Sousedské vztahy a imise

V jarních měsících pak přišly větší a déle trvající deště a Borůvkovi začali mít velké obavy, aby voda nenarušila základy jejich domu. Při kontrole situace si však všimli, že na jejich pozemku má vyústění uměle vybudovaný trativod, jehož počátek je na sousedním pozemku manželů Malinových. Borůvkovi tedy vyzvali manžele Malinovy, aby trativod okamžitě odstranili. Ti se jim však vysmáli, s tím, že nic odstraňovat nebudou. Zoufalí manželé Borůvkovi se proto obrátili pro radu na právní poradnu www.pravnilinka.cz.

RADA PRO MANŽELÉ BORŮVKOVI

• Manželům Borůvkovým jsou oprávněni podat žalobu na zdržení se zásahů do vlastnického práva podle § 1042 OZ. Uměle vybudovaný trativod, který má vyústění na sousední pozemek, je imisí zakázanou vždy.

 

KDE NALEZNEME PRÁVNÍ ÚPRAVU IMISÍ V OBČANSKÉM ZÁKONÍKU?

§ 1013 - 1044 v části třetí, hlavě druhé, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

SLOVO PRÁVNÍKA - ADVOKÁTA MGR. PETRA KAUSTY

Oproti předchozí právní úpravě, nový občanský zákoník pravidla týkající se sousedských vztahů rozšiřuje. V případě plodů spadlých na sousední pozemek se dokonce pravidlo obrací. To znamená, že pokud vám dnes spadne na pozemek jablko či hruška ze sousedního stromu, nabýváte k němu vlastnické právo. Nicméně s tím souvisí i spadlé listí či jehličí, které je považováno také za plod rostliny a ke kterému taktéž nabudete vlastnického práva. Úprava vede ke zjednodušení vztahů mezi sousedy, kteří jsou povinni shrabat spadlé listí namísto házení ho zpět k sousedovi.

IMISE

Imise je jakýkoli element mající původ na pozemku jednoho vlastníka a účinky na pozemku jiného vlastníka. Slovo imise lze přeložit jako vhánění, vpuštění, vnikání. Nový Občanský zákoník obsahuje otevřený výčet imisí. Rozděluje imise na ty, které vznikají s činností na pozemku a imise, které jsou přímo přiváděny na pozemek. Mluvíme o přímých a nepřímých imisí. Pod pojem přímé imise si představíme svádění vody na cizí pozemek, záměrné vhánění kouře nebo jak je uvedeno ve výše zmíněném případě i vytvoření trativodu, který vyúsťuje na cizí pozemek. Přímé imise jsou zakázány ze zákona vždy. Naopak nepřímé imise jsou zakázány, pokud přesahují míru přiměřenou místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Jedná se o prach, popílek, odpad, pach, otřesy, hluk atd. Původce nepřímé imise je přímo nezamýšlí, ale jsou jen vedlejším účinkem jeho jednání. Příklad nepřímé imise nalezneme ve výše uvedeném případě manželů Borůvkových. Jejich sousedy obtěžoval mimo jiné i zápach pocházející od hospodářských zvířat. Nicméně zápach nenaplňuje podmínku působení v míře nepřiměřené místním poměrům. Na vesnici je obvyklé, že se chovají hospodářská zvířata. Ale pokud bychom prostředí vesnice obměnili za prostředí městské, tak se zajisté jedná o nepřímou imisi a ten, kdo působí nepříjemný zápach, se musí zdržet takového chování. Shrneme-li problematiku nepřímých imisí, musíme konstatovat, že se vždy posuzují podle konkrétného případu a konkrétních podmínek.

Poslední situací, které je třeba dát právní rámec v případě manželů Borůvkových, je útěk jejich psa na sousední pozemek a škoda, kterou způsobil. Zabíhávání chovaných zvířat upravuje § 1014 OZ. Pokud tedy chované zvíře zaběhne na cizí pozemek, je vlastník pozemku povinen umožnit vstup a stíhání zvířete na svém pozemku. Způsobí-li zvíře (popřípadě při odchytu zvířete) škodu, má vlastník pozemku právo na její náhradu. V tomto případě vše probíhalo podle zákona a škodu na mase pan Malina ihned uhradil.

NOVINKY V OBLASTI SOUSEDSKÝCH PRÁV

Roj včel

Vedle obecného ustanovení o zvířatech občanský zákoník zavádí výslovnou formulaci o roji včel v § 1014 OZ. Je to z toho důvodu, abychom si uvědomili, že vlet jednotlivých včel na cizí pozemek se posoudí jako věc ničí a pokud zabijeme jednotlivé včely, nerušíme vlastnické právo souseda. Vlastník včel jednotlivé včely na cizím pozemku stíhat nemůže na rozdíl od včelího roje. Pokud vzlétne včelí roj na cizí pozemek, je pořád ve vlastnictví vlastníka roje a vlastník pozemku ho nesmí poškodit či zničit.

Imise vznikající provozem závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen

Tato problematika byla již zmíněna v obecném zákoníku občanském z roku 1811 a kontinuálně na něj navazuje. § 1013 odst. 2 OZ stanoví, že jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednání nepřihlédlo. Shrneme-li to, je v podstatě nemožné se proti imisím bránit soudní cestou. Soused má právo pouze na náhradu újmy v penězích nikoli na zdržení se zásahů. Výjimkou jsou imise, které překračují rozsah, v jakém byl provoz závodu úředně schválen.

Užívání prostoru nad pozemkem

Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem. Je-li tu důležitý důvod a nemá-li vlastník rozumný důvod tomu bránit, musí vlastník strpět užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem. Po odpadnutí důležitého důvodu právo zaniká. Výjimkou je úředně schválený závod popř. zařízení. Vlastník pozemku nemůže požadovat jeho odstranění, ale pouze náhradu újmy.

Nezbytná cesta

Právní úprava nezbytné cesty počíná § 1029 OZ. Institut slouží vlastníkovi nemovité věci, který není současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup k nemovitosti nelze zajistit jinak. To znamená, že vlastník nemovité věci může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Soud ji může povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka řádně nemovitost užívat a hospodařit na ni. Nicméně pokud je stávající spojení z veřejné cesty k nemovitosti nepohodlné popřípadě vyžadující určité úsilí (zajížďka) nelze nezbytnou cestu zřídit. Pokud však spojení existuje, ale objektivně je považováno za nedostačující, zřízení lze. Příkladem je autoopravna, ke které vede jen pěší stezka. Soud ji nepovolí, pokud žadatel si způsobí nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti nebo úmyslně. Nezbytná cesta nebude schválena za předpokladu, že škoda na nemovité věci souseda zřejmě převýší její výhodu. Nezbytnou cestu lze zřídit jako obligační právo například nájem, ale i jako služebnost.

 

NEZAPOMEŇTE

• Žaloba proti imisím je žalobou zápůrčí/negatorní. Žaloba na zdržení se jiných zásahů do vlastnického práva než je neoprávněné zadržování věci.
• Žalovat se musí na zdržení se zásahů nikoli na odstranění původce imise. (Př. žaluji na zdržení se zásahů způsobený zápachem. Nikoli žaluji na odstranění vepřína!)
• Přímé imise jsou zakázány vždy.
• Nepřímé imise jsou zakázány, pokud přesahují míru přiměřenou poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.
• Proti imisím, které vznikají provozem závodu nebo podobného zařízení úředně schváleného, lze požadovat pouze náhradu újmy v penězích.
• Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku.

 

DOPORUČENÍ Z PRAXE

• Sledujte, co se děje ve vašem okolí. Jedině tak zabráníte imisím vznikající provozem závodu a to již ve správním řízení. Následná žaloba na zdržení se zásahu není možná, pouze náhrada újmy v penězích.
• Nezbytnou cestu doporučujeme zřídit jako služebnost. Pokud tomu tak nebude, hrozí, že při každé změně v osobě vlastníka bude nutné zřídit novou cestu.

SLOVNÍK PRÁVNÍCH POJMŮ

Imise – jakýkoli element mající původ na pozemku jednoho vlastníka a účinky na pozemku jiného vlastníka
Míra přiměřená místním poměrům – takové poměry, které soud v době rozhodování sporu uzná za obvyklé v daném místě
Zápůrčí žaloba – žaloba na zdržení se jiných zásahů do vlastnického práva než je neoprávněné zadržování věci