pravidla

I u práva na náhradu škody a práva na vydání bezdůvodného obohacení platí tříletá promlčecí lhůta, přičemž okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě a u práva na vydání bezdůvodného obohacení vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání (tzv. subjektivní promlčení doba). Nejpozději se právo na náhradu škody či jiné újmy a právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla, resp., kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Byla-li však škoda nebo bezdůvodné obohacení způsobeny úmyslně, promlčí se právo na jejich náhradu nejpozději za patnáct let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla nebo kdy došlo k bezdůvodnému obohacení. To platí i v případě vzniku škody nebo újmy porušením povinnosti v důsledku úplatkářství spočívajícího v nabídce, slibu nebo dání úplatku jiným než poškozeným nebo v přímém či nepřímém vyžádání úplatku od poškozeného (tzv. objektivní promlčecí doba). Objektivní promlčecí doba se nepoužije v případě práva vzniklého z újmy na svobodě, životě nebo na zdraví. U práva na náhradu škody způsobené vadou výrobku platí, že toto se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy výrobce uvedl vadný výrobek na trh.

Pátá rada právní poradny

U práv přiznaných rozhodnutím veřejného orgánu je promlčecí doba desetiletá

Jestliže věřitel stihne své právo uplatnit včas a jeho pohledávka mu byla přiznána v soudním či například rozhodčím řízením, dochází k přerušení původní promlčecí doby a začíná běžet promlčecí doba nová, a to desetiletá od okamžiku, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Bylo-li pak rozhodnutí orgánu veřejné moci plnění rozloženo na jednotlivá dílčí plnění, platí desetiletá promlčecí lhůta i pro tato dílčí plnění a počíná běžet ode dne dospělosti každého dílčího plnění. Dospěje-li nesplněním některého dílčího plnění celý dluh, počne promlčecí lhůta běžet ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění. Proto by neměli dlužníci spoléhat, že když nesplní své závazky během tří let od soudního sporu, stanou se pak promlčenými. Desetiletá promlčecí lhůta se ovšem nevztahuje na úroky a pro ta opětující se plnění, které dospěly po uznání dluhu nebo po přiznání práva, což uplatní i pro promlčení v případě písemného uznání dluhu.

Právní rada na závěr

Od promlčení je nutné důsledně odlišovat zánik práva neboli prekluzi. U některých práv zákon stanoví, že zanikají, jestliže je oprávněný nevykoná do určité doby. Nezaniká jen nárok samotný, ale i celé právo, a proto pokud by dlužník plnil na zaniklý dluh, plnil by bez právního důvodu a na straně věřitele by došlo k bezdůvodnému obohacení. Soud k prekluzi přihlíží z úřední povinnosti a dlužník se jí nemusí dovolávat.

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 20.1.2016:
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník