Jaké tresty lze uložit v trestním řízení

První rada právní poradny

Z objektivního hlediska je nejpřísnějším trestem trest odnětí svobody

Trest odnětí svobody je významným zásahem do lidských práv, neboť odsouzená osoba je dočasně zbavena své svobody, tento trest se proto ukládá pachatelům takových trestných činů, u nichž nepřichází v úvahu jiný možný způsob nápravy. Nepodmíněný trest odnětí svobody se ukládá nejvýše na dvacet let. Tuto sazbu lze však mimořádně zvýšit pachateli, který znovu spáchal zvlášť závažný zločin, ač již byl pro takový nebo jiný zvlášť závažný zločin potrestán. Za trestné činy, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody nepřevyšuje pět let, lze uložit nepodmíněný trest odnětí svobody jen za podmínky, že by vzhledem k osobě pachatele uložení jiného trestu zjevně nevedlo k tomu, aby pachatel vedl řádný život. Mimoto lze pachateli uložit také výjimečný trest, jímž se rozumí jednak trest odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let, jednak trest odnětí svobody na doživotí. Výjimečný trest může být uložen jen za zvlášť závažný zločin, u něhož to trestní zákon dovoluje. Trest odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let může soud uložit pouze tehdy, jestliže závažnost zvlášť závažného zločinu je velmi vysoká nebo možnost nápravy pachatele je obzvláště ztížena.

Soud však může výkon trestu odnětí svobody nepřevyšujícího tři léta podmíněně odložit, jestliže vzhledem k osobě a poměrům pachatele, zejména s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a prostředí, ve kterém žije a pracuje, a k okolnostem případu má důvodně za to, že k působení na pachatele, aby vedl řádný život, není třeba jeho výkonu. Při podmíněném odsouzení stanoví soud zkušební dobu na jeden rok až pět let. Podmíněně odsouzenému může soud uložit přiměřená omezení a přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život; zpravidla mu také uloží, aby podle svých sil nahradil škodu nebo odčinil nemajetkovou újmu, kterou trestným činem způsobil, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činem. Je-li třeba zvýšeně sledovat a kontrolovat chování pachatele a poskytnout mu potřebnou péči a pomoc ve zkušební době, může soud podmíněně odložit výkon trestu odnětí svobody nepřevyšujícího tři léta za současného vyslovení dohledu nad pachatelem.

Druhá rada právní poradny

Vzhledem k přeplněným českým věznicím se nyní soudy přiklání k trestu domácího vězení

Soud může uložit trest domácího vězení až na dva roky, odsuzuje-li pachatele přečinu, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele, lze mít důvodně za to, že postačí uložení tohoto trestu, a to popřípadě i vedle jiného trestu, a pachatel dá písemný slib, že se ve stanovené době bude zdržovat v obydlí na určené adrese a při výkonu kontroly poskytne veškerou potřebnou součinnost. Trest domácího vězení spočívá v povinnosti odsouzeného zdržovat se po dobu výkonu tohoto trestu v určeném obydlí nebo jeho části v soudem stanoveném časovém období, nebrání-li mu v tom důležité důvody, zejména výkon zaměstnání nebo povolání nebo poskytnutí zdravotních služeb. Soud stanoví časové období, ve kterém je odsouzený povinen se zdržovat v určeném obydlí nebo jeho části, v pracovních dnech, ve dnech pracovního klidu a pracovního volna s přihlédnutím zejména k jeho pracovní době a k času potřebnému k cestě do zaměstnání, k péči o nezletilé děti a k vyřizování nutných osobních a rodinných záležitostí, aby při zajištění všech nezbytných potřeb odsouzeného a jeho rodiny ho přiměřeně postihl na svobodě. Soud může odsouzenému povolit navštěvování pravidelných bohoslužeb nebo náboženských shromáždění i ve dnech pracovního klidu a pracovního volna.

Třetí rada právní poradny

V případě méně závažnějších trestných činů se pachatelům často ukládá trest obecně prospěšných prací

Soud může uložit trest obecně prospěšných prací, odsuzuje-li pachatele za přečin. Jako samostatný trest může být trest obecně prospěšných prací uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba. Trest obecně prospěšných prací spočívá v povinnosti odsouzeného provést ve stanoveném rozsahu práce k obecně prospěšným účelům spočívající v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných činnostech ve prospěch obcí, nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které se zabývají vzděláním a vědou, kulturou, školstvím, ochranou zdraví, požární ochranou, ochranou životního prostředí, podporou a ochranou mládeže, ochranou zvířat, humanitární, sociální, charitativní, náboženskou, tělovýchovnou a sportovní činností. Práce nesmí sloužit výdělečným účelům odsouzeného. Trest obecně prospěšných prací může soud uložit ve výměře od 50 do 300 hodin.

Čtvrtá rada právní poradny

U majetkových trestných činů bývají pachatelé mimo dalších sankcí potrestáni také peněžitým trestem

Peněžitý trest může soud uložit, jestliže pachatel pro sebe nebo pro jiného úmyslným trestným činem získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Soud může uložit peněžitý trest také v případě, jestliže trestní zákoník uložení tohoto trestu za spáchaný trestný čin dovoluje, nebo ho ukládá za přečin a vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele nepodmíněný trest odnětí svobody současně neukládá. Peněžitý trest se ukládá v denních sazbách a činí nejméně 20 a nejvíce 730 celých denních sazeb, přičemž denní sazba činí nejméně 100 Kč a nejvíce 50 000 Kč. Počet denních sazeb soud určí s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu. Výši jedné denní sazby peněžitého trestu stanoví soud se zřetelem k osobním a majetkovým poměrům pachatele. Přitom vychází zpravidla z čistého příjmu, který pachatel má nebo by mohl mít průměrně za jeden den. Nelze-li od pachatele vzhledem k jeho majetkovým poměrům očekávat, že peněžitý trest ihned zaplatí, může soud stanovit, že peněžitý trest zaplatí v přiměřených měsíčních splátkách.

Soud uloží pachateli trest propadnutí věci, kterou pachatel získal trestným činem nebo jako odměnu za něj. Dále může uložit pachateli trest propadnutí věci, které bylo užito k spáchání trestného činu nebo která byla k spáchání trestného činu určena, nebo kterou pachatel nabyl, byť jen z části, za věc, kterou získal trestným činem nebo jako odměnu za něj, pokud hodnota této věci není ve vztahu k hodnotě nabyté věci zanedbatelná. Trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty může soud uložit, jen jde-li o věc náležející pachateli, a postihuje i plody a užitky takové věci, které náležejí pachateli.

Vzhledem k okolnostem spáchaného trestného činu a poměrům pachatele může soud uložit trest propadnutí celého majetku pachatele, odsuzuje-li ho k výjimečnému trestu anebo odsuzuje-li jej za zvlášť závažný zločin, jímž pachatel pro sebe nebo pro jiného získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Jinak může soud uložit trest propadnutí majetku pouze v případě, že trestní zákon uložení tohoto trestu za spáchaný zločin dovoluje. Propadnutí majetku postihuje celý majetek odsouzeného nebo pouze část, kterou určí soud. Propadnutí se však nevztahuje na prostředky nebo věci, jichž je nezbytně třeba k uspokojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený povinen pečovat. Výrokem o propadnutí majetku zaniká společné jmění manželů. Propadlý majetek pak připadá státu.

Pátá rada právní poradny

Pachatele dopravních trestných činů trestá nejčastěji soud vedle dalších trestů také zákazem činnosti

Soud může uložit trest zákazu činnosti na jeden rok až deset let, dopustil-li se pachatel trestného činu v souvislosti s touto činností. Trest zákazu činnosti spočívá v tom, že se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje výkon určitého zaměstnání, povolání nebo funkce nebo takové činnosti, ke které je třeba zvláštního povolení, nebo jejíž výkon upravuje jiný právní předpis. V praxi se kromě zákazu řízení může jednat zejména např. o zákaz výkonu povolání lékaře při jeho pochybení, zákaz pracovat v oboru účetnictví při zpronevěře, apod.

Právní rada na závěr

Výše jsme si uvedli pět základních trestů za trestné činy, seřazených podle jejich závažnosti, mimo ně, lze podle povahy spáchaného činu uložit pachateli také trest zákazu pobytu, trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, ztrátu čestných titulů nebo vyznamenání, ztrátu vojenské hodnosti a vyhoštění. V případě mladistvých pachatelů jsou tresty vždy kráceny na polovinu.

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 28.5.2018:
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník