K limitaci odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnancem

Bezplatná poradna, rada první

Výši požadované náhrady škody po zaměstnanci určuje zaměstnavatel

Výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel, přičemž způsobil-li škodu vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem nebo jeho zástupce, sám nebo společně s podřízeným zaměstnancem, určí výši náhrady škody ten, kdo statutární orgán nebo jeho zástupce na pracovní místo ustanovil. Výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí.

Bezplatná poradna, rada druhá

Zaměstnavatel je oprávněn se zaměstnancem, k věcem a hodnotám svěřeným zaměstnanci, uzavřít dohodu o odpovědnosti

Zaměstnavatel je oprávněn se zaměstnancem uzavřít dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny - v tomto případě pak zaměstnanec odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách. Při uzavření dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci je zaměstnavatel povinen provést inventarizaci, to platí i při jejím zániku, při výkonu jiné práce, při převedení zaměstnance na jinou práci nebo na jiné pracoviště, při jeho přeložení a při skončení pracovního poměru. Zaměstnanec rovněž odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věcí, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Věc, jejíž cena přesahuje 50 000 Kč, smí být zaměstnanci svěřena jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. Dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci nebo o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku a musí být uzavřena písemně.

Bezplatná poradna, rada třetí

Dohoda o odpovědnosti zaměstnance zaniká skončením pracovního poměru nebo odstoupením od dohody ze strany zaměstnance

Dohoda o odpovědnosti zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, zaměstnanec doručil zaměstnavateli písemné odstoupení od této dohody, není-li v odstoupení uveden den pozdější. Zaměstnanec smí od dohody o odpovědnosti k ochraně svěřených hodnot odstoupit, vykonává-li jinou práci, je-li převáděn na jinou práci nebo na jiné pracoviště, je-li překládán, nebo pokud zaměstnavatel v době do 15 kalendářních dnů od obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Při společné odpovědnosti může zaměstnanec od dohody o odpovědnosti také odstoupit, jestliže je na pracoviště zařazen jiný zaměstnanec nebo ustanoven jiný vedoucí nebo jeho zástupce. V případě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí může zaměstnanec odstoupit, jestliže mu zaměstnavatel nevytvořil podmínky k zajištění ochrany svěřených předmětů proti jejich ztrátě.

Bezplatná poradna, rada čtvrtá

Zaměstnanec se může zprostit své odpovědnosti, jestliže prokáže, že škodu nezavinil

Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že škoda vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Zavinění zaměstnance je povinen prokázat zaměstnavatel, s výjimkou případů, kdy se zaměstnancem uzavřel dohodu o odpovědnosti k ochraně svěřených hodnot nebo jestliže zaměstnanci na základě písemného potvrzení svěřil nástroje, ochranné pracovní prostředky a jiné podobné věci. Po zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možné nahradit jinak. Zaměstnanec však neodpovídá za škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem.

Bezplatná poradna, rada pátá

Výše škody, kterou je zaměstnanec povinen nahradit je ve většině případů limitována

Zaměstnanec, který odpovídá za škodu je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu ušlého zisku. Způsobil-li škodu také zaměstnavatel, hradí zaměstnanec jen poměrnou část škody podle míry svého zavinění. Odpovídá-li za škodu více zaměstnanců, hradí každý z nich poměrnou část škody podle míry svého zavinění. Při určení výše náhrady škody v případě nesplnění oznamovací povinnosti o hrozící škodě se přihlédne zejména k okolnostem, které bránily splnění povinnosti, a k významu škody pro zaměstnavatele. Výše náhrady škody však nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Zaměstnanec, který odpovídá za schodek na svěřených hodnotách nebo za ztrátu svěřených věcí, je povinen nahradit schodek na svěřených hodnotách nebo ztrátu svěřených věcí v plné výši.

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 24.9.2014:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce