Jak podat trestní oznámení

Bezplatná poradna, rada první

Trestní oznámení lze podat buď ústně do protokolu, nebo písemně

Trestní oznámení můžete buď sepsat a zaslat, na kterékoli policejní oddělení nebo státní zastupitelství, popřípadě ho na těchto místech ústně nadiktovat do protokolu. V každém případě by trestní oznámení mělo obsahovat, kdo jej podává, podrobné vylíčení skutku, kterého se trestní oznámení týká, označení místa a času spáchání trestného činu, označení podezřelého, který se mohl dopustit trestného činu, pokud je oznamovateli znám a případné označení svědků a dalších důkazů. Důležité je také pamatovat na to, že policejní orgán nemá povinnost Vás vyrozumět o tom, jaké kroky v souvislosti s Vaším oznámením podniknul, pakliže ho o to sami výslovně nepožádáte. V takovém případě je Vás povinen vyrozumět do třiceti dnů od podání trestního oznámení.

Právní poradna online

Získejte odborné právní poradenství za cenu, kterou si můžete dovolit. Dotaz položíte online, odpověď advokátní kanceláře Vám přijde emailem.

Volbou krátkého dotazu, složitějšího dotazu nebo rozsáhlého dotazu s přílohami zvolíte rozsah i cenu odborné odpovědi.

Více o právní poradně online ⇢

Bezplatná poradna, rada druhá

Podat trestní oznámení může kdokoliv, nejenom poškozené osoby

Trestní oznámení nemusí podat pouze poškozený nebo oběť trestného činu, ale kdokoli, kdo se hodnověrným způsobem dozví o spáchání trestného činu. V případě závažnějších trestných činů má ten, kdo se o něm dozvěděl, dokonce povinnost tak učinit, jinak se sám vystavuje riziku trestního stíhání pro neoznámení trestného činu, popřípadě jeho nepřekažení. Které trestné činy je nutné oznámit nebo učinit opatření k jejich překažení, nalezneme v § 367 - § 368 trestního zákoníku. Jedná se například o trestný čin vraždy, těžkého ublížení na zdraví nebo týrání svěření osoby. Oznamovací povinnosti jsou zproštěni pouze advokáti nebo jejich zaměstnanci, kteří se o spáchání trestného činu dozví v souvislosti s výkonem advokacie nebo právní praxe, církevní a náboženské společnosti, které se o trestném činu dozví v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo osoby, které oznámení nemohli učinit, aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedli v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání. Tyto osoby jsou zproštěni i povinnosti vyjmenované trestné činy překazit.

Telefonická právní poradna

Vyřešte naléhavý právní problém ihned. Okamžitě vám poradíme, jak ve vaší životní situaci postupovat. Zavolejte zkušeným advokátům na právní linku.

Více o telefonické právní poradně ⇢

Bezplatná poradna, rada třetí

Pozor, aby trestný čin nebyl již promlčen

Možnost zahájit trestní stíhání proti pachateli trestného činu nelze po neomezenou dobu, neboť plynutím časů dochází ke snižování nebezpečnosti spáchaného trestného činu pro společnost, ale slábne i síla dostupných důkazních prostředků. Proto může k zániku odpovědnosti v důsledku promlčení.

Promlčecí doba, činí:

• dvacet let, jde-li o trestný čin, za který trestní zákon dovoluje uložení výjimečného trestu, a trestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu podle jiného právního předpisu,
• patnáct let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně deset let
• deset let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně pět let
• pět let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně tři léta
• tři roky u ostatních trestných činů

Promlčením nezaniká pouze trestní odpovědnost u taxativně vyjmenovaných trestných činů v trestním zákoníku, jako je například trestný čin založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia, trestné činy rozvracení republiky, teroristického útoku a teroru pokud byly spáchány za takových okolností, že zakládají válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva, atd.

Bezplatná poradna, rada čtvrtá

V některých případech je trestní stíhání nepřípustné

Trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno, pokud to nařídí prezident republiky pro udělení milosti nebo amnestie, je-li trestní stíhání promlčeno, jde-li o osobu, která je vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, nebo o osobu, k jejímuž stíhání je podle zákona třeba souhlasu, jestliže takový souhlas nebyl oprávněným orgánem dán, jde-li o osobu, která pro nedostatek věku není trestně odpovědná, proti tomu, kdo zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého, proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozsudkem soudu nebo bylo rozhodnutím soudu nebo jiného oprávněného orgánu pravomocně zastaveno, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno, proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozhodnutím o schválení narovnání, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno, proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozhodnutím o postoupení věci s podezřením, že skutek je přestupkem, jiným správním deliktem nebo kárným proviněním, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno, je-li trestní stíhání podmíněno souhlasem poškozeného a souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět, nebo stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

Bezplatná poradna, rada pátá

Trestní oznámení nelze vzít zpět

Jakmile jednou trestní oznámení podáte, nemůžete ho zase „stáhnout zpátky“, neboť orgány v trestním řízení postupují z úřední povinnosti a státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví, pokud zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika nestanoví jinak. Z tohoto důvodu tak nepřichází ani v úvahu dohoda poškozeného s pachatelem, na jejímž základě se domluví, že poškozený vezme trestní oznámení zpátky, s tím, že mu pachatel způsobenou škodu nahradí. Tyto dohody mohou být pouze podkladem pro podmíněné zastavení trestního stíhání nebo schválení narovnání. U vybraných trestných činů lze však odepřít souhlas s trestním stíháním, jestliže je pachatel ve vztahu k poškozenému osobou, vůči níž by měl poškozený jako svědek právo odepřít výpověď. Jedná se například o trestný čin ublížení na zdraví, neposkytnutí pomoci, ohrožení pohlavní nemocí, apod.

Souhlas s trestním stíháním může poškozený výslovným prohlášením vzít kdykoliv zpět, a to až do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě. Výslovně odepřený souhlas však nelze znovu udělit.

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 28.5.2018:
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád