Za korupci hrozí vysoké tresty příjemci i poskytovateli úplatku
Definici korupce nenalezneme v žádném českém právním předpise. Podle Občanskoprávní úmluvy proti korupci, ratifikovanou Českou republikou v roce 2003 se korupcí rozumí „přímé či nepřímé vyžádání, nabídnutí, předání nebo přijetí úplatku či jakékoliv jiné nepřípustné výhody nebo vyhlídky na ně, které narušují řádné plnění jakékoliv povinnosti nebo jednání vyžadovaného od příjemce úplatku, nepřípustné výhody nebo vyhlídky na ně“. Přijetí či nabízení úplatku je trestným činem, a to bez ohledu na to, zda je úplatkem láhev několika dobrých vín nebo finanční částka.
Poradna zdarma, rada první
V čem spočívá úplatné jednání, definuje trestní zákoník
Úplatkem se rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok. Podplácení je trestné, jestliže k němu dochází v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu nebo v souvislosti s podnikáním. Za obstarávání věcí obecného zájmu se považuje rovněž zachovávání povinnosti uložené právním předpisem nebo smluvně převzaté, jejímž účelem je zajistit, aby v obchodních vztazích nedocházelo k poškozování nebo bezdůvodnému zvýhodňování účastníků těchto vztahů nebo osob, které jejich jménem jednají. Jestliže úplatek přijímá nebo žádá úřední osoba, jedná se o závažnější trestní jednání. Pro tyto účely je za úřední osobu považován například soudce, státní zástupce, prezident České republiky, poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky, člen vlády České republiky nebo jiná osoba zastávající funkci v jiném orgánu veřejné moci, člen zastupitelstva nebo odpovědný úředník územní samosprávy, orgánu státní správy nebo jiného orgánu veřejné moci, příslušník ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru nebo strážník obecní policie, soudní exekutor při výkonu exekuční činnosti, apod.
Poradna zdarma, rada druhá
Příjemce úplatku se vystavuje riziku poměrně vysokého trestu
Trestní zákoník stanoví, že v případě, že si někdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek, nebo kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek, bude potrestán odnětím svobody až na čtyři léta nebo zákazem činnosti. Kdo za výše uvedených okolností uvedených úplatek žádá, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let. Vyšší tresty hrozí těm, kteří svým jednáním mají v úmyslu opatřit sobě nebo jinému značný prospěch nebo prospěch velkého rozsahu, nebo jak již bylo výše řečeno, dopustí-li se tohoto činu úřední osoba.
Poradna zdarma, rada třetí
Již pouhý příslib úplatku naplňuje skutkovou podstatu trestného činu podplácení
Jestliže někdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek, nebo kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem. V případě, že pachatel podplácí úřední osobu nebo má v úmyslu opatřit sobě nebo jinému značný prospěch nebo způsobit jinému značnou škodu anebo jiný zvlášť závažný následek, je trest přísnější.
Poradna zdarma, rada čtvrtá
Podplácet lze i nepřímou formou
Trestní zákoník definuje nepřímé úplatkářství jako žádost nebo přijetí úplatku za to, že bude jednající osoba svým vlivem nebo prostřednictvím jiného působit na výkon pravomoci úřední osoby, nebo za to, že tak již učinil. Potrestán bude i ten, kdo ze stejného důvodu jinému poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek. V praxi si lze nepřímé úplatkařství představit například, pokud určitá osoba slíbí jiné, že za jisté finanční protiplnění ji pomůže zařídit určitou záležitost u některého z orgánů veřejné moci.
Poradna zdarma, rada pátá
Neoznámení trestného činu podplácení je rovněž trestné
Jestliže se hodnověrným způsobem dozvíte, že jiný spáchal trestný čin přijetí úplatku nebo podplacení a tento trestný čin neoznámíte bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, můžete být potrestání odnětím svobody až na tři léta. Oznamovací povinnost však nemáte v případě, že jste oznámení nemohli učinit, aniž byste sebe nebo osobu blízkou uvedli v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání. Oznamovací povinnost nemá rovněž advokát nebo jeho zaměstnanec, který se dozví o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem advokacie nebo právní praxe či duchovní registrované církve a náboženské společnosti s oprávněním k výkonu zvláštních práv, dozví-li se o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo v souvislosti s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství. Proto pokud se Vás pokusí někdo uplácet, nebo jste se dozvěděli, že tohoto jednání se dopustil někdo jiný, neváhejte to oznámit na nejbližší policejní oddělení či případně státní zastupitelství.
V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 31.05.2016:
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník