Přípustnost používání bezpečnostních kamer
Bezpečnostní kamery se stávají rozšířeným nástrojem kontroly majetku veřejných institucí, ale i soukromých osob. Proto se čím dál tím více dostává do popředí otázka, zda jsou provozovatelé kamerových systémů k tomuto vůbec oprávněni, a zda tak nedochází k nepřípustnému zasahování do soukromí natáčených osob. Vzhledem k tomu, že je právní úprava v této oblasti minimální, vydal Úřad pro ochranu osobních údajů k této problematice Metodiku pro splnění základních povinností ukládaných zákonem o ochraně osobních údajů. Níže si tak na základě této metodiky rozebereme jednotlivé aspekty používání kamerových systémů.
Poradna zdarma, rada první
Snímaní kamerovým systémem vybaveného záznamovým zařízením nesmí nadměrně zasahovat do osobní sféry sledovaných osob
K provozování kamerového systému by se jeho provozovatelé měli uchýlit až tehdy, pokud nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak (např. dostatečným uzamčením a či jiným vhodným zabezpečením sledovaného prostoru). Rozhodně také není možné umístit kamerový systém v místech, jako jsou toalety, sprchy, převlékárny, apod. V opačném případě by tak docházelo k porušování práva na ochranu osobnosti garantovaného Listinou základních práv a lidských svobod, ale i občanským zákoníkem. Lze však monitorovat například šatny, jestliže v nich bude vymezen prostor určen k převlékání, který kamera snímat nebude.
Poradna zdarma, rada druhá
Jestliže lze z kamerových záznamů identifikovat sledované osoby, je provozování kamerového nutné registrovat u Úřadu pro ochranu osobních údajů
Jestliže kamerový systém snímaný prostor pouze nemonitoruje, nýbrž je schopen uchovávat pořízené záznamy, na jejichž základě je možné identifikovat konkrétní osoby, tzn. jsou patrné charakteristické rozpoznávací znaky této osoby, dle kterých lze za pomocí dalších dostupných údajů sledovanou osobu plně identifikovat, jedná se o zpracování osobních údajů, které je nutné registrovat u Úřadu pro ochranu osobních údajů, a popřípadě u dalších registrů, zabývajících se nakládáním a uchováváním dat. Povinnost registrace se nevztahuje pouze na ty kamerové systémy, jejichž zřízení a provozování je umožněno na základě zvláštního zákona, např. zákona o ochraně utajovaných informací, zákona o Policii ČR, zákona o obecní policii, apod. Snímané osoby musí být rovněž o provozování kamerového systému vhodným způsobem informováni (např. upozorněním umístěným v monitorovaném prostoru).
Poradna zdarma, rada třetí
Kamerový systém pořizující záznamy musí sloužit pouze k jasně stanovenému účelu
Je vyloučeno, aby provozovatel kamerového sytému sledoval vymezený prostor, aniž by k tomu měl patřičný důvod. Při registraci kamerového systému u Úřadu pro ochranu osobních údajů tak provozovatel musí uvést, z jakého důvodu bude pořizovat kamerové záznamy, přičemž tímto důvodem mohou být pouze oprávněné zájmy provozovatele chráněné právem. Nejčastějším důvodem bývá samozřejmě ochrana majetku. Využít lze pak pouze ty záběry, pomocí nichž je možné identifikovat původce poškozování oprávněných zájmů provozovatele. Pro pořízené záznamy je pak nutné stanovit lhůtu, po kterou mohou být záběry uchovány (24 hodin, popřípadě delší lhůta, ne však přesahující několik dní).
Poradna zdarma, rada čtvrtá
Zpracovávat osobní údaje pořízené kamerovými záznamy je možné pouze za určitých předpokladů
Zpracovat osobní údaje pořízené kamerovým systémem lze v případě:
- plnění úkolů uložených zákonem (např. Policie ČR)
- řádného souhlasu subjektu údajů se zpracováním jejich osobních údajů
- bez souhlasu subjektu údajů, jestliže:
- správce kamerového systému provádí zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce
- je zpracování nezbytné pro plnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů, nebo pro jednání o uzavření nebo změně smlouvy uskutečněné na návrh subjektu údajů
- je to nezbytně třeba k ochraně životně důležitých zájmů subjektu údajů; v tomto případě je třeba bez zbytečného odkladu získat jeho souhlas; pokud souhlas není dán, musí správce ukončit zpracování a údaje zlikvidovat
- se jedná o oprávněně zveřejněné osobní údaje v souladu se zvláštním právním předpisem; tím však není dotčeno právo na ochranu soukromého a osobního života subjektu údajů
- je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby; takové zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života
- pokud poskytuje osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení
- se jedná o zpracování výlučně pro účely archivnictví podle zvláštního zákona.
Poradna zdarma, rada pátá
Zákon o ochraně osobních údajů nedopadá na kamerové snímání, při němž nedochází k pořizování záznamů
Pokud kamera pouze snímá sledovaný prostor, aniž by současně byly vyhotovovány záznamy pořizovaných záběrů, nejedná se o zpracování osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, a proto není nutné registrovat provozování kamerového systému u Úřadu pro ochranu osobních údajů. Je však nutné myslet na to, že kamerové snímání osob může zasahovat do jiných právních oblastí, jako jsou osobnostní práva upravovaná občanským zákoníkem (např. zásah do lidské důstojnosti), apod.
V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 26.6.2018:
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
Metodika Úřadu pro ochranu osobních údajů pro splnění základních povinností ukládaných zákonem o ochraně osobních údajů