Domácí násilí
Domácí násilí bylo po dlouhá léta veřejným tabu, kdy společnost vůči násilným vztahům v rodinách zavírala oči a předstírala, že je nevidí, přičemž i samotný stát se od těchto případů zcela distancoval a odmítal se do nich jakýmkoliv způsobem vměšovat, s tím, že se jedná o výlučnost záležitost rodiny. V několika posledních letech bylo v České republice citlivé téma domácího násilí podstatně prolomeno a v této souvislosti tak dochází k pozitivním změnám nejen na poli legislativy, ale i v celkovém přístupu společnosti. Oběti domácího násilí již proto nemusí se svými strastmi zůstávat za zavřenými dveřmi domácnosti, ale naopak mohou pomocí různých prostředků proti násilníkovi aktivně vystupovat, byť je to vždy nesmírně složité a někdy tento boj končí bohužel až smrtí poškozeného.
Týranými osobami mohou být nejen děti a žena, ale i muži či senioři, jež týrají jejich vlastní děti. Domácí násilí může mít mnoho podob, zahrnuje tak nejen násilí fyzické, ale rovněž psychické a často kombinaci obou, v každém případě je však pro domácí násilí charakteristická dlouhodobost, opakovanost a neměnnost role oběti a pachatele. V následujících pěti radách se dozvíme, jak se mohou nejen poškozené osoby bránit proti násilníkovi z hlediska práva.
Rady v tomto článku jsou v souladu s novým občanským zákoníkem.
První rada právní poradny
Týrání osoby ve společné domácnosti je trestným činem!
Od 1. července 2004 byl do stávajícího trestního zákona (pozn.: od roku 2009 trestní zákoník) včleněn trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí. Pachatelům domácího násilí hrozí trest odnětí svobody na šest měsíců až čtyři léta, a dva roky až osm let, jestliže čin spáchají zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem anebo způsobí poškozenému těžkou újmu na zdraví, nebo spáchají-li takový čin nejméně na dvou osobách, nebo páchají takový čin po delší dobu. Odnětím svobody na pět až dvanáct let je pachatel potrestán, způsobí-li týráním těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob, nebo smrt. Důležité je také poznamenat, že na rozdíl od jiných trestných činů jako je například ublížení na zdraví nebo omezování osobní svobody se nevyžaduje k trestnímu stíhání pro podezření z trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí souhlas poškozeného, a to i přesto, pokud by byl ve vztahu k pachateli blízkou osobou, vůči níž by měl jako svědek právo odepřít výpověď.
Druhá rada právní poradny
Nechte násilníka vykázat ze společného domu policejním orgánem
Další novelou, která byla přijata v roce 2006, je institut vykázání upravený v zákoně o Policii České republiky. Díky tomuto ustanovení je policista oprávněn vykázat ze společného obydlí, jakož i z bezprostředního okolí společného obydlí osobu, u níž lze důvodně předpokládat, že se na základě zjištěných skutečností, zejména s ohledem na předcházející útoky, dopustí nebezpečného útoku proti životu, zdraví, svobodě nebo zvlášť závažného útoku proti lidské důstojnosti jiné osoby. Policista je oprávněn tuto osobu vykázat i v její nepřítomnosti. Vykázání trvá po dobu 10 dnů ode dne jeho provedení, přičemž tuto dobu nelze zkrátit ani se souhlasem ohrožené osoby. Vykázání oznámí policista ústně vykázané i ohrožené osobě a vyhotoví potvrzení o vykázání, jehož součástí je i vymezení prostoru, na který se vykázání vztahuje. Nesouhlasí-li vykázaná osoba s vykázáním, může proti němu na místě podat námitky, které policista uvede v potvrzení o vykázání.
Vykázaná osoba je pak povinna opustit neprodleně prostor vymezený policistou v potvrzení o vykázání, zdržet se vstupu do těchto prostor, zdržet se styku nebo navazování kontaktu s ohroženou osobou, a vydat policistovi na jeho výzvu všechny klíče od společného obydlí, které drží. Vykázaná osoba má právo vzít si ze společného obydlí věci sloužící její osobní potřebě, osobní cennosti a osobní doklady a věci nezbytné pro její podnikání nebo pro výkon povolání, toto právo může uplatnit jedenkrát a pouze v přítomnosti policisty, policista o výkonu tohoto práva ohroženou osobu předem informuje.
Třetí rada právní poradny
Pachatele domácího násilí lze vykázat i prostřednictvím předběžného opatření
Na základě zákona o zvláštních řízeních soudních je možné podat návrh na vydání předběžného opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí. Návrh musí obsahovat vylíčení skutečností, které osvědčují, že je na navrhovateli pácháno domácí násilí. O návrhu rozhodne soud do 48 hodin bez jednání, přičemž rozhodnutí je vykonatelné vydáním. Předběžné opatření trvá 1 měsíc od jeho vykonatelnosti a předcházelo-li rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření vykázání podle zákona o policii, a neuplynula-li před nabytím vykonatelnosti předběžného opatření lhůta tohoto vykázání, prodlužuje se doba trvání předběžného opatření o tu dobu, jež do vykonatelnosti předběžného opatření neuplynula.
Kromě toho občanský zákoník umožňuje, aby soud na návrh dotčeného manžela omezil nebo vyloučil na určenou dobu právo druhého manžela bydlet v domě nebo bytě, v němž se nachází rodinná domácnost manželů a to pokud stane-li se další společné bydlení manželů pro jednoho z nich nesnesitelné z důvodu tělesného nebo duševního násilí vůči manželovi nebo jinému, kdo v rodinné domácnosti manželů žije. Stejně se může postupovat, pokud se jedná o manžely rozvedené, jakož i v případě, kdy manželé nebo rozvedení manželé bydlí společně jinde než v rodinné domácnosti. Právo domáhat se ochrany proti domácímu násilí má také každá jiná osoba, která žije spolu s manžely nebo rozvedenými manžely v rodinné domácnosti. Omezení, popřípadě vyloučení práva manžela v domě nebo bytě bydlet, určí soud nejdéle na dobu šesti měsíců. Soud na návrh rozhodne znovu, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody.
Čtvrtá rada právní poradny
Pokud pachatel domácího násilí nařízené vykázání porušuje, dopouští se trestného činu maření výkonu rozhodnutí
Jestliže byl násilník vykázán Policií nebo jeho vykázání bylo nařízeno rozhodnutím soudu, a přesto podmínky tohoto vykázání nedodržuje, například tím, že vstupuje do obydlí, z něhož byl vykázán, dopouští se trestného činu maření výkonu soudního rozhodnutí a hrozí mu trest odnětí svobody až na tři léta. Je tedy účelné v případě jakéhokoliv porušování vykázání ihned přivolat Policii.
Pátá rada právní poradny
Obraťte se na krizová a intervenční centra, která Vám poskytnou bezplatnou psychologickou i právní podporu
V současné době fungují po celé České republice desítky krizových a intervenčních center, na něž se mohou týrané osoby obrátit. Tyto organizace poskytují veškerou pomoc a poradenství bezplatně a anonymně, oběti domácího násilí se tak nemusí obávat, že by jejich příběhy byly medializovány nebo, že by na poskytované služby neměly dostatečné finanční prostředky. Kromě psychické podpory nabízejí intervenční centra rovněž právní poradenství, kdy poškození získají ucelené informace, jaké právní kroky mohou ve svém případě podniknout. Na konzultace mohou obvykle oběti domácího násilí doprovázet některé z jejich blízkých osob, které se sezení mohou rovněž zúčastnit a týraným osobám tak pomoci v překonání prvotních zábran, které jim brání se svěřit se svými potížemi. Mezi organizace zabývající se domácím násilím patří například Bílý kruh bezpečí či organizace Rosa.
V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 6.4.2016:
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník
Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky
Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních