Kdy je možné se v civilním řízení bránit dovoláním
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který se podává proti pravomocným rozhodnutím odvolacího soudu. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu, prostřednictvím soudu, který rozhodoval věc v prvním stupni. Mimořádnost dovolání spočívá mimo jiné i v tom, že je možné se jím bránit pouze ve velmi omezených případech. Jestliže Vás zajímá, proti kterým rozhodnutím, a v kterých případech je dovolání přípustné, je právě pro Vás určen tento článek.
Bezplatná poradna, rada první
Dovolaní je přípustné až na zákonné výjimky proti všem rozhodnutím odvolacího soudu
Dovolání je přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (Nejvyššího soudu) nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolání však není přípustné:
- ve věcech upravených v části druhé občanského zákoníku, je-li řízení vedeno podle tohoto zákona a nejedná-li se o manželské majetkové právo
- ve věcech upravených zákonem o registrovaném partnerství
- proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží
- ve věcech odkladu provedení výkonu rozhodnutí nebo exekuce
- proti usnesením odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost
- proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o předběžném opatření, pořádkovém opatření, znalečném nebo tlumočném
- proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě z rušené držby.
- jen proti důvodům rozhodnutí
Bezplatná poradna, rada druhá
Dovolání je možné podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu
Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Zmeškání lhůty nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu, a ve věcech dědických též tehdy, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u notáře, který byl soudem pověřen, aby jako soudní komisař provedl úkony v řízení o dědictví. Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do tří měsíců od doručení.
Bezplatná poradna, rada třetí
Dovolatel musí být povinně právně zastoupen
Dovolatel musí být obligatorně zastoupen advokátem nebo notářem. Notář však může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy. Podmínka povinného právního zastoupení neplatí pouze pro dovolatele, kteří mají právnické vzdělání a u právnických osob, státu, obce nebo vyššího územně samosprávného celku, jedná-li za ně odpovědná osoba s právnickým vzděláním. Již samotné dovolání tak musí být sepsáno s výjimkou výše uvedených případů advokátem či notářem.
Bezplatná poradna, rada čtvrtá
Jediným možným dovolacím důvodem je nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem
Dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Důvod dovolání musí být vymezen tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení. V dovolání nelze poukazovat na podání, která dovolatel učinil za řízení před soudem prvního stupně nebo v odvolacím řízení a stejně tak nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy. Účastníci mohou po dobu trvání lhůty k podání dovolání měnit vymezení důvodu dovolání a rozsah, ve kterém rozhodnutí odvolacího soudu napadají, ke změně není třeba souhlasu soudu. Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodu vymezeného v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne také k možným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
Bezplatná poradna, rada pátá
O dovolání je rozhodováno obvykle bez nařizování jednání
Dovolací soud rozhoduje o dovolání zpravidla bez jednání. Jednání nařídí jen tehdy, považuje-li to za potřebné. Před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních vztahů jiné osoby než účastníka řízení. Rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumává dovolací soud v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden, tímto rozsahem však není vázán rozsahem ve věcech, v nichž lze zahájit řízení bez návrhu, v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který dovoláním nebyl dotčen a v případech, kde jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozhodnutí musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, a kde platí úkony jednoho z nich i pro ostatní, třebaže dovolání podal jen některý z účastníků, jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.
V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů účinných ke dni 17. 10. 2016:
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád