Piješ nebo hraješ automaty, nedědíš!

Stávalo se často, že Slavomír v opilosti nebo pod vlivem drog slovně i fyzicky otce napadal. Jednoho dne to došlo tak daleko, že otce úmyslně udeřil pěstí do obličeje, v důsledku čehož otec spadl ze schodů a přitom si zlomil nohu, klíční kost a dva obratle. Zranění si vyžádalo pět měsíců léčení. Jelikož byl Slavomír v době činu čtrnáctiletý, nebyl za svůj čin trestně odpovědný. Toto jednání však otec Slavomírovi nikdy neodpustil. S přibývajícím stářím pan Malina přemýšlel, jak by mohl ještě za života naložit se svým majetkem. Před několika lety totiž daroval Jaromírovi pozemek s rekreační chatou, proto mu přišlo nespravedlivé, aby ještě dědil statek, když další syn Vladimír od něj ještě ničeho nedostal. Pan Malina si také přál, aby po něm nic nedědil jeho syn Slavomír, a proto se s tímto problémem svěřil internetové právní poradně www.pravnilinka.cz.

RADA PRO JAROMÍRA MALINU

• Pan Malina může formou notářského zápisu se synem Jaromírem sepsat smlouvu o zřeknutí se dědického práva ze strany Jaromíra ve prospěch bratra Vladimíra (§ 1484). V takovém případě by již Jaromír nedědil.
• Pokud jde o syna Slavomíra, pak pan Malina nemusí činit ničeho, neboť ten je vyloučen z dědického práva, protože se na otci dopustil činu povahy úmyslného trestného činu a otec mu jeho čin neprominul (§ 1481).

 

KDE V NOZ PRÁVNÍ ÚPRAVU DĚDICTVÍ NALEZNETE?

§ 1475 - 1720 v části třetí, hlavě třetí, Zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

SLOVO PRÁVNÍKA - ADVOKÁTA MGR. PETRA KAUSTY

Dědické právo v novém občanském zákoníku doznalo velkých změn. Původní občanský zákoník upravoval materii dědického práva v rámci 44 paragrafů, oproti tomu nový občanský zákoník věnuje dědickému právu hned 246 paragrafů. Nová právní úprava posiluje vůli zůstavitele a jeho volnost při výběru dědice. Vrací se také tradiční instituty, které zde fungovaly za první republiky (např. odkaz či náhradní dědictví). Nová právní úprava například zavádí nově i institut zřeknutí se dědického práva. Osoba, která by jinak po smrti zůstavitele byla dědicem, se může zříct svého práva na dědictví, a to smlouvou se zůstavitelem. Smlouva musí být pořízena ve formě notářského zápisu. Zříci se také lze dědictví ve prospěch jiné osoby.

CO JE NOVÉHO V OBLASTI DĚDICTVÍ?

Vzdání se dědictví

Nový občanský zákoník nově zavádí institut vzdání se dědictví (§1490). Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o pozůstalosti vzdát ve prospěch druhého dědice. Podmínkou však je, aby s tímto uvedený dědic souhlasil.

Dědická nezpůsobilost

Nový občanský zákoník upravuje, kdy je dědic z dědického práva vyloučen (§ 1481).

Jednak je z dědického práva vyloučen ten, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil. Pokud však zůstavitel jinak nezpůsobilému dědici jeho čin výslovně promine, dědicem se bez dalšího stane.

Další důvod dědické nezpůsobilosti spočívá v domácím násilí. Pokud probíhá v den zůstavitelovy smrti řízení o rozvod manželství zahájené na zůstavitelův návrh podaný v důsledku toho, že se manžel vůči zůstaviteli dopustil činu naplňujícího znaky domácího násilí, je zůstavitelův manžel vyloučen z dědického práva jako zákonný dědic.

Třetí důvod dědické nezpůsobilosti se týká vztahu mezi rodičem a dítětem jako zůstavitelem. Byl-li rodič zbaven rodičovské odpovědnosti proto, že ji či její výkon zneužíval, nebo že výkon rodičovské odpovědnosti z vlastní viny závažným způsobem zanedbával, je vyloučen z dědického práva po dítěti podle zákonné dědické posloupnosti.

Vydědění

V rámci vydědění nový občanský zákoník nepřináší podstatné změny, nicméně konkretizuje dosavadní zákonné důvody a přidává dva navíc (§ 1646, odst. 2 a § 1647). Vydědění je institut, který může využít zůstavitel proto, aby vyloučil některého ze zákonných dědiců z dědického práva (§1649, odst. 2). Prohlášení o vydědění může být na samostatné listině nebo může být součástí závěti.

Nepominutelného dědice (dítě zůstavitele) však může zůstavitel vydědit pouze na základě důvodů uvedených v zákoně, a to toho, který zůstaviteli:

a) neposkytl potřebnou pomoc v nouzi – např. ve stáří nebo nemoci
b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl,
c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze - např. pro násilnou trestnou činnost
d) vede trvale nezřízený život - např. se oddává dlouhodobě návykovým látkám, hraje automaty nebo se věnuje prostituci.
e) který je nezpůsobilý dědit, a proto je z dědického práva vyloučen
f) který je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že tu je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl – např. potomek všechny peníze utratil za hrací automaty a je důvodná obava, že by s dědictvím naložil podobně.

NEZAPOMEŇTE

• Dědická nezpůsobilost vzniká ze zákona, jakmile je naplněn jeden ze zákonných důvodů.
• Pokud je některý ze zákonných dědiců vyloučen z dědického práva pro dědickou nezpůsobilost, může dědici zůstavitel za života takové jednání dodatečně výslovně prominout. Tím je dědici umožněno dědit.
• Zřeknutí se dědického práva lze učinit pouze za života zůstavitele.
• Odmítnout dědictví lze do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o jeho právu odmítnout dědictví. Má-li dědic jediné bydliště v zahraničí, je tato lhůta tříměsíční.
• Vzdát se dědictví lze v průběhu řízení o pozůstalosti. Vzdát se dědictví lze pouze ve prospěch druhého dědice za předpokladu, že s tím druhý dědic souhlasí.
• Vydědit nepominutelného dědice lze pouze ze zákonných důvodů.
• Zřeknutí se dědického práva lze i ve prospěch jiného dědice, podobně jako u vzdání se dědictví.

 

DOPORUČENÍ Z PRAXE

• Listinu o vydědění případně závěť doporučujeme sepsat ve formě notářského zápisu a u notáře také uschovat. Mnohdy se stává, že tyto listiny nelze dohledat proto, že je zůstavitel uložil na dědicům neznámé místo.

SLOVNÍK PRÁVNÍCH POJMŮ

Pozůstalost – tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci.
Dědictví – ta část pozůstalosti, která skutečně na dědice přejde.
Vydědění – zůstavitelova vůle, se kterou se spojeno odnětí dědického práva pro některý ze zákonných důvodů
Dědic – je ten komu náleží dědické právo
Nepominutelný dědic – jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci