Nabytí vlastnického práva - poctivý nálezce
Pan Malina se v květnu zúčastnil koncertu regionální rokové kapely Ostravačka, který se konal ve večerních hodinách na místním fotbalovém hřišti. Během koncertu vypil dohromady 8 dvanácti stupňových piv, které ho přivedly do takového stavu, že ztratil švýcarské hodinky v hodnotě 8.000 Kč, starý deštník a dokonce i rodinného mazlíčka dvouletého jezevčíka Špagetku. Ztrátu zjistil až doma, kdy jej ve dveřích přivítala manželka se slovy „no Ty ale zase vypadáš a kde máš Špagetku“. Ihned se s manželkou vydali hledat zpět na hřiště ztraceného psa, ale ani Špagetku a ani hodinky a deštník nenašli. To ale nevěděli, že po skončení koncertu Zbyšek Borůvka hodinky, deštník i Špagetku nalezl.
Zbyšek ale nevěděl, komu nalezené věci a pejsek patří, kdy po koncertě se k nim nikdo nehlásil a pořadatelé s nimi nechtěli mít nic společného, proto je vzal domů. Jelikož nevěděl, jak by měl postupovat, obrátil se s prosbou o radu na internetovou právní poradnu www.pravnilinka.cz.
RADA PRO PANA ZBYŠKA BORŮVKU
- Pan Zbyšek se ocitá v postavení nálezce, jehož povinností je ztracené věci vrátit nálezci. Jelikož z nalezených věcí nemohl jednoznačně poznat, komu patří. Pak v takovém případě je nálezce povinen oznámit nález obci, na jejímž území byly věci nalezeny (zpravidla do tří dnů).
- Obec pak nález oznámí obvyklým způsobem (např. na webových stránkách příslušné obce). Pokud obec zjistí vlastníka, vyzve ho k převzetí věci (§ 1053 odst. 1)
- Je na obci, aby rozhodla, jakým způsobem budou nalezené věci uschovány (obec může rozhodnout, že věci uschová nálezce – s jeho souhlasem - § 1054 odst. 1, věta prvá).
- S neprodejnými věcmi (deštník) obec naloží libovolným způsobem (např. ho po určité době vyhodí do popelnice - § 1054 odst. 2, věta druhá).
- Pan Zbyšek má ze zákona nárok na tzv. nálezné, které činí 1/10 ceny nálezu (§ 1056 odst. 2).
- Pokud se pan Malina o hodinky nepřihlásí do jednoho roku od vyhlášení nálezu, může nálezce nebo obec nakládat s věcí jako poctivý držitel (může je třeba i užívat).
- Po uplynutí tří let od vyhlášení nálezu, nabude nálezce nebo obec vlastnické právo k věci (§ 1057 odst. 3).
- Jedná-li se o jezevčíka Špagetku, tak rovněž je potřeba nález oznámit obci. Nepřihlásí-li se pan Malina o jezevčíka do dvou měsíců od vyhlášení nálezu, nabude k němu Zbyšek vlastnické právo a může si ho ponechat. Nebude-li si chtít Zbyšek pejska ponechat, obec ho svěří do útulku. Útulek může s pejskem volně disponovat po uplynutí čtyř měsíců, ode dne, kdy mu byl pejsek svěřen. Byl-li nález pejska vyhlášen až po předání do útulku, počne lhůta běžet až od vyhlášení nálezu (§ 1059).
KDE V NOZ PRÁVNÍ ÚPRAVU NABYTÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA NALEZNETE?
SLOVO PRÁVNÍKA - ADVOKÁTA MGR. PETRA KAUSTY
také v Deníku.
Úpravu nabytí vlastnického práva ve svých základních rysech nový občanský zákoník přebírá. K drobným změnám dochází v oblasti ztracených věcí. Nově nabude vlastnické právo ke ztracené věci obec nebo nálezce až po uplynutí tří let od vyhlášení nálezu (dříve byla tato lhůta šesti měsíční). Ke změnám také dochází v oblasti opuštěných věcí (tedy u takových věcí, které vlastník úmyslně opustil). Zákon však stanovuje: “ Má se za to, že každý si chce podržet své vlastnictví a že nalezená věc není opuštěná. Kdo věc najde, nesmí ji bez dalšího považovat za opuštěnou a přivlastnit si ji.“ Věc, kterou její vlastník záměrně opustil, si může každý přivlastnit, pokud tomu nebrání zákon nebo právo jiného na přivlastnění věci (např. zbraně). Tato premise však platí pouze pro věci movité. U nemovitých věcí nově platí jiné pravidlo. Pokud např. vlastník rodinného domu nevykonává své vlastnické právo (dům vůbec nevyužívá, neplatí daň z nemovité věci apod.) po dobu 10 let, má se za to, že jí opustil. V takovém případě nabude vlastnické právo k domu stát (obec). 10 letá lhůta počne běžet nejdříve od 1. ledna 2014 (tzn., že stát může nabýt vlastnické právo k opuštěnému domu nejdříve 1. ledna 2024).
CO JE NOVÉHO V OBLASTI NABYTÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA
Jakým okamžikem nabýváte vlastnické právo?
Nový občanský zákoník chápe pojem věc odlišně, než jak tomu bylo za předchozí právní úpravy. Nově se věcí rozumí vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc může být jak hmotné povahy (lze si na ní šáhnout), tak nehmotné povahy. Nehmotnou věcí jsou práva, jejichž povaha to připouští a jiné věci bez hmotné podstaty (např. pohledávka, klientela, know-how). K individuálně určené věci (konkrétní obraz, automobil) se vlastnické právo nabývá již samotnou smlouvou (např. podpisy smluv). Pokud kupujete zboží v obchodě, stáváte se vlastníkem až převzetím koupené věci. Při samoobslužném prodeji nabývá kupující vlastnické právo k věci až zaplacením kupní ceny. Nicméně je na stranách smlouvy, aby si dohodly, ve kterém okamžiku přechází vlastnické právo. Okamžik přechodu vlastnického práva má význam zejména pro počátek běhu lhůt (např. pro uplatnění práva z vad nebo práv vyplývajících ze záruky). U nemovitých věcí, které podléhají evidenci v katastru nemovitostí, se režim nemění. Vlastnické právo k nemovité věci zapsané do katastru nemovitostí se nabývá zápisem do takového seznamu (zpětně k okamžiku podání návrhu na vklad vlastnického práva).
Nabytí vlastnického práva od neoprávněného (§ 1109 - 1113)
Vlastnické právo k věci, která není předmět evidence ve veřejných seznamech, může nabýt i ten, kdo kupuje od osoby, která k tomu není oprávněná. Nabýt vlastnické právo od neoprávněného lze na základě řádného nabývacího titulu (smlouva), pokud k nabytí došlo:
- ve veřejné dražbě
- od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku (např. podnikatel prodává kupujícímu věc, která mu nepatří)
- za úplatu od někoho, komu vlastník věc svěřil (např. nájemce prodá vybavení bytu jiné osobě)
- od neoprávněného dědice, jemuž bylo nabytí dědictví potvrzeno
- za dalších situací (např. při obchodu na komoditní burze)
Vlastnické právo však může přejít jen tehdy, pokud je nabyvatel ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést. Ovšem nabyvatel, který v dobré víře za úplatu získal použitou movitou věc od podnikatele, který při své podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku obchoduje s takovými věcmi (např. zastavárny), má povinnost jí vydat vlastníku, který prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo že mu věc byla odňata svémocně a že od ztráty nebo odnětí věci uplynuly nejvýše tři roky. Pokud však někdo získal movitou věc za jiných okolností, stane se vlastníkem věci, prokáže-li dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci. To však neplatí, pokud vlastník prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu.
NEZAPOMEŇTE
- Věc, která nikomu nepatří, si každý může přivlastnit, nebrání-li tomu zákon (např. zbraně, chránění živočichové) nebo právo jiného na přivlastnění věci.
- Nálezce ztracené věci má právo na výplatu nálezného, a to v hodnotě 10 % ceny věci.
DOPORUČENÍ Z PRAXE
- Kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu nikoli nepatrné hodnoty (rozuměj min. v hodnotě 5000 Kč), která se dostala do jeho moci nálezem, omylem nebo jinak bez přivolení osoby oprávněné, může být potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti (např. zákaz provozování zastavárny).
SLOVNÍK PRÁVNÍCH POJMŮ
Movitá věc – ostatní věci, které nejsou věcmi nemovitými
Nemovitá věc – pozemky, domy, bytová jednotka, podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim (např. věcná břemena), a práva, která za nemovité věci prohlašuje zákon (např. právo stavby).
Hmotná věc – ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu (židle, automobil)
Nehmotná věc – práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty (pohledávka, klientela, software, know-how)