Kdy je nutné mít v trestním řízení obhájce

Právní rada prvá

Trestní řád uvádí situace, ve kterých musí mít obviněný obhájce už v přípravném řízení

Obviněný musí mít obhájce už v přípravném řízení:

• je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody, ve výkonu ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody nebo na pozorování v zdravotnickém ústavu
• je-li jeho svéprávnost omezena
• jde-li o řízení proti uprchlému
• při sjednávání dohody o vině a trestu
• koná-li se řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let

Obviněný musí mít v přípravném řízení obhájce také tehdy, považuje-li to státní zástupce za nutné, zejména proto, že vzhledem k tělesným nebo duševním vadám obviněného mají pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit. Obviněný musí mít obhájce dále v hlavním líčení konaném ve zjednodušeném řízení proti zadrženému a v řízení, v němž se rozhoduje o uložení nebo změně zabezpečovací detence nebo o uložení nebo změně ochranného léčení, s výjimkou ochranného léčení protialkoholního. V řízení o stížnosti pro porušení zákona, v řízení o dovolání a v řízení o návrhu na povolení obnovy musí mít odsouzený obhájce rovněž, jde-li o řízení proti odsouzenému, který zemřel.

Právní rada druhá

Mladistvý obviněný musí mít obhájce od okamžiku, kdy jsou proti němu provedeny úkony podle trestního řádu

Mladistvý obviněný musí mít obhájce:

• od okamžiku, kdy jsou proti němu použita opatření podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže nebo provedeny úkony podle trestního řádu, včetně úkonů neodkladných a neopakovatelných, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění obhájce o něm zajistit
• ve vykonávacím řízení, rozhoduje-li soud pro mládež ve veřejném zasedání
• v řízení o stížnosti pro porušení zákona, v řízení o dovolání a v řízení o návrhu na povolení obnovy řízení, rozhoduje-li soud pro mládež ve veřejném zasedání

a to do dovršení osmnácti let věku.

Právní rada třetí

Obhájce může obviněnému za stanovených podmínek zvolit i jeho rodinný příslušník

Neužije-li obviněný práva zvolit si obhájce a nezvolí-li mu ho ani jeho opatrovník, může mu ho zvolit jeho příbuzný v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, partner, druh, jakož i zúčastněná osoba. Je-li obviněný omezen ve svérpávnosti, mohou tak učinit tyto osoby i proti jeho vůli. Jestliže obviněný nemá obhájce v případě, kdy ho musí mít, určí se mu lhůta ke zvolení obhájce. Pokud v této lhůtě nebude obhájce zvolen, bude mu obhájce na dobu, po kterou trvají důvody nutné obhajoby, neprodleně ustanoven. Obviněný si může místo obhájce, který mu byl ustanoven nebo osobou k tomu oprávněnou zvolen, zvolit obhájce jiného. Oznámí-li změnu obhájce tak, aby obhájce mohl být o úkonu vyrozuměn v zákonem stanovené lhůtě, orgán činný v trestním řízení ode dne doručení takového oznámení vyrozumívá nově zvoleného obhájce. V opačném případě je obhájce předtím ustanovený nebo zvolený, pokud není z obhajování vyloučen, povinen obhajobu vykonávat do doby, než ji osobně převezme později zvolený obhájce.

Právní rada čtvrtá

V případě nutné obhajoby pro trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let, je obviněný oprávněn se obhájce vzdát

Je-li dán důvod nutné obhajoby, protože se jedná o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let, může se obviněný obhájce vzdát, nejde-li o trestný čin, za který lze uložit výjimečný trest. Obviněný se může obhájce vzdát i v případech, kdy je nutná účast obhájce v hlavním líčení konaném ve zjednodušeném řízení proti zadrženému. Vzdání se obhájce může obviněný učinit pouze výslovným písemným prohlášením nebo ústně do protokolu u orgánu činného v trestním řízení, který vede řízení; prohlášení musí být učiněno za přítomnosti obhájce a po předchozí poradě s ním. Prohlášení o vzdání se obhájce může obviněný vzít kdykoliv zpět. Spolu se zpětvzetím prohlášení musí obviněný předložit plnou moc obhájce, kterého si zvolil, nebo požádat o jeho ustanovení; pokud tak neučiní, má se za to, že si obhájce nezvolil a obhájce se mu neprodleně ustanoví. Vzal-li obviněný své prohlášení o vzdání se obhájce zpět, nemůže se obhájce znovu vzdát. Úkony provedené od doručení prohlášení o vzdání se obhájce orgánu činnému v trestním řízení do jeho zpětvzetí není třeba opakovat jen z důvodu, že obviněný neměl v této době obhájce.

Právní rada pátá

Jestliže to odůvodňují majetkové poměry obviněného, je možné mu přiznat nárok na bezplatnou obhajobu nebo za sníženou odměnu

Osvědčil-li obviněný, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady obhajoby, rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení soudce, že má nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu. Vyplývá-li ze shromážděných důkazů, že obviněný nemá dostatek prostředků na náhradu nákladů obhajoby, může, je-li to třeba k ochraně práv obviněného, rozhodnout předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce o nároku na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu i bez návrhu obviněného. V případech uvedených ve větě první a druhé náklady obhajoby zcela nebo zčásti hradí stát. Návrh na bezplatnou obhajobu nebo za sníženou odměnu jsou oprávněny podat kromě obviněného a jeho obhájce i osoby, které mohou obviněnému zvolit obhájce. Návrh na bezplatnou obhajobu nebo za sníženou odměnu včetně příloh, jimiž má být prokázána jeho důvodnost, podává obviněný v přípravném řízení prostřednictvím státního zástupce a v řízení před soudem soudu, který koná řízení v prvním stupni.

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů účinných ke dni 28.5.2018:
Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád
Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže