"Šmejdi" - nekalé praktiky na předváděcích akcích

Na předváděcí akce se vztahuje zejména zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,OZ“), zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále jen ,,ZOS“) a zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci.

Zákon o ochraně spotřebitele zakazuje užívání nekalých obchodních praktik při nabízení nebo prodeji výrobků a služeb. Za nekalou obchodní praktiku se považuje, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že spotřebitel může učinit obchodní rozhodnutí, které by za normálních okolností neučinil. Nekalé jsou zejména klamavé a agresivní obchodní praktiky. Obchodní praktika se považuje za agresivní, pokud s přihlédnutím ke všem okolnostem svým obtěžováním, donucováním, včetně použití fyzické síly, nebo nepatřičným ovlivňováním výrazně zhoršuje možnost svobodného rozhodnutí spotřebitele.

V souvislosti s pořádáním předváděcí akce stanoví zákon o ochraně spotřebitele prodávajícímu povinnost, aby v každé pozvánce vždy jasně, čitelně a srozumitelně popsal, kde a kdy se bude akce konat, jak dlouho bude trvat, jaké výrobky a služby na ní budou nabízeny s uvedením ceny a dále údaje o pořadateli a prodávajícím. Tyto údaje, včetně kopie pozvánky, musí prodávající nejpozději 10 pracovních dnů před konáním akce poskytnout také České obchodní inspekci.

Prodávající nesmí během předváděcí akce nebo před uplynutím lhůty 7 dnů od uzavření smlouvy požadovat ani přijmout plnění odpovídající kupní ceně výrobku nebo služby. Tento zákaz se vztahuje i na zálohu na uhrazení ceny nebo jakýkoliv jiný poplatek. Porušení této povinnosti se považuje za závažný způsob porušení podmínek stanovených živnostenským zákonem a může vést až k odebrání živnostenského oprávnění.

Nejčastěji dochází k porušení povinností stanovených v zákoně o ochraně spotřebitele, především pokud jde o používání některé z forem nekalých obchodních praktik, ať už agresivních či klamavých – např. prodávající:

• vytváří klamný dojem, že spotřebitel vyhrál nebo vyhraje cenu nebo jinou výhru, pokud bude jednat určitým způsobem, ačkoli ve skutečnosti žádná taková cena ani výhra neexistuje nebo pro získání ceny nebo výhry musí spotřebitel vynaložit finanční prostředky nebo mu vznikají výdaje,
• poskytuje nesprávné informace o možnosti opatřit si obdobný výrobek nebo službu, aby tak přiměl spotřebitele koupit si tento výrobek nebo službu za méně výhodných podmínek, než jsou běžné tržní podmínky,
• vytváří dojem, že spotřebitel nemůže opustit provozovnu nebo místo, kde je nabízen nebo prodáván výrobek nebo poskytována služba, bez uzavření smlouvy,
• uvádí nepřesné a nepravdivé údaje o výrobcích, jejich ceně a podmínkách koupě,
• neposkytuje řádné informace o právu spotřebitele odstoupit od smlouvy uzavřené mimo prostory obvyklé k podnikání v zákonem stanovené lhůtě bez udání důvodu a bez jakékoliv sankce,
• nepravdivě uvádí, že výrobek nebo služba budou nabízeny pouze po omezenou dobu nebo že budou nabízeny pouze po omezenou dobu za určitých podmínek s cílem přimět spotřebitele k okamžitému rozhodnutí, aniž by mu poskytl přiměřenou lhůtu potřebnou k informovanému rozhodnutí.

Podepíšeme-li (resp. senioři) smlouvu, je ještě nějaká šance se právně ohradit a vymáhat od prodejce částku za „vnucené“ zboží?

V případě smluv uzavřených mimo obvyklé prostory k podnikání má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy bez udání důvodu a bez postihu ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření smlouvy. Pokud jde o kupní smlouvu, běží tato lhůta ode dne převzetí zboží. U smlouvy, jejímž předmětem je několik druhů zboží nebo dodání několika částí (např. spotřebitel si na předváděcí akci zakoupil sadu nádobí, které je mu prodávajícím dodáváno po částech), plyne lhůta ode dne převzetí poslední dodávky zboží. U smluv, jejichž předmětem je pravidelná opakovaná dodávka stejného zboží, plyne lhůta již ode dne převzetí první dodávky zboží. Využije-li spotřebitel svého práva odstoupit od smlouvy, je lhůta splněna, pokud v jejím průběhu odešle podnikateli oznámení, že od smlouvy odstupuje, tzn. že stačí prokázat, že došlo k odeslání odstoupení ve stanovené lhůtě. Pro případ sporu je proto vhodné, aby měl spotřebitel nějaký doklad o tom, že odstoupil včas (např. podací lístek).

O právu odstoupit od smlouvy je podnikatel povinen spotřebitele informovat. Pokud tak neučiní, prodlužuje se lhůta pro odstoupení od smlouvy o 1 rok, tzn. že spotřebitel může od smlouvy odstoupit do 1 roku a 14 dnů ode dne počátku běhu lhůty pro odstoupení. Jestliže je spotřebitel poučen o svém právu odstoupit dodatečně v průběhu plynutí takto prodloužené lhůty, plynutí této lhůty se zastaví a začne plynout nová čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení od okamžiku poučení spotřebitele podnikatelem. Nařízení vlády č. 363/2013 Sb. stanoví vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy.

Doporučený postup pro spotřebitele v případě, že se stane obětí nekalých praktik prodejců?

Spotřebitel se může obrátit s podnětem k prošetření na Českou obchodní inspekci, která může podnikateli uložit pokutu za porušení zákona o ochraně spotřebitele. Vznikne-li mezi spotřebitelem a podnikatelem spor, není nutné se vždy obracet na soud, ale lze využít i možnosti mimosoudního řešení sporů a obrátit se na Českou obchodní inspekci. V případě řízení u České obchodní inspekce jde o tzv. konciliaci, během níž jsou strany vedeny k urovnání sporu nezávislým prostředníkem. Výsledkem řízení je v ideálním případě uzavření soukromoprávní dohody stran o způsobu řešení sporu. Ta sice není přímo vykonatelná, ale na jejím základě budou mít strany snadnější pozici při případném soudním řízení. Návrh na zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu lze podat písemně, ústně do protokolu nebo elektronicky prostřednictvím on-line formuláře uvedeného na internetových stránkách České obchodní inspekce https://adr.coi.cz/cs.

Lze využít i systému tzv. Spotřebitelského ombudsmana, což je označení pro systém, který za pomoci kontaktních míst na živnostenských úřadech a jejich spolupráce s nevládními neziskovými organizacemi umožňuje spotřebitelům bezplatně se domoci svých práv. Spotřebitel se tedy může obrátit na některý ze živnostenských úřadů, kde s ním bude vyplněn jednoduchý vstupní formulář a případ bude následně zpracován místně nejbližší nevládní neziskovou organizací. Tato organizace pak bude zastupovat spotřebitele, a to bezplatně. Spotřebitel se taktéž může obrátit na některou z organizací na ochranu spotřebitele přímo sám. Seznam spotřebitelských organizací lze nalézt např. na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu (http://www.mpo.cz/) v sekci ,,Ochrana spotřebitele“.