Procesní vady soudního řízení lze napravit žalobou pro zmatečnost

Procesní vady soudního řízení lze napravit žalobou pro zmatečnost

Žaloba pro zmatečnost patří v občanskoprávním řízení spolu s dovoláním a obnovou řízení mezi mimořádné opravné prostředky, tedy prostředky, kterými lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu. Zatímco dovolání slouží k především nápravě nesprávného právního posouzení věci a obnova řízení k uplatnění novým skutečnostem či důkazů, které nemohly být v původním řízení uplatněny, je žaloba pro zmatečnost opravným prostředkem, kterým je možné napravit procesní vady, kterým bylo předchozí soudní řízení postiženo. Bližší informace se dozvíte v následujících pěti radách zdarma.


Poradna zdarma, rada první

Žalobu pro zmatečnost může účastník podat pouze proti rozhodnutím, které jsou postiženy závažnou procesní vadou

Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže:

  • bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů
  • ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení
  • účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat a nebyl řádně zastoupen
  • nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoliv podle zákona ho bylo třeba
  • rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící
  • soud byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát
  • bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce nebo přísedícího
  • účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady


Poradna zdarma, rada druhá

Žalobu pro zmatečnost mohou podat i ti, kterým byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem

Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout také pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Totéž platí, jde-li o pravomocný rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné. Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost. Dále může žalobou pro zmatečnost účastník napadnout také pravomocný rozsudek soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu nebo pravomocné usnesení těchto soudů, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, anebo pravomocný platební rozkaz (směnečný a šekový platební rozkaz) nebo elektronický platební rozkaz, jestliže:

  • v téže věci bylo již dříve zahájeno řízení,
  • v téže věci bylo dříve pravomocně rozhodnuto,
  • odvolacím soudem byl pravomocně zamítnut návrh na nařízení výkonu těchto rozhodnutí nebo pravomocně zastaven výkon rozhodnutí z důvodu, že povinnosti rozsudkem, usnesením nebo platebním rozkazem uložené nelze vykonat.


Poradna zdarma, rada třetí

Žaloba pro zmatečnost není bez výjimky přípustná proti všem soudním rozhodnutím trpícím procesní vadou

Proti některým rozhodnutím není možné žalobu pro zmatečnost podat, a to i tehdy, jestliže trpí některou z výše uvedených vad. Podle občanského soudního řádu není žaloba pro zmatečnost přípustná proti:

  • usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě z rušené držby
  • jen proti výrokům rozhodnutí o nákladech řízení, o lhůtě k plnění a o předběžné vykonatelnosti
  • jen proti důvodům rozhodnutí

Žaloba pro zmatečnost není přípustná také proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost.


Poradna zdarma, rada čtvrtá

Obecně je nutné žalobu pro zmatečnost podat ve lhůtě tří měsíců od vydání napadeného rozhodnutí

Obecně je dáno, že žaloba pro zmatečnost musí být podána ve lhůtě tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí, pokud není stanoveno jinak. Jestliže je však žaloba podávána proto, účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat a nebyl řádně zastoupen, lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců, která počíná běžet dnem, kdy účastníku byl ustanoven zástupce nebo kdy odpadla překážka, pro kterou nemohl před soudem samostatně jednat nebo pro kterou nemohl před soudem vystupovat, nejpozději však do tří let od právní moci napadeného rozhodnutí. Pokud je důvodem zmatečnosti to, že rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící, rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící, lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, o důvodu zmatečnosti dozvěděl, nejpozději však do tří let od právní moci napadeného rozhodnutí. Pakliže bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce nebo přísedícího, lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, o důvodu zmatečnosti dozvěděl. Jestliže je důvodem zmatečnosti ta skutečnost, že účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady, lze žalobu podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí. Lhůta pro podání žaloby pro zmatečnost, která je podávána proto, že odvolacím soudem byl pravomocně zamítnut návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo pravomocně zastaven výkon rozhodnutí z důvodu, že povinnosti rozsudkem, usnesením nebo platebním rozkazem uložené nelze vykonat, činí tři měsíce od právní moci usnesení odvolacího soudu o zamítnutí návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo o zastavení výkonu rozhodnutí.


Poradna zdarma, rada pátá

Žalobu pro zmatečnost je možné buď zamítnout nebo napadené rozhodnutí zrušit

Žalobu projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni. Pokud je důvod zmatečnosti ten, že účastníkovi byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem nebo proto, že bylo odmítnuto jeho odvolání nebo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost, projedná a rozhodne o žalobě soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno - to však neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud. Žalobu pro zmatečnost soud usnesením buď zamítne, nebo napadené rozhodnutí zruší. Zruší-li rozhodnutí například proto, že bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů, nebo proto, že nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoliv podle zákona ho bylo třeba, rozhodne rovněž o zastavení řízení o věci, popřípadě o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci náleží. Platí-li důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zruší soud i toto rozhodnutí, i když nebylo žalobou napadeno.

 

 


V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů účinných ke dni 3. 1. 2017:
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád