Jak postupovat v případě dědění
Dle aktuální právní úpravy lze dědit majetek po zemřelém na základě závěti, dědické smlouvy nebo zákona. V prvé řadě se vždy upřednostňuje poslední projev zůstavitele, tedy závěť či případně dědická smlouva. Až v případě, že zůstavitel po sobě žádnou platnou závěť nezanechal nebo neuzavřel dědickou smlouvu, či pokud tyto nezahrnují veškerý jeho majetek, nastupují k dědictví dědicové ze zákona. Vyloučena ovšem není, aby někdo dědil na základě všech výše uvedených právních důvodu. Níže si v krátkosti rozebereme, jak obvykle dědické řízení probíhá a jaká práva a povinnosti dědicovi přísluší.
Rady v tomto článku jsou v souladu s novým občanským zákoníkem.
První rada právní poradny
Soud zahájí dědické řízení z úřední povinnosti, a to i bez návrhu
Soud zahájí řízení i bez návrhu, jakmile se dozví, že někdo zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého. Usnesení o zahájení řízení účastníkům řízení nedoručuje. Těmito účastníky řízení jsou ti, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitelovými dědici, zůstavitelův manžel, popř. vypravitel pohřbu a není-li takových osob, stát. Účastníkem řízení může být i zůstavitelův věřitel, jedná-li se o odloučení pozůstalosti nebo o soupis pozůstalosti, které navrhl.
Nejdříve soud zjistí ze seznamu nebo systému vedeného podle jiného právního předpisu, zda jsou evidována právní jednání nebo jiné právní skutečnosti, které mají význam pro řízení a pro rozhodnutí o pozůstalosti. Zanechal-li zůstavitel listinu o pořízení pro případ smrti, o prohlášení o vydědění, o smlouvě o zřeknutí se dědického práva nebo o zrušení těchto právních jednání, o povolání vykonavatele závěti, o povolání správce pozůstalosti, o smlouvě o manželském majetkovém režimu nebo o příkazech, podmínkách nebo o jiných právních jednáních, které mohou mít význam pro nabytí pozůstalosti, zjistí jejich stav a obsah notář, který je má v úschově, a v ostatních případech soud. Poté následuje samotné projednání dědictví, na jehož konci soud dědictví vypořádá.
Právní poradna online
Získejte odborné právní poradenství za cenu, kterou si můžete dovolit. Dotaz položíte online, odpověď advokátní kanceláře Vám přijde emailem.
Volbou krátkého dotazu, složitějšího dotazu nebo rozsáhlého dotazu s přílohami zvolíte rozsah i cenu odborné odpovědi.
Druhá rada právní poradny
Na dědění se lze se zůstavitelem i dohodnout, a to prostřednictvím dědické smlouvy
Dále má možnost zůstavitel povolat druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice dědickou smlouvou. K tomuto úkonu je nutný souhlas povolaného dědice. Dědická smlouva musí mít formu notářského zápisu a nelze ji pořídit o celé pozůstalosti. Čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle. Chce-li zůstavitel zanechat smluvnímu dědici i tuto čtvrtinu, může tak učinit závětí. Dědická smlouva zůstaviteli nebrání, aby se svým majetkem nakládal za svého života podle libosti. Není-li ujednáno něco jiného, nemůže strana povolaná za dědice převést své právo na jinou osobu. Své povinnosti z dědické smlouvy může zůstavitel zrušit i pořízením závěti. K účinnosti zrušení se vyžaduje souhlas smluvního dědice učiněný ve formě veřejné listiny.
Telefonická právní poradna
Vyřešte naléhavý právní problém ihned. Okamžitě vám poradíme, jak ve vaší životní situaci postupovat. Zavolejte zkušeným advokátům na právní linku.
Třetí rada právní poradny
Dědit lze na základě závěti, dědické smlouvy nebo zákona
Primárně se v případě rozhodování o pozůstalosti zemřelého přihlíží k jeho pořízení poslední vůle ve formě závěti nebo dědické smlouvě. Jestliže zůstavitel nesepsal závěť či neuzavřel dědickou smlouvu, nebo jsou tato právní jednání neplatná, odvolána, zrušena či nedopadají na některý majetek, stávají se dědici osoby stanovené zákonem.
Dědická posloupnost zahrnuje 6 dědických tříd a každá z nich se uplatní až v případě, kdy nedědí někdo z dědické třídy bližší:
- V první třídě dědí stejným dílem zůstavitelovy děti a jeho manžel nebo partner. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti, totéž platí i o vzdálenějších potomcích téhož předka
- Nedědí-li žádný ze zůstavitelových potomků, dědí ve druhé třídě jeho manžel nebo partner, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel nebo partner však vždy nejméně polovinu dědictví
- Nedědí-li manžel, partner ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti
- Nedědí-li žádný dědic ve třetí třídě, ve čtvrté třídě dědí stejným dílem prarodiče zůstavitele a nedědí-li žádný z nich, dědí stejným dílem jejich děti
- Nedědí-li žádný z dědiců čtvrté třídy, dědí v páté třídě prarodiče rodičů zůstavitele. Prarodičům zůstavitelova otce připadá polovina dědictví, prarodičům zůstavitelovy matky druhá polovina. Obě dvojice prarodičů se dělí rovným dílem o polovinu, která na ně připadá. Nedědí-li jednotlivý člen dvojice, připadne uvolněná osmina druhému členu. Nedědí-li dvojice, připadne tato čtvrtina druhé dvojici téže strany. Nedědí-li ani jedna dvojice téže strany, připadá dědictví dvojicím druhé strany ve stejném poměru, v jakém se dělí o polovinu dědictví, která jim připadá přímo.
- Nedědí-li pak žádný z dědiců páté třídy, dědí v šesté třídě děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, každý stejným dílem. Nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti.
Čtvrtá rada právní poradny
Dědictví se lze po dohodě se zůstavitelem zřeknout nebo jej v dědickém řízení odmítnout
Dědického práva se lze předem zříci smlouvou se zůstavitelem, přičemž není-li jinak ujednáno, působí zřeknutí i proti potomkům. Ten kdo se zřekne dědického práva, zříká se tím i práva na povinný díl. Pokud se však někdo zřekne jen práva na povinný díl, nezříká se tím práva z dědické posloupnosti. Zřekl-li se někdo dědického práva ve prospěch jiné osoby, má se za to, že zřeknutí platí, jen stane-li se tato osoba dědicem. Smlouva o zřeknutí vyžaduje formu notářského zápisu.
Dědic má rovněž právo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout; smluvní dědic však jen, pokud to není dědickou smlouvou vyloučeno. Odmítá-li dědictví nepominutelný dědic, může dědictví odmítnout s výhradou povinného dílu. Odmítne-li dědic dědictví, hledí se na něho, jako by dědictví nikdy nenabyl. Odmítnutí dědictví vyžaduje výslovné prohlášení vůči soudu, a to do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o jeho právu odmítnout dědictví a o následcích odmítnutí. Má-li dědic jediné bydliště v zahraničí, činí lhůta k odmítnutí dědictví tři měsíce. Jsou-li pro to důležité důvody, soud dědici lhůtu k odmítnutí dědictví přiměřeně prodlouží. Dědic, který dědictví neodmítl, se jej dále může před soudem v řízení o dědictví vzdát ve prospěch druhého dědice.
Byl-li dědic, který se dědictví vzdal, obtížen příkazem, nařízením odkazu nebo jiným opatřením, které podle zůstavitelovy vůle může a má splnit jen osobně, nezbavuje se tím povinnosti splnit takové opatření.
Pátá rada právní poradny
Přijetím dědictví se dědic stává odpovědný i za zůstavitelovy dluhy
Pokud zákon v některých případech nestanoví jinak, přecházejí dluhy zůstavitele v plném rozsahu na dědice. Dědic je krom toho zavázán k úhradě nákladů zůstavitelova pohřbení a opatření zůstavitelova hrobového místa, pokud k pokrytí těchto nákladů nestačí pozůstalost. Dokud soud nepotvrdí dědici nabytí dědictví, mohou věřitelé vymáhat plnění jen vůči tomu, kdo spravuje pozůstalost, a domáhat se uspokojení jen z majetku náležejícího do pozůstalosti.
Dědic má právo vyhradit si soupis pozůstalosti, uplatní-li ho do jednoho měsíce ode dne, kdy ho soud o tomto právu vyrozuměl. Jsou-li pro to důležité důvody, soud lhůtu dědici prodlouží. Neuplatní-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu. Pokud dědic výhradu soupisu uplatní, hradí dluhy zůstavitele pouze do výše ceny nabytého dědictví. To platí i v případě, že soupis pozůstalosti nařídil soud v zájmu osoby pod zvláštní ochranou. Každý z dědiců, který uplatnil výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici, věřitel však může po každém dědici vyhradivšímu si soupis požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu. Postih mezi spoludědici se řídí podle obecných ustanovení o společných dluzích. Dědic, který si vyhradil soupis, nebo ten, kdo pozůstalost spravuje, může před rozhodnutím soudu o potvrzení dědictví navrhnout, aby soud pro vyhledání dluhů zůstavitele věřitele vyzval, aby v přiměřené lhůtě ohlásili a doložili své pohledávky. Dokud nebude skončeno řízení, které se takto zavede, nemá dědic, ani ten, kdo spravuje pozůstalost, povinnost uspokojovat věřitele.
Poslechněte si rady k dědictví v Českém rozhlase
Právník Právní linky Mgr. Petr Kausta z odpovídá na dotazy posluchačů v pravidelném pořadu Poradna na vlnách Českého rozhlasu, stanice Ostrava.
Dědictví - novinky v novém občanském zákoníkuTento prohlizec nepodporuje audio element.
Závěť a náležitosti v dědické smlouvěTento prohlizec nepodporuje audio element.
Dělení majetku zemřelého bez závětiTento prohlizec nepodporuje audio element.
Problematika dědictví podle nového občanského zákoníkuTento prohlizec nepodporuje audio element.
V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 11.5.2016:
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních