Práva obětí trestných činů v trestním řízení významně posílila

Práva obětí trestných činů v trestním řízení významně posílila

Dne 1. 8. 2013 nabyl účinnosti nový zákon o obětech trestných činů, což se promítlo i v řadě dalších souvisejících právních předpisů, a to zejména v trestním řádu, který přiznává poškozeným v trestním řízení s ohledem na tento zákon některá nová dílčí práva. Podle zákona o obětech trestných činů se obětí rozumí fyzická osoba, které bylo nebo mělo být trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková nebo nemajetková újma nebo na jejíž úkor se pachatel trestným činem obohatil. Byla-li trestným činem způsobena smrt oběti, považuje se za oběť, utrpěl-li v důsledku smrti oběti újmu, též její příbuzný v pokolení přímém, sourozenec, osvojenec, osvojitel, manžel nebo registrovaný partner nebo druh, je-li osobou blízkou. Je-li těchto osob více, považuje se za oběť každá z nich. Každou osobu, která se cítí být obětí spáchaného trestného činu, je třeba považovat za oběť, nevyjde-li najevo opak nebo nejde-li zcela zjevně o zneužití postavení oběti. Na postavení oběti nemá vliv, pokud nebyl pachatel zjištěn nebo odsouzen. Oběť je tedy širší pojem, než je poškozený v trestním řízení. Čím tento nový zákon zlepšil postavení oběti trestných činů, se podíváme v tomto článku.


Poradna zdarma, rada první

Policie je povinna poučit oběť o veškerých informacích vztahujících se k trestnímu řízení

Jakmile se Policie České republiky nebo policejní orgán dostane do prvního kontaktu s obětí trestného činu, informuje ji i bez žádosti o tom:

  • u kterého konkrétního orgánu může podat oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a předá oběti kontakt na tento orgán
  • na které subjekty zapsané v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů se může obrátit s žádostí o odbornou pomoc a za jakých podmínek má právo na poskytnutí bezplatné odborné pomoci, a předá oběti kontakty na tyto subjekty
  • za jakých podmínek má právo na přijetí opatření k zajištění jejího bezpečí
  • u kterého konkrétního orgánu získá další informace o věci, ve které se stala obětí trestného činu
  • jaké etapy řízení následují po trestním oznámení a jaká je úloha oběti v těchto etapách
  • u kterého konkrétního orgánu a jakým způsobem může požádat o informacích vztahujících se k pohybu odsouzeného a předá oběti kontakt na tento orgán
  • za jakých podmínek a v jakém rozsahu má právo na peněžitou pomoc, včetně poučení o lhůtě pro podání žádosti
  • u kterého orgánu a jakým způsobem se může domáhat nápravy, jestliže jsou její práva porušena orgánem veřejné moci nebo jí není umožněno jejich plné uplatnění,
  • o jaká opatření k ochraně jejích zájmů může požádat, má-li oběť bydliště v jiném členském státě Evropské unie


Poradna zdarma, rada druhá

Oběť má nově právo se účastnit úkonů v trestním řízení se svým důvěrníkem a právo učinit prohlášení, jaký dopad měl spáchaný trestný čin na její dosavadní život

Oběť má právo, aby ji k úkonům trestního řízení a k podání vysvětlení doprovázel důvěrník. Důvěrníkem může být fyzická osoba způsobilá k právním úkonům, kterou si oběť zvolí. Důvěrník poskytuje oběti potřebnou, zejména psychickou, pomoc. Důvěrník může být zároveň zmocněncem oběti. Důvěrníkem nemůže být osoba, která má v trestním řízení postavení obviněného, obhájce, svědka, znalce nebo tlumočníka. Důvěrník nemůže zasahovat do průběhu úkonu. Vyloučit důvěrníka z účasti na úkonu lze pouze výjimečně, jestliže by účast důvěrníka narušovala průběh úkonu nebo ohrozila dosažení účelu úkonu. V případě, že byl důvěrník vyloučen, je nutné umožnit oběti, aby si zvolila jiného důvěrníka, ledaže uvedený úkon nelze odložit nebo by jeho odložení bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi nebo náklady. Oběť má právo v kterémkoliv stadiu trestního řízení učinit prohlášení o tom, jaký dopad měl spáchaný trestný čin na její dosavadní život, přičemž toto prohlášení může učinit i písemně.


Poradna zdarma, rada třetí

Oběti trestného činu přísluší právo podat žádost, aby nebyla povinna se setkávat s pachatelem

Oběť má právo požádat v kterémkoliv stadiu trestního řízení, popřípadě i před jeho zahájením, aby byla při úkonech, kterých se účastní, učiněna potřebná opatření k zabránění kontaktu oběti s osobou, kterou označila za pachatele, která je podezřelá ze spáchání trestného činu, nebo proti níž se vede trestní řízení. Této žádosti jsou příslušné orgány povinny vyhovět, pokud se jedná o zvlášť zranitelnou oběť a nevylučuje to povaha prováděného úkonu. Nelze-li této žádosti vyhovět, protože to vylučuje povaha prováděného úkonu, jsou příslušné orgány povinny učinit vhodná opatření, aby se oběť nedostala do kontaktu s osobou, kterou označila za pachatele, která je podezřelá ze spáchání trestného činu, nebo proti níž se trestní řízení vede, před započetím a po skončení úkonu.


Právní rada čtvrtá

Okruh obětí, které mohou zažádat o peněžitou pomoc státu, byl rozšířen a současně byly zvýšeny peněžní částky, které mohou oběti od státu obdržet

Peněžitou pomoc lze přiznat obětem, kterým bylo ublíženo na zdraví nebo osobám pozůstalým po oběti, pokud nemajetková újma, škoda na zdraví nebo škoda vzniklá v důsledku smrti způsobené trestným činem nebyla plně nahrazena.

Právo na peněžitou pomoc má:

  • oběť, které bylo v důsledku trestného činu ublíženo na zdraví v paušální částce 10 000 Kč nebo ve výši, která představuje obětí prokázanou ztrátu na výdělku a prokázané náklady spojené s léčením, snížené o součet všech částek, které oběť z titulu náhrady škody již obdržela; peněžitá pomoc nesmí přesáhnout ve svém součtu částku 200 000 Kč,
  • oběť, které byla v důsledku trestného činu způsobena těžká újma na zdraví v paušální částce 50 000 Kč nebo ve výši, která představuje obětí prokázanou ztrátu na výdělku a prokázané náklady spojené s léčením, snížené o součet všech částek, které oběť z titulu náhrady škody již obdržela; peněžitá pomoc nesmí přesáhnout ve svém součtu částku 200 000 Kč
  • osoba pozůstalá po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela, byla-li rodičem, manželem, registrovaným partnerem, dítětem nebo sourozencem zemřelého a současně v době jeho smrti s ním žila v domácnosti, nebo osoba, které zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu v paušální částce 200 000 Kč nebo jde-li o sourozence zemřelého v paušální částce 175 000 Kč; peněžitá pomoc poskytovaná více obětem nesmí ve svém součtu přesáhnout částku 600 000 Kč; pokud by peněžitá pomoc ve svém součtu přesáhla tuto částku, částka poskytovaná každé oběti se přiměřeně zkrátí,
  • oběť trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a dítě, které je obětí trestného činu týrání svěřené osoby, kterým vznikla nemajetková újma na úhradu nákladů spojených s poskytnutím odborné psychoterapie a fyzioterapie či jiné odborné služby zaměřené na nápravu vzniklé nemajetkové újmy, a to až do celkové výše 50 000 Kč, pokud jí nebyla peněžitá pomoc poskytnuta pro ublížení na zdraví

Žádost o poskytnutí peněžité pomoci lze podat u ministerstva nejpozději do 2 let ode dne, kdy se oběť dozvěděla o újmě způsobené trestným činem, nejpozději však do 5 let od spáchání trestného činu, jinak právo zaniká


Poradna zdarma, rada pátá

Obviněnému z trestného činu lze uložit řadu předběžných opatření, které mají za úkol chránit oběť

Předběžné opatření smí být obviněnému uloženo tehdy, jestliže z jednání obviněného nebo z dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil, a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán a má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný, a s ohledem na osobu obviněného a na povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu předběžného opatření dosáhnout jiným opatřením, přičemž uložení předběžného opatření si vyžaduje ochrana oprávněných zájmů poškozeného, který je fyzickou osobou, zejména jeho života, zdraví, svobody nebo lidské důstojnosti, nebo zájmů osob mu blízkých, nebo ochrana zájmů společnosti.

Předběžným opatřením může být obviněnému uložen:

  • zákaz styku s poškozeným, osobami jemu blízkými nebo s jinými osobami, zejména svědky
  • zákaz vstoupit do společného obydlí obývaného s poškozeným a jeho bezprostředního okolí a zdržovat se v takovém obydlí
  • zákaz návštěv nevhodného prostředí, sportovních, kulturních a jiných společenských akcí a styku s určitými osobami
  • zákaz zdržovat se na konkrétně vymezeném místě
  • zákaz vycestování do zahraničí
  • zákaz držet a přechovávat věci, které mohou sloužit k páchání trestné činnosti
  • zákaz užívat, držet nebo přechovávat alkoholické nápoje nebo jiné návykové látky
  • zákaz hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek nebo
  • zákaz výkonu konkrétně vymezené činnosti, jejíž povaha umožňuje opakování nebo pokračování v trestné činnosti


V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů účinných ke dni 12. prosince 2017:
Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů