Rodinné dědictví

Rodinné dědictví

Již více než dvě století vlastnila rodina Malinových rybník, který v minulosti vybudoval prapředek pana Maliny, na kterém pan Malina, spolu se svým dlouholetým kamarádem Tondou Borůvkou, rád rybařil. Rybník se dědil z generace na generaci, a proto jej pan Malina oprávněně považoval za rodinné dědictví. První majitel rybníku z rodu Malinů zasadil na jeho břehu dub a začal tak tradici sázení těchto stromů v rodu. S postupem času tak břeh rybníku lemovalo stromořadí krásných statných dubů. S ohledem na své stáří a nemoc si pan Malina uvědomoval, že musí rozhodnout, jak bude po jeho smrti naloženo s jeho majetkem.

Měl 17-ti letého syna Lukáše, dále měl z prvního manželství syna Kamila ve věku 42 let a manželku Ivanu. Celková hodnota pozůstalosti činila 900.000 Kč. Sepsal proto závěť, ve které veškerý svůj majetek zůstavil své manželce a současně jí nařídil vydat Tondovi Borůvkovi všechny rybářské pruty, které vlastnil. Synovi Kamilovi nařídil, aby po jeho smrti zasadil u rybníka další dub, tak jak již bylo od nepaměti v jejich rodině zvykem. Syna Lukáše v závěti opominul pro jeho nízký věk. Závěť pak pan Malina uložil do rodinného trezoru. Týden po jeho smrti se zjistilo, že závěť je sice panem Malinou podepsaná, ale není na ní uvedeno datum jejího pořízení. V obavě, že závěť je neplatná, obrátila se pozůstalá manželka Ivana s tímto problémem internetovou právní poradnu www.pravnilinka.cz.

RADA PRO PANÍ MALINOVOU

  • V daném případě je závěť platná. Neuvedení data podpisu závěti nemá za následek neplatnost, protože pan Malina nepořídil více závětí, které by si navzájem odporovaly a právní účinky závěti nezávisely na určení doby jejího pořízení.
  • Příkaz zasadit dub u rybníka je právně závazný jen pro syna Kamila.
  • Povinností paní Malinové je, aby vydala panu Borůvkovi rybářské pruty, kdy takové nařízení se posuzuje jako odkaz.
  • Pan Malina v závěti opominul oba své syny, kteří mají právo na tzv. povinný díl. Právo na povinný díl je tu vždy, pokud nebyl potomek vyděděn nebo pokud není dědicky nezpůsobilý. Nezletilému Lukášovi tak náleží alespoň ¾ a zletilému Kamilovi alespoň ¼ jejich zákonného dědického podílu. V prvé třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem, tj každý 1/3 z pozůstalosti. Proto synu nezletilému Lukášovi náleží ¾ z 1/3 pozůstalosti, tj. 225.000 Kč, zletilý Kamil má nárok pouze na ¼ z 1/3 pozůstalosti tj. 75.000 Kč a manželce pak připadne zbylých 600.000 Kč, byť dle závěti měla dědit veškerou pozůstalost, mimo odkaz.

 

KDE V NOZ PRÁVNÍ ÚPRAVU DĚDICTVÍ NALEZNETE?

§ 1475 - 1720 v části třetí, hlavě třetí, Zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

SLOVO PRÁVNÍKA - ADVOKÁTA MGR. PETRA KAUSTY


Tento článek jste si mohli přečíst
také v Deníku.

Závěť již nově nemusí být datována, resp. neuvedení data v závěti nepovede k její neplatnosti, to ale za předpokladu, že zůstavitel nepořídí více závětí, které by si navzájem odporovaly. Nově je možné pořídit závěť i ústní formou, tzv. závěť s úlevami. Významným institutem je i odkaz, který může být součástí závěti nebo může být obsahem tzv. dovětku. Za nejsilnější pořízení je považovaná dědická smlouva, která musí být sepsána ve formě veřejné listiny, tj. notářským zápisem.

CO JE NOVÉHO V OBLASTI DĚDICTVÍ?

Dědická smlouva

Dědickou smlouvou povolává zůstavitel druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá. Dědická smlouva musí být uzavřena ve formě veřejné listiny, tj. notářským zápisem. Pořízení dědickou smlouvou je limitováno, platně lze pořídit pouze o ¾ pozůstalosti. Čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná. Dědickou smlouvu lze uzavřít i mezi manžely navzájem. Rozvod pak sám o sobě nemá za následek zrušení dědické smlouvy, ledaže by si to manželé ve smlouvě sjednali. Dědickou smlouvu může po rozvodu zrušit také soud.
Dědická smlouva je poměrně těžko zrušitelná, resp. může být zrušena se souhlasem druhé smluvní strany, a to opět ve formě veřejné listiny.

Odkaz

Odkaz je institut, kterým může zůstavitel osobě, zejména dědici, nařídit povinnost, aby vydala určité osobě (odkazovníku) určitou věc. Odkazovník není dědicem. Předmětem odkazu může být věc nebo i určité právo. Odkazovník se stává věřitelem osoby, která má povinnost mu vydat předmět odkazu. Odkazovník se nepodílí na úhradě dluhů zůstavitele. Odkazem však nelze nabýt veškerou pozůstalost, když každému z dědiců musí zůstat z hodnoty dědictví alespoň ¼ odkazy nezatížena. Odkaz je možné také odvolat.

Závěť

Závěť musí být sepsána písemně nebo ve formě notářského zápisu, ve výjimečných případech lze závěť pořídit i ústně, a to tehdy, je-li zůstavitel pro nenadálou událost v patrném a bezprostředním ohrožení života.

Pokud zůstavitel závěť nesepsal vlastní rukou, musí jí vlastní rukou podepsat a před dvěma současně přítomnými svědky výslovně prohlásit, že závěť obsahuje jeho poslední vůli.

Zůstavitel, který chce pořídit závěť beze svědků, musí jí písemně vlastní rukou sepsat a podepsat.

Pořídit pro případ smrti nemůže ten, kdo je nesvéprávný pro svůj věk. Ten, kdo dovršil 15. rok svého života a ještě nenabyl plné svéprávnosti, může pořizovat bez souhlasu zákonného zástupce pouze formou veřejné listiny.

Kdo byl ve svéprávnosti omezen, může v rámci omezení pořizovat jen formou veřejné listiny.

Kdo byl ve svéprávnosti omezen pro chorobnou závislost na požívání alkoholu, drog, gamblerství, může pořizovat pouze o polovině své pozůstalosti, zbylá půlka připadne zákonným dědicům.

NEZAPOMEŇTE

  • Pokud se rozhodnete pro dědickou smlouvu, nezapomeňte, že ji můžete pořídit pouze formou veřejné listiny.
  • Závěť je osobním jednáním zůstavitele, nelze proto někoho zplnomocnit k jejímu pořízení.
  • Závěť lze odvolat, zničit či pořídit novou.
  • Závěť vyžaduje písemnou formu nebo může být pořízena ve formě notářského zápisu), ledaže jde o závěť s úlevami.
  • V závěti je možné nařídit určité osobě odkaz nebo příkaz
  • Dědické právo dědice lze podmínit (např. dědic nabude majetek tehdy, až vystuduje vysokou školu)

 

DOPORUČENÍ Z PRAXE

  • Pro pořízení závěti doporučujeme vyhledat odbornou právní pomoc, nejlépe notáře, a tím předejít možným formálním chybám, které mohou způsobit neplatnost závěti.
  • Závěť doporučujeme vždy datovat.
  • Pokud závěť sepíšete sami, uložte jí na bezpečné místo tak, aby jí dědicové našli a mohla tak být vaše poslední vůle vykonána.

SLOVNÍK PRÁVNÍCH POJMŮ

Dovětek – zvláštní pořízení pro případ smrti, ve kterém lze nařídit odkaz, stanovit podmínku nebo např. uložit dědici příkaz.
Odkaz – odkazem se rozumí pohledávka na vydání určité věci nebo právo na plnění, kterou mu zřídil zůstavitel. Dědic, který je obtížen odkazem má povinnost vydat předmět odkazu odkazovníkovi. Nemusí tak činit, pokud celé dědictví odmítne.
Odkazovník – osoba, které má být určitá věc z pozůstalosti vydána.
Povinný díl – díl z pozůstalosti vyjádřen v penězích, který nutně náleží nepominutelnému dědici (děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci)