Povinnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu zaměstnance
Samozřejmostí je, že zaměstnavatelé jsou povinni pracovním úrazům a možnosti vzniku nemoci z povolání předcházet, a to zejména zajištěním bezpečných podmínek při práci a kontrolou dodržování bezpečnostních předpisů, zaměstnavatel je však povinen nahradit škodu zaměstnance, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se odpovědnosti za pracovní úraz nebo nemoc z povolání zcela nebo zčásti nezprostí. Zcela se zaměstnavatel odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že škoda vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo pokud prokáže, že k pracovnímu úrazu došlo v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody. Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zčásti, prokáže-li, že škoda vznikla v důsledku výše uvedených skutečností nebo, jestliže prokáže, že zaměstnanec jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví.
Bezplatná poradna, rada první
Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet pracovní prostředí zabraňující možnosti vzniku pracovního úrazu nebo nemocí z povolání
Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, a v souladu se zvláštními právními předpisy zajišťovat pro zaměstnance závodní preventivní péči. Proto je zaměstnavatel povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku a jestliže v tomto ohledu zjistí nějaké závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění. Jestliže k pracovnímu úrazu nebo způsobení nemoci z povolání dojde, je zaměstnavatel povinen zabránit jejich opakování. Z důvodu ochrany majetku je zaměstnavatel oprávněn v nezbytném rozsahu provádět kontrolu věcí, které zaměstnanci k němu vnášejí nebo od něho odnášejí, popřípadě provádět prohlídky zaměstnanců. Při kontrole a prohlídce však vždy musí dodržovat osobnostní práva zaměstnanců.
Bezplatná poradna, rada druhá
Zaměstnavatelům vzniká pojištění pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemoci z povolání přímo ze zákona
Zákonné pojištění vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele a trvá po dobu existence zaměstnavatele. Jinými slovy zákonné pojištění zaměstnavatele vzniká tehdy, jestliže zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance. Zaměstnavatelé mají povinnost odvádět pojistné:
- a) České pojišťovně, a. s., jestliže s ní zaměstnavatelé měli sjednáno pojištění k 31. prosinci 1992
- b) Kooperativě, pojišťovně, a. s., v případě ostatních zaměstnavatelů
Zaměstnavatel má právo, aby za něho pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce. Nárok na náhradu škody z události, která by mohla být důvodem vzniku práva na plnění pojišťovny, musí být poprvé uplatněn zaměstnavatelem u pojišťovny v době trvání zákonného pojištění, s výjimkou případů, kdy poškozený má právo na plnění přímo vůči příslušné pojišťovně.
Bezplatná poradna, rada třetí
Zaměstnavatel je povinen vést evidenci o všech úrazech zaměstnanců, k nimž došlo na pracovišti
Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu.
Zaměstnavatel je povinen vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo
- ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny
- k úmrtí zaměstnance
Zaměstnavatel je povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu je povinen zaměstnavatel předat postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.
Bezplatná poradna, rada čtvrtá
Jestliže dojde k pracovnímu úrazu, musí zaměstnavatel neprodleně informovat některé orgány a instituce
Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím, a to především odborovým organizacím, inspektorátu práce a pojišťovně, u níž je pojištěn, popřípadě pojišťovně zaměstnance, jestliže pracovním úrazem došlo k jeho úmrtí. Pokud pracovní úraz vznikl v důsledku trestného činu, ať již nedbalostního nebo úmyslného, je rovněž zapotřebí zavolat Policii ČR.
Bezplatná poradna, rada pátá
V případě pracovního úrazu nebo nemocí z povolání je zaměstnavatel povinen zaměstnanci nahradit veškerou vzniklou škodu
Jestliže zaměstnanec utrpěl pracovní úraz nebo trpí nemocí z povolání, je zaměstnavatel povinen mu poskytnout:
- náhradu ztráty na výdělku
- náhradu bolestného a ztížení společenského uplatnění
- účelně vynaložené náklady spojené s léčením
- věcnou škodu
Pokud zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemře, přísluší odškodnění jeho pozůstalým, a to:
- účelně vynaložené náklady spojené s léčením
- náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem
- náhrada nákladů na výživu pozůstalých
- jednorázové odškodnění pozůstalých
- věcná škoda
Pozor: Od 1. 1. 2007 nezanikají smrtí zaměstnance jeho nároky vůči zaměstnavateli na náhradu bolestného a ztížení společenského uplatnění, jestliže tyto nároky vůči zaměstnavateli za svého života uplatnil. Mzdová a platová práva zaměstnance do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku přecházejí smrtí zaměstnance postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti, a není-li takovýchto osob, stávají se tyto nároky předmětem dědického řízení, to se týká i mzdových a platových nároků, které přesahují trojnásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
Bližší informace k jednotlivým nárokům naleznete v našem článku Nároky zaměstnance při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 16.12.2015:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce