Dohoda o vině a trestu
Od 1. 9. 2012 vstoupila v účinnost novela trestního řádu, která umožňuje uzavřít mezi státním zástupcem a pachatelem trestného činu dohodu o jeho vině a trestu. Podstatou tohoto institutu je, že dojde k výraznému zkrácení a zjednodušení celého trestní řízení, neboť odpadne povinnost složitého vyšetřování, dokazování, dlouhého projednávání u soudu, apod. Státní zástupce může zahájit jednání o dohodě o vině a trestu na návrh obviněného nebo i bez takového návrhu, jestliže výsledky vyšetřování dostatečně prokazují závěr, že se stal trestný čin a že jej spáchal obviněný. Pokud k uzavření dohody o vině a trestu nedojde, trestný čin bude následně projednáván v obvyklém trestním řízení.
První rada právní poradny
Dohodu o vině a trestu nelze sjednat u všech trestných činů
Trestní řád výslovně stanoví, že dohodu o vině a trestu nelze sjednat v řízení o zvlášť závažném zločinu. Zvlášť závažným zločinem je úmyslný trestný čin, pro nějž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let. Dohodu tak lze uzavřít nejen u přečinů, což jsou všechny nedbalostní trestné činy a úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let, ale i u zločinů, tedy ke všem trestním činům, které nejsou přečiny nebo zvlášť závažné zločiny. Ze samotného pojmu věci nelze dále uzavřít dohodu o vině a trestu v řízení proti uprchlému.
Druhá rada právní poradny
Základem je doznání pachatele a nutná účast jeho obhájce
Podmínkou sjednání dohody o vině a trestu je prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán, pokud na základě dosud opatřených důkazů a dalších výsledků přípravného řízení nejsou důvodné pochybnosti o pravdivosti jeho prohlášení. Jestliže se obviněný ke spáchání trestného činu nedozná, je uzavření dohody vyloučeno. Pokud pak nebude dohoda o vině a trestu uzavřena, k prohlášení viny učiněnému obviněným se v dalším řízení nepřihlíží. Dohodu o vině a trestu může státní zástupce sjednat s obviněným pouze za přítomnosti jeho obhájce. Obviněný tak musí mít při uzavíraní dohody o vině a trestu ustanoveného nebo zvoleného obhájce vždy, i když by ve standardním trestním řízení nebyla dána povinnost nutné obhajoby.
Třetí rada právní poradny
U sjednávání dohody o vině a trestu má právo být přítomen poškozený
Státní zástupce při sjednávání dohody o vině a trestu dbá také na zájmy poškozeného. Je-li poškozený sjednávání dohody o vině a trestu přítomen, vyjádří se zejména k rozsahu a způsobu náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení. Dohodu o vině a trestu lze sjednat i bez přítomnosti poškozeného, nedostaví-li se k jednání, ačkoli o něm byl řádně vyrozuměn, nebo nedostaví-li se k jednání a nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení již uplatnil nebo prohlásil, že jej uplatňovat nebude. Uplatnil-li poškozený, který není jednání přítomen, nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, může se státní zástupce za poškozeného dohodnout s obviněným o rozsahu a způsobu náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení až do výše uplatněného nároku. Státní zástupce zároveň poškozeného upozorní na možnost uplatnit nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích, jež mu byla trestným činem způsobena, nebo na vydání bezdůvodného obohacení, které bylo na jeho úkor získáno nejpozději při prvním jednání o dohodě o vině a trestu.
Čtvrtá rada právní poradny
Dohoda o vině a trestu má zákonem přesně vymezený obsah
Dohoda o vině a trestu musí obsahovat označení státního zástupce, obviněného a poškozeného, byl-li přítomen sjednávání dohody o vině a trestu, datum a místo jejího sepsání, popis skutku, pro který je obviněný stíhán, s uvedením místa, času a způsobu jeho spáchání, případně jiných okolností, za nichž k němu došlo, tak, aby nemohl být zaměněn s jiným skutkem, označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován, a to jeho zákonným pojmenováním, uvedením příslušného ustanovení zákona a všech zákonných znaků včetně těch, které odůvodňují určitou trestní sazbu, dále prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán a který je předmětem sjednané dohody o vině a trestu, dohodnutý druh, výměru a způsob výkonu trestu včetně délky zkušební doby a v případech stanovených trestním zákoníkem trestu náhradního, případně upuštění od potrestání, a rozsah přiměřených omezení a povinností v případě, že to trestní zákoník umožňuje a že byly dohodnuty, rozsah a způsob náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení, ochranné opatření, přichází-li v úvahu jeho uložení, a podpis státního zástupce, obviněného a obhájce a podpis poškozeného, byl-li přítomen sjednávání dohody o vině a trestu a souhlasí-li s rozsahem a způsobem náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení.
Pátá rada právní poradny
Konečné rozhodnutí o schválení dohody o vině a trestu závisí na soudu
Sjednaná dohoda o vině a trestu mezi státním zástupcem a obviněným podléhá schválení soudu. Pokud tedy k uzavření dohody o vině a trestu dojde, státní zástupce podá soudu v rozsahu sjednané dohody návrh na její schválení. Jestliže přitom nedošlo i k dohodě o náhradě škody nebo nemajetkové újmy nebo o vydání bezdůvodného obohacení, upozorní státní zástupce soud na tuto skutečnost v návrhu, soud pak o náhradě škody rozhodne sám.
V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 28.5.2018:
Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád