Narovnání v trestním řízení je cestou k beztrestnosti
Trestní řád zná v současnosti dva způsoby skončení trestního řízení, jimiž se zastavuje trestní stíhání i za situace, že se obviněný ke spáchanému činu doznal, a to podmíněné zastavení trestního stíhání a narovnání. Oba typy odklonů trestního řízení lze využít pouze v řízení o přečinech. Na rozdíl od podmíněného zastavení trestního stíhání, musí s narovnáním souhlasit poškozený. Obviněný navíc povinně musí vždy složit státu peněžitou částku určenou na pomoc obětem trestné činnosti. I tak má však pro něj narovnání znamená, že skutek, který spáchal, nebude zaznamenán v rejstříku trestu, a navíc mu oproti podmíněnému zastavení trestního řízení není stanovena žádná zkušební doba, po kterou se musí osvědčit.
Bezplatná poradna, rada první
Narovnání lze schválit až po splnění taxativně stanovených podmínek, i tehdy však nemá obviněný na schválení narovnání právní nárok
V řízení o přečinu může se souhlasem obviněného a poškozeného soud a v přípravném řízení státní zástupce rozhodnout o schválení narovnání a zastavit trestní stíhání, jestliže obviněný:
- prohlásí, že spáchal skutek, pro který je stíhán, a nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě
- uhradí poškozenému škodu způsobenou přečinem nebo učiní potřebné úkony k její úhradě, případně jinak odčiní újmu vzniklou trestným činem
- vydá bezdůvodné obohacení získané přečinem nebo učiní jiná vhodná opatření k jeho vydání, a
- složí na účet soudu nebo v přípravném řízení na účet státního zastupitelství peněžitou částku určenou státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti, která není zřejmě nepřiměřená závažnosti přečinu
- a považuje-li se takový způsob vyřízení věci za dostačující vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného činu, k míře, jakou byl přečinem dotčen veřejný zájem, k osobě obviněného a jeho osobním a majetkovým poměrům
Bezplatná poradna, rada druhá
Obviněný i poškozený musí být poučeni o tom, co narovnání obnáší
Obviněný je v trestním řízení vyslechnut k tomu, zda rozumí obsahu obvinění a zda si je vědom důsledků schválení narovnání. Součástí výslechu obviněného musí být i prohlášení, že spáchal skutek, pro který je stíhán. Před výslechem je třeba obviněného i poškozeného poučit o jejich právech a o podstatě institutu narovnání. Je-li poškozenou právnická osoba, lze místo výslechu statutárního zástupce nebo jiné osoby oprávněné jednat jejím jménem opatřit její písemné prohlášení k výše uvedeným okolnostem. Práva poškozeného nepřísluší tomu, na koho pouze přešel nárok na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení.
Bezplatná poradna, rada třetí
Obviněný musí v rámci schválení narovnání nahradit škodu nebo vydat bezdůvodné obohacení nebo učinit jiná opatření náhrady škody vůči všem poškozeným
Aby soud či státní zástupce v přípravném řízení mohl rozhodnout o schválení narovnání, musí obviněný nahradit škodu všem, kteří byli v důsledku jeho trestného činu nějakým způsobem poškozeni nebo učinit jiná vhodná opatření směřující k náhradě škody (např. nahlášení události na pojišťovnu, uvedení poškozené věci do původního stavu, dohoda s poškozeným, na jejímž základě bude škodu hradit ve splátkách,...). To znamená, že poškozeným však nemusí být pouze osoba, vůči níž trestný čin směřoval, ale i například pojišťovna, která poškozenému hradila náklady léčení, vlastník vozidla, které bylo poškozeno trestným činem, vlastník poškozené účelové komunikace, atd. To se samozřejmě týká i vydání bezdůvodného obohacení.
Bezplatná poradna, rada čtvrtá
Rozhodnutí o schválení narovnání musí obsahovat některé nezbytné náležitosti
Rozhodnutí o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání musí obsahovat popis skutku, jehož se narovnání týká, jeho právní posouzení, obsah narovnání zahrnující výši uhrazené škody nebo škody, k jejíž úhradě byly provedeny potřebné úkony, rozsah bezdůvodného obohacení, který byl vydán nebo k jehož vydání byly provedeny potřebné úkony případně způsob jiného odčinění újmy vzniklé přečinem, peněžitou částku určenou státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti, a výrok o zastavení trestního stíhání pro skutek, ve kterém je spatřován přečin, jehož se narovnání týká.
Bezplatná poradna, rada pátá
Proti rozhodnutí o schválení narovnání může podat poškozený i obviněný stížnost
Proti rozhodnutí o schválení narovnání může obviněný a poškozený podat stížnost, jež má odkladný účinek. Rozhodne-li o schválení narovnání soud, má toto právo rovněž státní zástupce. Před rozhodnutím o schválení narovnání soud a v přípravném řízení státní zástupce vyslechne obviněného a poškozeného, zejména k způsobu a okolnostem uzavření dohody o narovnání, zda dohoda o narovnání mezi nimi byla učiněna dobrovolně a zda souhlasí se schválením narovnání. Nebylo-li narovnání soudem nebo v přípravném řízení státním zástupcem schváleno poté, co obviněný učinil prohlášení, že spáchal skutek, pro který je stíhán, nelze k tomuto prohlášení v dalším řízení přihlížet jako k důkazu.
V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 26.1.2016:
Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád